Hlad ve světě zhoršuje změna klimatu

Ve spolupráci s italskou vládou se ve dnech 26.-28. července 2021 konal v Římě předsummit OSN o potravinových systémech.

Akce byla otevřená všem, kdo se jí chtěli zúčastnit, a měla hybridní formát, kdy osobní účast doplňovala rozsáhlý virtuální program. Předsummit pod vedením generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese byl „lidovým summitem“, na němž se setkali mimo jiné mládež, zemědělci, domorodé obyvatelstvo, občanská společnost, výzkumní pracovníci, soukromý sektor, vedoucí politici a ministři zemědělství, životního prostředí, zdravotnictví, výživy a financí.

Chudoba, nerovnost a vysoké ceny potravin

Generální tajemník OSN Antonio Guterres varoval, že změna klimatu a konflikty jsou důsledkem a zároveň hnací silou chudoby, nerovnosti příjmů a cen potravin. Guterres na setkání v Římě rovněž uvedl, že světový potravinový systém produkuje třetinu všech emisí skleníkových plynů. Tentýž systém je zodpovědný až za 80 % úbytku biologické rozmanitosti, vyjádřil politování ve videoposelství. Setkání bylo svoláno s cílem pomoci připravit summit OSN o potravinových systémech, který se bude konat v září v New Yorku.

OSN ve své zprávě uvedla, že v loňském roce se s hladem potýkalo až o 161 milionů lidí více než v roce 2019, přičemž velká část tohoto nárůstu pravděpodobně souvisí s pandemií COVID-19.

Mezinárodní fond pro zemědělský rozvoj (IFAD) vyzval rozhodující činitele, aby „řešili selhání potravinových systémů“, kvůli nimž stovky milionů lidí strádají a trpí hladem. Fond dále uvedl, že potravinové systémy se musí „radikálně změnit“, aby byl zajištěn přístup k cenově dostupným a zdravým potravinám, aby produkce potravin „chránila životní prostředí a biologickou rozmanitost a aby lidé, kteří produkují naše potraviny, dostávali za svou práci slušně zaplaceno“. V centru pozornosti musí být také potřeby venkovského obyvatelstva.

Podle zprávy OSN mělo v roce 2020 hladovět až 811 milionů lidí. Guterres uvedl, že přípravné práce v Římě pomohou nastavit tón pro opatření v tomto desetiletí a pro „spravedlivé a udržitelné zotavení z pandemie“. Takové úsilí s sebou nese značné finanční náklady.

Hlavní ekonom Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) se sídlem v Římě uvedl, že k odstranění chronické podvýživy u 100 milionů lidí by bylo zapotřebí dalších 14 miliard dolarů ročně až do roku 2030 a téměř trojnásobek této částky k dosažení cíle OSN, kterým je nulový hlad do roku 2030.

Transformace zemědělství je nutná

K transformaci zemědělsko-potravinářských systémů a dosažení cílů udržitelného rozvoje je naléhavě zapotřebí komplexní a koordinovaný přístup. Generální ředitel FAO QU Dungyu ve svém slavnostním projevu nastínil, jak se organizace za poslední dva roky stala efektivnější, inkluzivnější a vhodnější pro daný účel a je strategicky připravena řídit mnoho změn potřebných k transformaci zemědělsko-potravinářských systémů.

Nový strategický rámec FAO pro příští desetiletí, který minulý měsíc schválila konference FAO, se zaměřuje na transformaci na účinnější, inkluzivnější, odolnější a udržitelnější zemědělsko-potravinářské systémy a opírá se o čtyři pilíře: lepší produkci, lepší výživu, lepší životní prostředí a lepší život, aby nikdo nezůstal pozadu.

Psali jsme:

 

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.