Madeleine Albrightová stojí na letecké základně NATO ve Spangdahlemu v Německu před stíhačkou F-16 a vysvětluje americkým letcům válku v Kosovu.
Tato mise je pro USA zásadní, neboť jde o první válku, kterou NATO rozpoutá po studené válce. „Madeleinina válka“- to je titulek obsáhlého článku v americkém magazínu Time. Je to poučné čtení a mnohé vypovídá o té době a především o tehdejší ministryni zahraničí.
Válka v Kosovu se pro Albrightovou byla více než pouhým regionálním konfliktem. Stala se její vizí – kombinací strategických a morálních cílů. Je to vize, která v její hlavě vyrostla z osobní zkušenosti s Mnichovem 1938. Tehdy na jaře roku 1999 u letadla F-16 stál vedle ní prezident Bill Clinton, kterého dokázala Albrightová v určitých okamžicích zastínit. Ten ji ovšem tehdy veřejně před vojáky pochválil: „Děkuji paní ministryni, že dokázala na základě osobních zkušeností představit boj za svobodu lidí na Balkáně.“
Událost se odehrála již po rozhodnutí v Rambouille, kde si musela ministryně svou válku vybojovat. Ostatně s takovým bojem měla zkušenost z Bosny, kdy řekla vrchnímu veliteli Colinu Powellovi: „Jaký smysl má mít vynikající armádu, když ji nelze použít.“ Ten později přiznal, že v tu chvíli myslel, že bude mít z jejích slov mrtvici. V Bílém domě pak prohlásila, že „dějiny nebudou k nám laskavé, když uděláme totéž co v Bosně.“ Poradce Jamie Rubin ji chtěl s agresí vůči Srbsku mírnit, ale Albrightová se na něj obořila: „Copak myslíte, že jsme v Mnichově!“
Nezaváhala ani když během přestávky opery La Traviata ve Velkém divadle v Moskvě oznámila svému ruskému protějšku Igoru Ivanovovi, že NATO pohrozí Srbsku bombardováním. Dokonce opovrhovala Kontaktní skupinou velmocí pro Balkán (Německo, Francie, Velká Británie, Itálie, USA a Rusko). To se potvrdilo vyjádřením jejího dalšího poradce Mortona Isaaca Abramowitze, který pro deník Washimgton Post sdělil, že „NATO je jedinou silou v Evropě, která může zajistit stabilitu.“
Navíc jednání o Kosovu předcházel známý incident v kosovské vesnici Račak, kde mělo dojít k přestřelce mezi jugoslávskou armádou, policisty a kosovskými Albánci. Následujícího dne zde byla nalezena těla 45 lidí v civilních šatech. Kosovští Albánci obvinili Srby z masakru civilistů a Srbové tvrdí, že se jednalo o bojovníky UÇK.
Předchozí díly:
- Balkánské zápisky: Kosovská tragédie. Ideologie patriotismu vítězí nad srbskou opozici. Albrightová a potrestání Srbů (Část 2)
- Balkánské zápisky: Politika čím hůře, tím lépe. Napětí vyhovuje oběma stranám (Část 1)
Čtěte pokračování č. 4: „MADELEININA VÁLKA“
Článek vydáváme ve spolupráci s webem Balkánské zápisky.