Podle francouzského eurokomisaře Bretona přichází ke slovu „geopolitika technologií“ a Evropa by měla uplatnit hospodářskou sílu kontinentu.
Thierry Breton, evropský komisař pro vnitřní trh, míní, že geopolitika technologií je „předzvěstí nové geopolitiky, nebo přinejmenším naléhavého uvědomění si současné geostrategické rovnováhy. Ty budou v blízké budoucnosti určovat naše schopnosti odolnosti a vedení. Je to geopolitika, v níž Evropa musí zůstat otevřená, ale za svých vlastních podmínek. Evropa, která přijímá svou odpovědnost a nebojí se vnutit svým partnerům svá rozhodnutí a z nich vyplývající pravidla. Jde tedy o závod, v němž hraje ústřední roli zvládnutí technologií, protože právě díky nim bude Evropa schopna plně zahájit dvojí ekologickou a digitální transformaci a zároveň zajistit svou odolnost a autonomii.“
„Geopolitika technologií je základem našich dodavatelských řetězců, stejně jako naší schopnosti průmyslově expandovat a dobývat trhy budoucnosti. Vezměme si příklad vzácných zemin a dalších kritických surovin, které jsou nezbytné pro mnoho našich ekologických a digitálních technologií. Mám na mysli zejména výrobu permanentních magnetů pro automobilový průmysl, obnovitelné zdroje energie, obranu a letectví, kde jsme téměř zcela závislí na Číně. Totéž platí pro lithium, baterie a polovodiče, kde máme v Evropě nevyužitý potenciál. Proto se naše Evropská aliance pro suroviny (ERMA – European Raw Materials Alliance), která byla založena v loňském roce, snaží zajistit náš přístup ke kritickým a strategickým surovinám prostřednictvím nových externích partnerství a prozkoumat možnosti udržitelné těžby v Evropě.“ Kromě vzácných zemin a kritických surovin poukázal Breton na význam vodíku.
Evropa musí využít jadernou energii jako přechod k zavádění vodíkové energie
Breton uvedl, že pro „utváření budoucnosti vodíkového hospodářství“ musí kontinent „co nejlépe využívat naše nízkouhlíkové zdroje energie“. „Evropa musí využít jadernou energii jako přechod k využívání vodíkové energie,“ řekl. Považuje vodík za klíčovou technologii v celosvětové soutěži o prosperitu a vliv. V době rostoucího mocensko-politického napětí by podle něj EU již neměla spoléhat pouze na své liberální hodnoty. „Měkkou sílu“ Evropy musí doplnit „tvrdá síla“, která podle Bretona zahrnuje hospodářskou sílu kontinentu. A varoval: „Pokud ztratíme další čas, budou to naši současní konkurenti – Spojené státy, Čína, Korea a Japonsko – kdo nám budou prodávat své výrobky.“
Německo nesouhlasí
Myšlenka využití jaderné energie bez emisí CO2 k usnadnění vstupu do vodíkového hospodářství se v Německu setkává s rozhodným odmítnutím. Ukončení jaderné energetiky je hotovou věcí, žádná spolková politická síla toto rozhodnutí nezpochybňuje. Ve Francii je však situace zcela odlišná. Podíl jaderné energie na výrobě elektřiny ve Francii činí 70 %.
Německá vláda se proto spoléhá na zemní plyn jako na překlenovací technologii a tím si způsobuje značnou zahraničněpolitickou nevoli (viz projekt Severní proud 2).
Psali jsme:
- EU se pře o vodík. Dovozy, nebo domácí výroba?
- Španělsko sází na „zelený vodík“
- Co stojí za masivní propagací vodíku?
- Čínské doly vládnou trhu s kritickými surovinami
- Jaká je úloha a jaká jsou rizika kritických materiálů v energetickém přechodu?
- Elektrická auta zvyšují poptávku po kovech
- Nedostatek čipů způsobila také evropská naivita
- Polsko patří k předním výrobcům baterií v Evropě
- Poptávka po lithium-iontových bateriích je vysoká
- Čeká nás zelená „lithiová“ budoucnost?
- Další bitva o strategické lithium
- Důležitost lithia pro „Energiewende“
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.