Migrace do EU se v příštím desetiletí zvýší, zejména z Afriky a Blízkého východu. Politika EU na to musí odpovídajícím způsobem reagovat.
Podle nové studie Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická studia (WIIW) bude migrace z Afriky a Blízkého východu do EU v příštích letech nadále narůstat. Její příčinou budou přetrvávající rozdíly v příjmech, slabé instituce, nestabilita států, změny životního prostředí a riziko přírodních katastrof a konfliktů. Mezitím budou v EU působit přitažlivé faktory, v neposlední řadě pokles počtu obyvatel v produktivním věku a následný nedostatek pracovních sil a kvalifikovaných pracovníků.
Migrační politika EU se musí vyvíjet, aby dokázala čelit výzvám, které přinesou nadcházející desetiletí. Mezi nejdůležitější kroky patří řízení budoucích migračních toků prostřednictvím partnerského přístupu (zejména ve vztahu k Africe), podpora cirkulační migrace a vyčlenění dostatečných zdrojů na podporu uprchlíků v oblastech postižených konflikty a přírodními katastrofami.
Migrace východ-západ
Po většinu uplynulých desetiletí byl charakteristickým rysem evropské migrace její východo-západní charakter. Zhroucení komunismu ve východní Evropě, vypuknutí různých politických konfliktů v tomto regionu a později vstup mnoha zemí střední a východní Evropy do EU (a svoboda pohybu) vedly k velkému pohybu obyvatelstva do bohatších a obecně politicky stabilnějších částí západní Evropy.
Migrace jih-sever
Migrační krize v letech 2015–2016 však jasně ukázala trend, který se projevoval již delší dobu: většina migrantů a žadatelů o azyl pochází z mnohem vzdálenějších zemí. Krize z let 2015 až 2016 sama o sobě nepředstavovala dramatickou změnu, ale spíše zintenzivnění desetiletí trvajícího procesu zvýšené migrace z Afriky a Blízkého východu do Evropy. Migraci do Evropy stále více dominují spíše vzorce z jihu na sever než z východu na západ.
V posledních třech desetiletích se přistěhovalectví z Afriky a Blízkého východu do EU, Spojeného království a ESVO výrazně zvýšilo, a to na více než 23 milionů (viz graf na str. 14 dole).
Balkánská trasa je pro migranty opět zajímavá
Od ledna do května 2021 dosáhl počet nelegálních migrantů přicházejících do EU 42 700, což je „přibližně o třetinu více než před rokem“, uvedla agentura Frontex. V loňském roce udržovala pandemie koronaviru počet nelegálních překročení hranic na nízké úrovni. Letošní nárůst byl „způsoben především výrazně vyššími počty na trasách přes centrální Středomoří, západní Afriku a západní Balkán,“ uvádí Frontex.
Na trase přes centrální Středomoří se počet osob více než zdvojnásobil na 14 700. Druhou nejvýznamnější trasou pro migranty do EU byl opět západní Balkán, kam jich přišlo asi 13 300, což je o 85 % více než ve stejném období loňského roku. Cestou na Kanárské ostrovy se vydalo 4 700 migrantů, což představuje nárůst o 90 %.
Psali jsme: