Tištěné noviny zaznamenaly prudký pokles

VSa Trendy

Ani média nezůstala ušetřena dopadů pandemie. Institut Reuters o tom (stejně jako v předešlých letech) vydal podrobnou zprávu.

Koronakrize, doplněná lockdowny a dalšími omezeními, urychlila zánik tištěných novin a dále ovlivnila hospodářské výsledky mnoha (kdysi hrdých a nezávislých) mediálních společností. Krize uspíšila vznik nových obchodních modelů, jako je předplatné a členství. Ve většině případů se však ještě ani zdaleka nepodařilo nahradit ztrátu příjmů z jiných zdrojů, uvádí Institut Reuters ve své zprávě „Digital News Report 2021“.

Tato krize však také ukázala, jakou hodnotu mají přesné a spolehlivé informace v době, kdy jde o život. V mnoha zemích vidíme, že se konzumenti obrací k důvěryhodným značkám – kromě toho, že médiím obecně přisuzují větší důvěru. Rozdíl mezi „nejlepšími a ostatními“ se zvětšil, stejně jako rozdíl v důvěře mezi zpravodajskými médii a sociálními médii.

Celosvětové šíření nepravdivých informací a konspiračních teorií o koronaviru ještě více zaměřily pozornost na to, odkud lidé získávají zprávy, a proto jsme letos provedli podrobný výzkum zaměřený na pochopení role různých sociálních sítí pro zpravodajství a složitých způsobů, jakými jsou využívány k šíření zavádějících a nepravdivých informací po celém světě.

Vyhýbání se médiím a obavy z dezinformací

Televizní zpravodajství mělo v některých zemích i nadále dobré výsledky, ale tištěné noviny zaznamenaly téměř všude další prudký pokles, protože lockdowny ovlivnily fyzickou distribuci a urychlily přechod k převážně digitální budoucnosti. Objevují se známky toho, že někteří se od zpravodajských médií odvracejí a v některých případech se jim zcela vyhýbají. Např. zájem o zpravodajství ve Spojených státech po zvolení prezidenta Bidena prudce poklesl – zejména u pravicově orientovaných skupin.

Sociální média jsou i nadále využívána pro zpravodajství, zejména mladšími lidmi a lidmi s nižším vzděláním. Aplikace pro zasílání zpráv, jako je WhatsApp a Telegram, se staly obzvláště populární v zemích globálního Jihu, což vyvolává největší obavy, pokud jde o šíření dezinformací o koronaviru.

Celosvětové obavy z nepravdivých a zavádějících informací se letos mírně zvýšily, a to od 82 % v Brazílii po pouhých 37 % v Německu. Ti, kteří používají sociální média, častěji uvádějí, že byli vystaveni dezinformacím o koronaviru, než ti, kteří je nepoužívají. Facebook je považován za hlavní kanál šíření nepravdivých informací téměř všude, ale aplikace pro zasílání zpráv, jako je WhatsApp, jsou považovány za větší problém v částech globálního Jihu, jako je Brazílie a Indonésie.

V několika bohatších západních zemích jsme zaznamenali výrazný nárůst plateb za online zpravodajství, ale celkový podíl lidí platících za online zpravodajství zůstává nízký. Ve dvaceti zemích, kde vydavatelé usilují o vyšší platby za online zpravodajství, zaplatilo za poslední rok za online zpravodajství 17 % lidí, což je o dva procentní body více. V tomto ohledu nadále vede Norsko se 45 % (+3), následuje Švédsko (30 %), Spojené státy (21 %), Finsko (20 %), Nizozemsko (17 %) a Švýcarsko (17 %). Menšího pokroku bylo dosaženo ve Francii (11 %), Německu (9 %) a Spojeném království (8 %).

V širším měřítku roste používání chytrých telefonů pro zpravodajství (73 %) nejrychleji za mnoho let, přičemž závislost roste také díky lockdownům. Používání přenosných a stolních počítačů a tabletů pro zpravodajství je stabilní nebo klesá.

Proměna mediální scény ve střední Evropě

Podle webu Visegrad Insight, „soukromé korporace mění mediální a politickou krajinu střední a jihovýchodní Evropy a sledují své obchodní zájmy. Je stále obtížnější hovořit o televizním trhu, když národní komunikační sítě přecházejí do soukromých rukou a podnikatelské subjekty poskytují služby celé řadě offline i online komunikačních kanálů. Zatím se nezdá, že by EU aktivně reagovala na rostoucí koncentraci médií v korporacích, které mají politické a korporátní vazby i na Rusko a Čínu.“

Situace v Česku

Český mediální trh se v průběhu loňského roku potýkal s negativními dopady pandemie, přičemž nejvíce byl zasažen novinový sektor, uvedl ve zprávě Institutu Reuters Václav Štětka (str. 72).

Prodej novin se snížil v průměru o 16 %, což je více než dvojnásobný pokles oproti předchozímu roku, přičemž největší propad zaznamenal přední bulvární deník Blesk (-20 %). Celé odvětví tisku vykázalo celkové ztráty tržeb ve výši 2 miliard Kč (80 milionů eur), které nezmírnila žádná státní podpora, neboť plány na spuštění plošné státem podporované reklamní kampaně či snížení DPH pro vydavatele se neuskutečnily. Řada vydavatelů tak byla nucena omezit výdaje, což vedlo ke snižování platů, propouštění zaměstnanců, snížení frekvence vydávání některých titulů či jejich úplnému zastavení.

Vydavatelé dále zvyšují množství placeného online obsahu, k čemuž je vede stále rostoucí ochota čtenářů za něj platit. Velice úspěšná byla i crowdfundingová kampaň na HitHitu, která se týkala platformy DVTV (Drtinová, Veselovský TV), kdy se podařilo vybrat přes 9,7 milionů korun.

Na některá klíčová zjištění z výroční zprávy Institutu Reuters o spotřebě zpravodajství po celém světě, která pokrývá 46 trhů a vychází z průzkumu mezi 92 000 uživateli online zpravodajství, se můžete podívat v krátké videoupoutávce zde.

Psali jsme:

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

 

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.