Reformy fiskální politiky EU ve prospěch větších veřejných investic požadují vedle Itálie i Francie nebo Španělsko. Rakousko, Německo a Nizozemsko jsou proti.
Podle eurokomisaře pro ekonomické otázky Paola Gentiloniho se budou rozdíly mezi jižními a severními ekonomikami EU stále zvětšovat v případě, že EU nezačne reformu svých pravidel pro veřejné výdaje. Podle Gentiloniho se riziko divergence v EU bez otevření debaty o veřejných výdajích jenom zvyšuje. Italský eurokomisař dále poukázal na to, že globální finanční krize v roce 2008 zvýšila disparitu mezi členskými zeměmi.
Evropská komise má na konci léta začít s obnovením konzultací o evropských pravidlech pro rozpočtový deficit. V uplynulém roce byla pravidla, která požadují maximální výši deficitu státního rozpočtu ve výši 3 %, pozastavena v souvislosti s pandemií. Znovu by měla platit od roku 2023.
Itálie, Francie a Španělsko volají po reformách, které by umožnily veřejné investice s cílem posílit hospodářský růst v zemích s vysokým zadlužením. Rakousko, Německo a Nizozemskou naopak prosazují silnou fiskální disciplínu.
Gentiloni dal ale najevo, jaký má názor. „Silná společná fiskální pravidla by měla brát v úvahu dva problémy: za prvé realitu naší odlišné fiskální situace ve veřejných financích a za druhé potřebu podpory růstu a udržitelného růstu.“
Politický pat v EU ohledně této otázky by mohl vést k tomu, že fiskální reformy nebudou dohodnuty před rokem 2023. Tehdy mají být znovu zavedena fiskální pravidla pro 3% deficit.