Vztahy s Ruskem, migrace, ekonomické oživení. Co přinesl červnový summit EU?

Na zasedání Evropské rady se projednávalo mnoho témat: mezi jiným vztah mezi EU a Ruskem, situace ve východním Středomoří či prodloužení migrační dohody s Tureckem a další.

Summit dále jednal o otázce ekonomického zotavení po pandemii, situaci v Libyi, Sahelu, Bělorusku a také kybernetické bezpečnosti. Italský premiér se zaměřil na unijní agenturu EMA a bankovní unii.

Shoda představitelů EU ohledně Ruska se nekonala

Francouzsko-německá myšlenka nejen demonstrovat tvrdost vůči Rusku, ale také se vrátit k jednání s prezidentem Vladimirem Putinem, spektakulárně selhala. Zejména východoevropské země varovaly před ústupky bez protislužby. Kreml by si to podle nich vyložil jako slabost. Namísto toho chce nyní EU zvýšit tlak na Moskvu, například pomocí hospodářských sankcí, pokud by Rusko, jak se uvádí v závěrečném prohlášení, plánovalo další zákeřné a nezákonné akce.

Šéf lotyšské vlády Krišjānis Kariņš uvedl, že „naše další kroky by měly být pečlivě zváženy“.

Kancléřka Merkelová by si naopak přála mnohem více. EU by neměla přenechávat dialog s Ruskem USA, ale měla by sama zahájit jednání s Moskvou, a to i jako výraz evropské suverenity.

Migrace

Přestože opatření přijatá EU a jejími členskými státy vedla v posledních letech k celkovému snížení nelegálních migračních toků, vývoj na některých trasách vzbuzuje vážné obavy a vyžaduje neustálou ostražitost a naléhavá opatření.

Hlavy států a vlád se dohodly na prodloužení platnosti migrační dohody s Tureckem. V příštích několika letech mají být k dispozici přibližně 3 miliardy eur, aby se o uprchlíky především ze Sýrie mohlo postarat Turecko a také Jordánsko a Libanon – zde ale probíhá závažná hospodářská krize (psali jsme zde).

Draghi by chtěl reformovat Evropskou lékovou agenturu (EMA)

Podle italského premiéra Maria Draghiho „pandemie ještě neskončila, stále je třeba se jí věnovat s odhodláním a pozorností“. Dále uvedl, že je nutné agenturu EMA „posílit a možná reformovat“. Pokud jde o vakcíny, je toho názoru, že „Sputnik V nezískal souhlas Evropské lékové agentury a možná ho ani nikdy nezíská“ a „čínská vakcína není dostatečná pro zvládnutí pandemie“.

Nepřijatelné podmínky bankovní unie

Součástí summitu bylo také zasedání Euroskupiny – tedy ministrů financí eurozóny. Přestože se v závěrečném prohlášení uvádí „odhodlání dobudovat bankovní unii“, tak Draghi sdělil, že „k dohodě o bankovní unii nedošlo a je lepší, že k ní nedošlo, pokud by měla být za podmínek, které jsou pro nás nepřijatelné,“ vysvětlil Draghi. „Ale nejde jen o nás, potřebná konvergence nebyla nalezena ani u základních kamenů bankovní unie: na jedné straně pojištění vkladů, na druhé straně omezení, která chcete uvalit na bankovní portfolia investovaná do státních dluhopisů,“ zdůraznil (pozn. red.: u tohoto tématu Draghi bezesporu zúročil znalosti a zkušenosti z pozic bývalého prezidenta Evropské centrální banky a guvernéra italské centrální banky).

Lagardeová doporučuje pokračovat v podpůrných opatřeních

Na schůzce Euroskupiny nechyběla stávající prezidentka ECB Christine Lagardeová, která unijní představitele varovala, že předčasné zastavení stimulačních opatření by mohlo zmařit rodící se oživení. Podle ní je třeba pokračovat v podpoře, aby pandemie nezanechala na ekonomice velké šrámy.

Evropské ekonomiky se začínají silně zotavovat díky zrychlující se očkovací kampani. Dochází k  poklesu infekcí způsobených koronavirem a rostoucí poptávce, která vyvolává prudký nárůst cen a to v některých kruzích zvyšuje tlak na ECB, aby zvážila ukončení mimořádných stimulačních opatření, a na vlády, aby zvážily, jak snížit dluhovou zátěž.

Poslední summit s Merkelovou?

Vzhledem k tomu, že v zářijových spolkových volbách již nebude Angela Merkelová znovu kandidovat na kancléřku, byl tento (podle údajů Deutsche Welle) stý summit EU kancléřky pravděpodobně také jejím posledním. Na otázku DW, co jí bude chybět, se odcházející kancléřka, která se účastnila summitů 16 let, nevyjádřila. „Myslím, že stále máme příležitost bilancovat,“ řekla kancléřka s odkazem na týdny před volbami. Na rozlučkovém summitu zůstala kancléřka věrná sama sobě, neprojevila žádné emoce a nedala nahlédnout do svého citového života.

Lucemburský premiér Xavier Bettel reagoval zcela jinak. „Bude mi chybět osobně, ale především bude chybět Evropě. Angela Merkelová byla člověkem, který se vždy snažil hledat kompromisy, ale s charakterem, silou a rozvahou,“ ocenil premiér druhé nejmenší členské země šéfku vlády největšího státu. „Vím, že Německo má jinou velikost než já, ale vždy projevovala respekt bez ohledu na to, odkud pocházíte.“ Kancléřka byla také respektována pro svou výdrž při nesčetných dlouhých nočních jednáních, na jejichž konci se jí obvykle podařilo dosáhnout kompromisu, uvádí Xavier Bettel. „Bude chybět nejen mně, ale i mnoha kolegům. Je to velká osobnost, která nás opustí. Doufám, že nový kancléř (či kancléřka) bude stejně ochotný ke kompromisům.“

Ilustrační foto: Autor – Wikipedia Commons

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.