Carterova doktrína jako teze Z. Brzezinského položila základy dnešního chaotického vývoje.
Bývalý poradce amerického ministerstva zahraničí James W. Garden vidí příčiny dnešního afghánského debaklu nikoliv v roce 2001, kdy válka v Afghánistánu začala, ale už v roce 1979. Upozorňuje na to, že tehdy vznikla tzv. Carterova doktrína, která slibovala, že USA přijmou kroky vůči jakékoliv zemi, která se pokusí získat kontrolu nad Perským zálivem. Tato doktrína, která podle kritiků vedla k tomu, že se Záliv stal fakticky protektorátem USA, byla mezi jiným dílem Carterova poradce Zbigniewa Brzezinského a vedla k tomu, že se USA spojily s „primitivní Saúdskou Arábií“ na úkor zvládnutelných vztahů s „civilizovanou Persií“.
Carterova doktrína je ale také příběhem špatných kalkulací a arogance, která nyní rezonuje s tím, jak dnes američtí vojáci, diplomaté, zpravodajci a tisíce Afghánců prchají před Tálibánem v Kábulu.
Tento příběh ale nezačíná v roce 2001. Začíná v prosinci 1979. Ve Washingtonu byli tehdy přesvědčení, že SSSR expanduje a po sovětské invazi do Afghánistánu došli k názoru, že jeho cílem je Perský záliv. Podle knihy Johna Lambertona Harpera o studené válce se ale washingtonští jestřábi přepočítali, protože spoléhali na schématické koncepce.
Také sovětské vedení podléhalo vlastním schematismům při invazi do Afghánistánu. Jedním z argumentů pro invazi bylo to, že Sověti věřili, že tehdejší afghánský premiér Hafizalláh Amín změní strany studené války a že by vstup Američanů do Afghánistánu znamenal, že další americké rakety budou odsud zamířeny na SSSR.
USA se nakonec za této situace spojily s islamistickými „bojovníky za svobodu“ v Afghánistánu a s bin Ládinem k tomu, aby společně porazili Sověty. Dokazuje to pravdivost postřehu bývalého viceprezidenta USA Henry Wallace: „…pro nás neexistuje žádný režim, který by byl příliš zpátečnický, pokud by stál v cestě rozpínavosti Ruska. Neexistuje země příliš vzdálená, aby mohla sloužit jako dějiště souboje, který se může rozšiřovat, až se z něj stane světová válka.“
Představa, že to byla americká podpora bin Ládinovi a jeho přátelům, co pomohlo „vyhrát“ studenou válku, je dodnes na Capitol Hillu (sídlo amerického parlamentu) některými sdílena. To, co se začalo v roce 1979, skončilo nakonec špatně, zvrtlo se a připravilo půdu pro události, které se v Afghánistánu právě teď odehrávají.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.