Ve hře je podle mínění Politico celkem pět scénářů, včetně třeba odchodu obou zemí z EU. Zjistěte scénáře Politico a názor si (samozřejmě) udělejte vlastní.
Článek Politico se zaměřil na to, jaké scénáře čekají Evropskou unii v souvislosti s „maďarskou a polskou migrénou“, jak nazývá současný stav vztahů v EU, tj. vztah mezi Maďarskem a Polskem a EU a spory o „právní stát“ a liberální témata.
Spory mezi Budapeští, Varšavou a Bruselem se sice v poslední době zhoršily, ale Bruselu se nepodařilo změnit kurz maďarské a polské vlády. Namísto toho se propast mezi nimi jen prohloubila. Jak to skončí, ptá se vlivný web Politico, a nabízí celkem pět scénářů, které ve stručnosti představujeme v rámci informačního monitoringu (více najdete v originále).
Polsko a Maďarsko ustoupí
Intenzívnější tlak ze strany EU by mohl vést k tomu, že Budapešť a Varšava ustoupí z některých svých kontroverzních politických rozhodnutí. Evropská komise zpozdila souhlas s postpandemickými ekonomickými plány obou zemí. Signalizuje, že chce ústupky. Problém je, že obě vlády udělaly z bitev s Bruselem jádro své politické identity. Není jasné nakolik budou chtít připustit změny a riskovat ztrátu podpory svých voličů.
V obou zemích se změní vláda
Další možností je, že vládnoucí strany v Maďarsku a v Polsku v následujících volbách (v Maďarsku v roce 2022 a v Polsku v roce 2023) prohrají, což by vedlo ke snížení napětí s Bruselem. Dnešní průzkumy podpory obou stran (viz grafika v originále) nenasvědčují, že by k takovému scénáři ale došlo. Obě strany mají na svojí straně také značnou část médií. Dovedou rovněž vytvořit vládní koalice, což by je u moci mohlo udržet. Politico píše, že pokud by ale moc ztratila jedna ze stran v jedné zemi, pak by to mělo velký dopad na jejich spojenectví, které by se mohlo rozpadnout. Došlo by rovněž k rozpadu dynamiky v Radě EU.
Zamotaná situace
Další scénář nabízí, že by EU prostě pokračovala ve svých procedurách a pravidelných slyšeních o situaci v obou zemích bez jakéhokoliv výsledku. Někteří se spoléhají na to, že nový evropský instrument, který má problematickým členským zemím zabránit v přístupu k evropským penězům, by mohl pomoci. Jenže efektivita a implementace tohoto nástroje je nejasná, píše Politico.
Polexit a Hexit
Teoreticky by mohlo dojít k ochodu obou zemí z Evropské unie, i když skutečné šance na tento vývoj nejsou vysoké. Průzkumy veřejného mínění v Maďarsku i v Polsku ukazují na podporu členství. Obě země mají ze členství v EU výhody a například polský premiér M. Morawiecki prohlásil, že Polsko nechce z EU odejít. V Maďarsku mají členové vládní strany Fidesz vůči EU smíšené postoje. Maďarská populace je ale proevropská a Viktor Orbán si podle pozorovatelů, které článek cituje, uvědomuje, že členství dává Maďarsku výhody. Ani David Cameron si nepřál odchod Británie z EU. Hru s ohněm je ale často složité kontrolovat, cituje Politico maďarského analytika Pétera Krekó.
Populističtější EU
Podle posledního scénáře by obě vládnoucí strany v Maďarsku a v Polsku, Fidesz a Právo a Spravedlnost, zůstaly u moci. V některých zemích EU by se naopak k moci dostaly další krajně pravicové strany, především pak v Itálii a ve Francii. Orbán a lídr PiS Jaroslaw Kaczyński investovali hodně kapitálu do vytvoření dobrých vztahů s populistickými stranami v EU. Naposledy v červenci vydalo celkem 16 evropských populistických stran společné prohlášení. Populisté vidí EU spíše jako ekonomický projekt s menším podílem politické integrace.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.