Ti, kteří vykonávali tzv. minipráci, patřili v Německu během pandemie k nejvíce postiženým.
Podle Spolkového úřadu práce bylo v důsledku pandemie ztraceno 555 000 pracovních míst – zejména v pohostinství. Mnozí z postižených v nouzi změnili odvětví a nyní tam chybí.
„Minipráce“ (minijob) je okrajové zaměstnání, tzn. existuje určitý limit výdělku nebo určité časové omezení. Takový pracovník může být zaměstnán v komerčním sektoru nebo v soukromé domácnosti.
Je důležité, aby pracovník vydělával maximálně 450 eur měsíčně. Obvykle pracuje pravidelně – na týdenní pracovní době a počtu měsíčních úkolů nezáleží. Další variantou je „krátkodobý minijob“. Zde je důležité, aby pracovník nepracoval déle než tři měsíce nebo celkem 70 pracovních dnů v průběhu kalendářního roku. Nepracuje pravidelně, ale pouze příležitostně – výše výdělku zde nehraje roli.
Konec minijobů by přinesl lepší pracovní místa
Výzkumníci navrhují, aby lidé s nízkými příjmy obecně platili nižší daně. Místo prací za 450 eur by tak mohlo vzniknout 165 000 sociálně pojištěných pracovních míst.
Minijoby se staly během koronakrize pastí. Zatímco normálních pracovních míst zaniklo jen málo, 900 000 pracovních míst, která se nyní stávají předmětem voleb, zmizelo. Nová studie vyzývá k jejich zrušení, aby se vytvořila lépe placená a bezpečnější pracovní místa.
Pokud vyděláváte pouze do 450 eur měsíčně, nemusíte zpravidla platit daně a sociální příspěvky. Hrubá hodnota se rovná čisté hodnotě. Nevýhoda v rámci minijobů znamená, že neexistuje žádný příspěvek na zkrácenou pracovní dobu ani podpora v nezaměstnanosti. V porovnání s ostatními zaměstnanci je u (mini)pracovníků dvanáctkrát vyšší riziko ztráty zaměstnání. Po skončení pracovního života jim hrozí chudoba ve stáří, protože často téměř nedostanou důchod.
Tématem předvolební kampaně jsou také minijoby. „Koronakrize opět ukázala, že sociální jistoty minijobů jsou nedostatečné,“ píše SPD ve volebním programu. „Naším cílem je zahrnout do sociálního zabezpečení všechny pracovní poměry. Budou zavedeny přechody pro stávající pracovní poměry a výjimky pro skupiny, jako jsou důchodci.“ Sociální příspěvky se mají snížit u příjmů do 1600 eur namísto současných 1300 eur. Zelení také chtějí „přeměnit minijoby na zaměstnání podléhající odvodům na sociální zabezpečení s výjimkami pro studenty, žáky a důchodce“.
Tom Krebs z Univerzity v Mannheimu říká: „Naše reformní návrhy jsou v souladu s požadavky Zelených a SPD na sociální zabezpečení všech pracovních poměrů výdělečně činných osob a na zmírnění nízkých příjmů.“ Na druhou stranu považuje Krebs plán Unie (CDU/CSU) zvýšit limit pro minijoby ze 450 eur na 550 eur za špatný, podle něj tak „Unie rozšiřuje past minijobů“.