Které státy mají zálusk na nerostné bohatství Afghánistánu?

Poté, co se Tálibán dostal k moci, doufá Čína a další země, že získají přístup k surovinám.

Železo, měď, lithium, zlato: Afghánistán je bohatý na nerostné suroviny. Jejich hodnota se odhaduje na několik bilionů dolarů, informovala německá Tagesschau.

David Petraeus, bývalý vrchní velitel amerických jednotek v Afghánistánu, už před jedenácti lety básnil o „dechberoucích“ zásobách surovin v této neúrodné zemi. Zásoby mědi, lithia, železa, zlata a kobaltu by stačily na to, aby se válkou zničená země stala předním dodavatelem surovin.

Naděje generála a elit země se nenaplnily, protože pokračující boje s Tálibánem a politická nestabilita země bránily ekonomicky výhodnému a rozumnému využívání nerostných zdrojů. Kdysi je objevili ruští okupanti, kteří se o své poznatky později podělili s Američany. Podle americké geologické služby (USGS) je však 70 % území Afghánistánu stále neprozkoumáno.

Po odchodu USA a jejich západních spojenců vidí vlády ostatních zemí svou šanci získat vytoužené suroviny. Zejména Čína nabízí novým vládcům v Kábulu pomoc v krizi. Po afghánských přírodních zdrojích touží také Írán, Indie a Turecko. Chybí zde ovšem potřebná infrastruktura.

Čína doufá v obnovení některých projektů

Vzhledem k tomu, že Afghánistán prochází významnou mocenskou změnou, kdy se moci ujal afghánský Tálibán, čínské společnosti a podniky v zemi uvedly, že doufají ve stabilizaci situace a obnovení projektů, které byly po léta pozastaveny kvůli nestabilitě a obavám o bezpečnost, uvedl čínský státem kontrolovaný web Global Times.

Přestože vzhledem k proměnlivé situaci v Afghánistánu přetrvává značná nejistota, existují obrovské příležitosti pro vzájemně výhodnou spolupráci mezi oběma zeměmi, zejména v odvětvích, jako jsou veřejné služby a těžební průmysl, pokud bude země pod vedením Tálibánu po letech války usilovat o mír a rozvoj, uvedli zástupci čínských podniků a odborníci.

Některé čínské společnosti se podílejí na několika velkých projektech v Afghánistánu, včetně projektu měděného dolu Aynak, který je druhým největším měděným dolem na světě. „O jeho znovuotevření bychom uvažovali poté, co se situace stabilizuje a dojde k mezinárodnímu uznání – včetně uznání režimu Tálibánu čínskou vládou,“ řekl čínskému listu Global Times zdroj ze společnosti China Metallurgical Group Corp (MCC Group), která se na projektu podílí.

Hospodářský profil Číny v Afghánistánu je v porovnání s její image v jiných zemích nevýrazný. Zpráva amerického Brookingsova Institutu z roku 2020 uvádí: „Čínské ekonomické investice v Afghánistánu zůstávají malé a výrazně pod svým potenciálem. V roce 2017 vyvezl Afghánistán ze svého vývozu v hodnotě 879 milionů dolarů do Číny zboží za slabých 2,86 milionů dolarů, což je číslo, které od té doby nijak výrazně nevzrostlo a je výrazně nižší než afghánský vývoz do Indie v hodnotě 411 milionů dolarů. V tomtéž roce čínský vývoz do Afghánistánu činil 532 milionů dolarů.“

Předal Biden nerostné bohatství Afghánistánu Číně?

„V Afghánistánu se může nacházet 60 milionů tun mědi, 2,2 miliardy tun železné rudy, 1,4 milionu tun prvků vzácných zemin, jako je lanthan, cer, neodym, a žíly hliníku, zlata, stříbra, zinku, rtuti…“ uvádí se v analýze časopisu The Diplomat z roku 2020.

Různé prvky vzácných zemin se používají k výrobě klíčových součástí telefonů, fotoaparátů, počítačových disků, televizorů a dalších zařízení. Uplatňují se také v čisté energii a v obranném průmyslu.

Afghánistán má rozsáhlé zásoby lithia v provinciích Ghazní, Herát a Nimroz. Zpráva společnosti Bloomberg New Energy Finance Limited z roku 2020 uvádí, že vzhledem k dominantnímu postavení Číny v oblasti těžby a rafinace surovin je Čína vedoucí zemí světového dodavatelského řetězce lithium-iontových baterií.

Pokud by Čína získala kontrolu nad nevyužitými ložisky lithia a vzácných zemin v Afghánistánu, byla by to pro Peking velká výhoda v rozvíjející se soutěži o zdroje s USA a Evropou. V roce 2019 dovážely USA 80 % svých minerálů vzácných zemin z Číny, zatímco u států EU to bylo 98 %.

Bývalý britský politik Nigel Farage pro Newsweek uvedl, že „Joe Biden svým rozhodnutím stáhnout americké vojáky z této země jednostranně (a doslova) předal veškerý potenciál vázaný v těchto ložiscích lithia čínským komunistům“.

Psali jsme:

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

 

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.