Podíl uhlí v globálním energetickém mixu je stále významný.
Nedávno zveřejnil Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) svou nejnovější zprávu, která upozorňuje na hrozivé důsledky změny klimatu způsobené lidskou činností. Jádrem tohoto přísného varování generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese a vědců, kteří za zprávou stojí, byla naléhavá potřeba výrazně omezit podíl uhlí v energetickém mixu, uvedl web The Conversation.
V době před zveřejněním však v hlavních zpravodajských titulcích chyběly informace o neustálém růstu cen uhlí, které v červnu překročily 100 dolarů za tunu a v polovině července 130 dolarů až na dnešních více než 170 dolarů. To je téměř čtyřnásobek ceny ze září loňského roku.
Nárůst cen lze přičíst především oživení poptávky po pandemii, zejména na rozvíjejících se asijských trzích, jako je Čína a Indie, ale také v Japonsku, Jižní Koreji, Evropě a USA. Očekává se, že poptávka po elektřině, která je i nadále úzce spojena s uhlím, vzroste v roce 2021 o 5 % a v roce 2022 o další 4 %.
Oživení světové poptávky po energii snad znamená, že se světová ekonomika zotavuje z pandemie, ale prudký nárůst cen uhlí připomíná, jak je energetika stále závislá na fosilních palivech. Celosvětová spotřeba energie v roce 2020 činila 556 exajoulů a ropa, uhlí a zemní plyn se na ní podílely 31 %, 27 % a 25 %. To činí více než čtyři pětiny celkového objemu.
Uhlí má dvě hlavní využití, a to pro výrobu elektřiny a oceli, přičemž první z nich představuje přibližně dvě třetiny spotřebovaného uhlí. Čím rychleji se nám podaří odstranit uhlí z výroby elektřiny, tím větší je pravděpodobnost dosažení cílů Pařížské dohody.
Přesto se zdá, že uhlí je odolné, pokud jde o jeho likvidaci. Od roku 2010 zůstal procentuální podíl zemního plynu na celkové světové výrobě elektřiny stejný, tedy 23 %, přestože světová spotřeba elektřiny vzrostla zhruba o čtvrtinu. Procentuální podíl obnovitelných zdrojů, s výjimkou vodních elektráren, se ztrojnásobil a jejich skutečná výroba v terawatthodinách (TWh) vzrostla čtyřikrát. Podíl uhlí mezitím klesl ze 40 % na 35 %, ale stále je daleko před zemním plynem, svým nejbližším konkurentem, a množství uhlí, které spalujeme pro výrobu elektřiny, se celkově zvýšilo.
Psali jsme:
- Evropský klimatický balíček „Fit for 55“ je nedostatečný a nevyrovnaný
- Probíhá zasedání Mezivládního panelu pro změnu klimatu
- Poškozuje ochrana klimatu hospodářský růst?
- Nejhloupější energetická politika na světě
- Jak získat čistou energii?
- Je už na čase se rozloučit s fosilními palivy?
- Emisní povolenky EU zdražují elektřinu a teplo, nové české jádro je v nedohlednu
- Nejbohatší země světa se letos zavázaly ukončit veřejnou podporu uhelných elektráren
- Polsko chce do roku 2049 odstoupit od uhlí
- Čína slibuje omezené využití uhlí jako zdroje energie
- Celkem 53 % energie z uhlí připadlo celosvětově na Čínu
- Čína se nadále plně spoléhá na uhlí
- Finsko a Pobaltí zvyšují dovozy ruské elektřiny
- Hrozící blackout v Evropě a hrozící blackout jaderného tendru
- Investice do fosilních paliv přetrvávají
- 2021: Důležitý rok pro klimatickou krizi
- Nad doporučením uhelné komise zůstávají otazníky
- Důležitost soběstačnosti ve strategických oblastech: energetika a elektroenergetický průmysl
- Cena elektrické energie a její krátkodobý a dlouhodobý předpoklad vývoje