Rusko jako prostředník v Afghánistánu?

Dlouhodobá práce Ruska v Afghánistánu nese svoje ovoce a Rusko je vnímáno jako mediátor mezi Tálibánem a vnějším světem. Je to důvod k optimismu?

Ruské noviny Kommersant si všímají potenciálu Ruska jako nového prostředníka v Afghánistánu. Deník konstatuje, že dlouhodobá práce, kterou ruská diplomacie v zemi vykonala v posledních letech, nese nyní svoje plody.

Podle článku například britský ministr zahraničí Dominic Raab už naznačil, že se Londýn bude nyní snažit o to „přitáhnout země, které mohou mít zdržující vliv na Tálibán, například Rusko nebo Čínu“. Raab ale ve svém nedělním rozhovoru také dodal, že takové kroky budou pro Británii vynucené a nepohodlné.

Kommersant rovněž připomíná, že na první tiskové konferenci po získání Kábulu tiskový mluvčí hnutí sdělil, že Tálibán má velmi dobré vztahy s Ruskem, Čínou a Pákistánem.

Rusko možná nebude mít roli sprostředkovatele mez Tálibánem a členy NATO, nicméně už bylo požádáno, aby předalo politický signál do provincie Pandžšír, která se jediná staví proti vládě Tálibů v zemi. Zdejší povstalce řídí dva významní afghánští politici Ahmed Masúd, syn významného afghánského politika Ahmada Šáha Masúda (1953-2001), a viceprezident Gháního vlády, Amrulláh Saleh. Masúd o víkendu naznačil připravenost s Tálibánem jednat s tím, že extrémistická vláda v zemi je pro něj nepřijatelná. Pozdější zprávy ale ukazovaly, že diplomacie v tomto případě selhává. Tálibán dal pandžšírským povstalcům čtyři hodiny na to, aby se vzdali a do provincie vyslal stovky bojovníků.

Ruští experti ale k této roli Ruska jako prostředníka konfliktu mezi Tálibánem a Pandžšírem vidí spíš skepticky. Požadavek o zprostředkování vidí Arkadij Dubcov jako PR Tálibánu. Podobně rezervovaně prozatím vidí slova britského ministra. Podle Dubcova sleduje Británie svoje vlastní cíle, když hovoří o roli Ruska jako mediátora. Chce tak upevnit vlastní postavení v regionu jako součást postbrexitové politiky. Podobné mínění vyslovil i další ruský expert Stanislav Pritčin. Pritčin hovořil o tom, že Velká Británie se v Afghánistánu dostala do velmi nepříznivé situace. Musela se vojensky stáhnout na základě rozhodnutí, které nemohla sama udělat, tj. byla postavena před hotovou věc. Británie přitom jen stěží chce posílit postavení Ruska ve světě, i když Raabova slova jsou určitým oceněním Ruska.

Kommersant připomíná, že jednání o Afghánistánu bude tématem virtuálního summitu G7, které se bude konat 24. srpna. Také v Kábulu má dojít k důležité události, k velkému shromáždění lídrů Tálibánu a dalších afghánských politiků. Týden od útěku prezidenta Ašrafa Ghaního se Tálibům podařilo několika „imidžových“ úspěchů – bratr bývalého prezident Šahmád Ghání jim přísahal věrnost a do Kábulu by se měl vrátit ministr zahraničí Ghaního vlády Mohamad Hanif Atmar, aby se podílel na práci inkluzivní vlády. Mezitím už Uzbekistán otevřel hranice s Afghánistánem pro dopravní spojení.

Psali jsme:

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.