Současná mexická administrativa potichu vrací Mexiko do role regionálního lídra kontinentu. Zaplňuje prostor po Brazílii.
Článek profesora politologie Genera Lozana upozorňuje na tichý diplomatický nástup Mexika do role regionálního lídra, který podniká vláda prezidenta Andrese Manuela Lópeze Obradora (dále AMLO). Lozano upozorňuje na to, že se na konci července v Mexiku sešli ministři ze Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC) a Mexiko zde hostilo oslavy 238. narozenin Simona Bolívara.
Na jednání a oslavách se sešla většina Latinské Ameriky, s výjimkou Brazílie. Ministru zahraničí Mexika Marcelo Ebrardovi se podařilo zdánlivě nemožné: vedle sebe zasedli viceprezident Kolumbie a ministři zahraničí Venezuely a Kuby.
Mexiko se vždy snažilo o potvrzení svého postavení mezi latinskoamerickými zeměmi. V době studené války byla země v Hnutí nezúčastněných jako pozorovatel a držela se své zahraniční politiky zaměřené na Latinskou Ameriku. Mexiko hájilo zájmy regionu před USA a poskytovalo azyl intelektuálům a politikům pronásledovaným diktaturami ve Španělsku a v Jižní Americe. Právě poskytování azylu pronásledovaným představuje pilíř mexické diplomacie.
Od roku 1994 se ale Mexiko v rámci spolupráce s USA a Kanadou (dříve NAFTA) začalo více dívat severním směrem a Latinské Americe se vzdálilo. Dokonce to vedlo až k tomu, že si znepřátelovalo země jako Venezuela nebo Kuba. Vítězem mexického nezájmu o region se stala Brazílie, která byla v době prezidenta Luize Inácia Lula da Silvy a Dilmy Rouseffové skutečným lídrem regionu.
AMLO přišel do úřadu mexického prezidenta s ambicí zachovat úzké obchodní, politické a společenské vztahy s USA, ale také s cílem znovu se zaměřit na Latinskou Ameriku. I když se o totéž pokoušeli jeho předchůdci v úřadu, nepodařilo se jim toho docílit.
Pandemie Covid-19 a její brutální dopady na region daly organizaci CELAC nový impulz. Mexiko chce nyní snažit o rovný přistup k očkování a zdravotní pomoci. V první polovině roku 2021 USA pod vedením Joe Bidena pokračovaly v této oblasti s politikou „Amerika na prvním místě“ Donalda Trumpa (tj. v zákazu vývozu vakcín mimo USA). Mexiko tak muselo dovézt vakcíny z Evropské unie a také z Ruska a Číny v rámci diverzifikace očkovacího portfolia. Mexiko už darovalo statisíce dávek vakcíny a dále poskytlo i další zdravotnické dary, potraviny a ventilátory do dalších zemí regionu.
Mexiko se nerado představuje jako latinskoamerický lídr. Nicméně absence Brazílie zanechala volný prostor, který Mexiko dnes zaplňuje. Brazilský prezident Jair Bolsonaro se v lednu 2020 rozhodl, že Brazílie opustí CELAC a tvrdil, že organizace upřednostňuje „nedemokratické režimy“. Situace v Brazílii, včetně pandemie, vnitřních problémů, Bolsonarovy ultranacionalistické vize a jeho zdraví či posun k levicovým vládám v Argentině a Mexiku, přispěly k izolaci Brazílie, největší ekonomiky regionu Latinské Ameriky.
Ve svém červnovém projevu na jednání zemí CELACu v Mexiku uznal mexický prezident význam dobrých vztahů s USA. Trval však také na tom, že nebude ignorovat zbytek regionu a připustil příklad Kuby jako jediného latinskoamerického národa, který se ubránil americkému vměšování.
To už samo o sobě stačilo k tomu, aby byl jeho projev vnímán spíše jako chvála diktatury než jako poznámka o důstojnosti tváří v tvář imperialismu. Prohlášení o Kubě pak zastínilo fakt, že CELAC jako organizace nejen žije, ale zdá se být relevantnější než omšelá a anachronická Organizace amerických států (OAS).
Zkrátka, mexická diplomacie nejenže zajišťuje vakcíny, ale mohla by také formovat nové diplomatické paradigma pro celý region tváří v tvář rostoucí bezvýznamnosti OAS. Jak Lozano připomíná, generální tajemník OAS Luis Almagro ztratil podporu v mnoha zemích Latinské Ameriky částečně kvůli svým osobním postojům k izraelsko-palestinskému konfliktu, venezuelské krizi a Kubě, které nejsou v regionu příliš sdíleny.
Zatím není ještě jasné, co si mexický prezident López Obrador a ministr zahraničí Ebrard skutečně myslí o budoucnosti OAS. Jasné ale již je, že Mexiko je v Latinské Americe zpět a ukázalo se jako dobrý diplomatický lídr.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.