Čína je mocenským centrem par excellence, proto nebude multipolární svět dlouhodobě existovat, míní německý politolog Alexander Görlach.
Záměr čínského prezidenta Si Ťin-pchinga je evidentní: obrovský infrastrukturní projekt není samoúčelný ani nesobecký, má však jasný cíl – s důsledky i pro Německo, uvedl Alexander Görlach pro Deutsche Welle.
Čínský projekt „Nová Hedvábná stezka“ (BRI – Belt & Road Initiative) je nejambicióznějším a největším infrastrukturním programem, jaký kdy byl spuštěn. Doposud se úvěrového programu, z něhož Čína financuje silnice, železniční tratě, přístavy a elektrárny, účastnilo více než 100 zemí na čtyřech kontinentech.
Čína projednává způsoby přidělování půjček s každou zemí samostatně; Čína nezveřejňuje žádné podrobnosti svých smluv. Zdá se tedy, že výběr zemí a projektů nevyplývá z ekonomické aritmetiky, ale je udělován na základě politických podmínek.
Pokud se Číně podaří přepracovat světovou bezpečnostní architekturu prostřednictvím projektu Belt & Road Initiative, bude to mít důsledky i pro Evropu a Německo. V Evropě patří Itálie, Řecko, Maďarsko a Srbsko do spádové oblasti Pekingu (Čína se zajímá mimo jiné o evropské přístavy, psali jsme zde).
Samuel Huntington popsal svět 21. století ve svém díle „Střet civilizací“ (Clash of Civilizations) jako ten, ve kterém existují různá mocenská centra, která si navzájem konkurují a v této soutěži vytvářejí něco jako rovnováhu mezi mocnostmi. Čína vzhledem ke své velikosti a ekonomické síle není mocenským centrem, ale mocenským centrem par excellence. Multipolární svět proto dlouhodobě nebude existovat.
***
Na projekt Nové Hedvábné stezky měla určitý dopad i pandemie. Tomu se věnuje příspěvek na webu Světového ekonomického fóra, z něhož přinášíme krátkou ukázku:
Vzhledem k tomu, že se účinky koronaviru projevují po celém světě, bude ovlivněna také povaha, tempo a rozsah činnosti iniciativy BRI a to v blízké i dlouhodobé budoucnosti. Navzdory výzvám v oblasti výroby a dodavatelského řetězce se tempo aktivity digitální BRI zvýšilo, stejně jako zájem investorů o čínské technologické společnosti a zdravotnický průmysl.
V roce 2019 zveřejnili Baker McKenzie a Silk Road Associates (SRA) pět scénářů pro BRI v následujících 10 letech (2020–2030). Existují tři klíčové oblasti, ve kterých COVID-19 mění tok aktivit BRI: jedná se o globální dodavatelské a digitální hodnotové řetězce, nárůst zapojení soukromého sektoru a větší příležitosti pro mezinárodní spolupráci.
Zásadní změna v globálních dodavatelských řetězcích
Od roku 2018 čínské společnosti přeorientovaly své úsilí na větší trhy v jihovýchodní Asii, kde jsou silné vazby dodavatelského řetězce s Čínou a návratnost investic předvídatelnější. COVID-19 pouze podpoří pokračující dynamiku čínských soukromých výrobců investujících v jihovýchodní Asii.
Čínské státní společnosti se navíc již zaměřily na investice do přístavů, energetických a průmyslových parků v jihovýchodní Asii (zejména tam, kde jsou tyto projekty sladěny s čínskými investicemi do výroby a podporují rozvoj čínských komerčních ekosystémů v regionu).
Digitalizace Hedvábné stezky
Nová Hedvábná stezka přináší mnoho příležitostí pro digitalizaci, kde se mohou angažovat již dobře zavedené firmy, jako jsou Huawei, Alibaba a Tencent.
Ben Simpfendorfer, zakladatel a generální ředitel společnosti SRA (Silk Road Associates), konstatuje, že „čínský úspěch při používání umělé inteligence a dalších technologií k identifikaci a monitorování virových nosičů může mít uplatnění v celém projektu BRI, zejména v těch zemích, jako je Indie a Thajsko, které v současné době rozvíjejí inteligentní města a tam, kde jsou čínské technologické společnosti již silně angažovány.“
Americko-čínská obchodní válka a COVID-19 pouze dále motivují Čínu k přijetí modelu spolupráce směrem k BRI. Projekty BRI se budou stále více zaměřovat na ziskové příležitosti související s dodavatelským řetězcem v jihovýchodní Asii, kde hraje větší roli soukromý sektor a soukromý kapitál.
Celý článek si můžete přečíst v angličtině zde.
***
Alexander Görlach vydal v loňském roce knihu s názvem „Brennpunkt Hongkong: Warum sich in China die Zukunft der freien Welt entscheidet“ (Ohnisko Hongkong: Proč se v Číně bude rozhodovat o budoucnosti svobodného světa). Autor v ní sleduje vývoj, který vedl ke konci „jedné země, dvou systémů“, a popisuje, co bude znamenat zánik Hongkongu pro zbytek svobodného světa, zejména demokratického Tchaj-wanu. Alexander Görlach zná situaci v Hongkongu jako nikdo jiný. Mnozí s obdivem hledí na čínský ekonomický růst a údajně rychlou realizaci rozhodnutí, ale v Hongkongu je jasné, čeho jsou autokratické státy schopné. Populismus a autokratické systémy jsou na vzestupu také v Americe a Evropě. Je třeba učinit rozhodnutí, co má větší váhu, zda ekonomické zájmy nebo lidská práva. Kniha analyzuje současnou situaci v Číně a zároveň varuje před omezováním demokratických práv.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.