Konec ropné éry činí z obou sousedů s tradičně napjatými vztahy konkurenty v oblastech, kterým dlouho dominovaly Emiráty.
Analytik Geopolitical Futures Hilal Khashan se věnoval trhlinám ve vzájemných vztazích mezi Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty, dvěma sousedy v oblasti Perského zálivu. Vztah těchto dvou arabských ropných států nebyl nikdy tak silný, jak by se zdálo, míní.
Obě země spolupracovaly během arabského jara na svržení režimu Muhammada Mursího v Egyptě, který byl spojen s Muslimským bratrstvem. Síly spojily i během jemenské války proti Hútíům a prosadily blokádu Kataru, která trvala tři roky. Přesto všechno je vztah těchto zemí plný napětí a nedůvěry. Pohled na historii obou zemí dokládá, že jde o problémy hluboce zakořeněné.
Už desítky let jsou vzájemné vztahy Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů bouřlivé. Problémy sahají do 19. století a souvisejí s expanzí Saúdů. V 50. letech 20. století pokračovaly sporem o oázu Al-Burajmi (Saúdové versus Abú Zabí). V době založení Spojených arabských emirátů Saúdové vetovali začlenění Bahrajnu a Kataru do nového státu, připomíná autor dále.
Další třecí plochou se stala Rada pro spolupráci v Perském zálivu. Na začátku letošního července byli pozorovatelé ohromeni odmítnutím Spojených arabských emirátů souhlasit se saúdskoarabskými kvótami na těžbu ropy v rámci jednání seskupení OPEC+. Spojené emiráty požadovaly významnější podíl na produkci. Saúdové s podporou Ruska zase trvali na zachování omezení produkce do konce roku 2022.
Emiráty potřebují zvýšit svoji likviditu v souvislosti s dopady pandemie Covid-19, s poklesem produkce ropy a se ztrátou příjmů z cestovního ruchu. Podle autorova mínění by nebylo překvapením, kdyby nakonec následovaly příkladu Kataru a z ropného kartelu OPEC odešly. Obě tyto země si uvědomují, že se blíží konec ropné éry a těžby tak chtějí maximálně využít.
Nicméně neshody ohledně snížení těžby jsou jen špičkou ledovce. Tichý konflikt mezi Abú Zabí a Rijádem sahá mnohem hlouběji a netýká se kvót na těžbu ropy ani ceny. Jde o tichou konkurenci, protože Saúdská Arábie by v souvislosti se snahou přeměnit svou ekonomiku chtěla nahradit Dubaj jako dosavadní obchodní, dopravní a turistický uzel. Tuto strategii vnímají v Emirátech s nevolí. Vedle toho je tu také problém normalizace vztahů se státem Izrael, kterou Saúdská Arábie odmítá.
Pokles významu ropy jako hospodářského motoru saúdské ekonomiky vede k posílení soutěže mezi Saúdy a Emiráty v podnikatelských sektorech, které Emiráty budovaly půl století. Korunní princ Mohammed bin Salmán závidí Dubaji úspěch a očekává, že jeho projekt města Neom předstihne Dubaj na pozici předního high-tech města Blízkého východu. Rijád nyní vyžaduje od zahraničních společností, které se hodlají účastnit vládních projektů, aby do roku 2024 zřídily svá zastoupení v zemi, což vede k tomu, že řada firem opouští Dubaj.
Saúdský korunní princ se pustil do otevřené ekonomické soutěže s Emiráty. V červenci už Saúdská Arábie oznámila plány na založení nové letecké společnosti, která by konkurovala společnosti Emirates. Nedávno také Rijád zveřejnil plány na rozšíření kapacity přepravních zařízení na 40 milionů kontejnerů, což se blíží 43,3 milionům kontejnerové kapacity dubajského přístavu. Saúdská Arábie pozastavila cesty saúdských občanů do Spojených arabských emirátů, údajně proto, aby je chránila před infekcí nového koronaviru, nicméně toto rozhodnutí se zdá být součástí snahy přesvědčit Saúdy, aby dovolenou raději trávili v království než v Dubaji.
V rámci Rady pro spolupráci v Perském zálivu učinila Saúdská Arábie kroky k izolování Spojených arabských emirátů, píše dále autor. Všímá si jednání mezi ománským sultánem a Rijádem, které má hledat alternativní cestu k Hormuzskému průlivu, jehož uzavřením často hrozí Írán.
Ze strany Emirátů se nicméně ozývá, že konkurenci vítají. V podnikatelském prostředí zatím podle zahraničních ratingů Emiráty Saúdskou Arábii předčí. Rijád zrychluje úsilí, aby se stal obchodním centrem regionu, ale nedokázal zatím zmodernizovat svou rozvojovou správu. Emiráty nejspíš v rámci konkurence se Saúdy sáhnou k dalšímu zjednodušení byrokratických požadavků. Dubaj má pětiletý plán, jak zdvojnásobit objem svého cestovního ruchu a hotelových kapacit a zvýšit lodní a leteckou dopravu o 50 procent.
V rámci Rady pro spolupráci v Perském zálivu se vytrácí důvěra mezi členskými zeměmi. Saúdská Arábie se sice více otevírá Kataru, Ománu a Egyptu, ale k záměrům Emirátů se staví skepticky především po jejich stažení se z konfliktu v Jemenu v roce 2019. Členským státům se nepodařilo vybudovat společnou vojenskou sílu a místo toho se rozhodly rekrutovat žoldáky a spoléhat se na americkou vojenskou podporu.
Rada bývá také prezentována jako ekvivalent Evropské unie. Jejích šest členů se ale nedokázalo shodnout na zavedení společné měny a další hospodářské integraci zabránily kmenové rozpory, ačkoliv se Saúdská Arábie rozhodla v sektoru služeb zůstat mimo soutěž mezi Spojenými arabskými emiráty a Katarem, dokud ji pokles cen ropy nedonutil spíše jim konkurovat než se integrovat.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.