Ochrana hranic: Vztahy mezi firmami, lobbisty a zástupci institucí EU (7. část)

VSa Trendy

Zájmové skupiny v Evropském parlamentu (pracující pro společnosti vyrábějící technologie pro kontrolu hranic) obvykle pomáhají svým klientům nebo členům tím, že určují které poslance Evropského parlamentu oslovit apod.

Dnes přinášíme poslední část seriálu „Ochrana hranic“. Jedná se o ukázku z loňské publikace s názvem „The Political Economy of Entry Governance“ (autoři: Martin Lemberg-Pedersen, Johanne Rübner Hansenová a Oliver Joel Halpern), která se zabývá vzájemnými vztahy mezi firmami, lobbisty a zástupci institucí EU. Jen pro zajímavost: firmě Atos (která dodala Schengenský informační systém) šéfoval kdysi Thierry Breton – dnes eurokomisař pro vnitřní trh EU.

Na víceúrovňové správě hranic EU, a tedy i na vstupu osob, se podílejí různí aktéři. Tato zpráva se zaměřuje na ziskové komerční subjekty a zájmové organizace z evropských odvětví biometrie, bezpečnosti, obrany a letectví a jejich zapojení do vytváření mnohostranného a rozšiřujícího se trhu pro kontrolu hranic EU (viz také infografika na str. 30). Potenciál zisku je obrovský, podle odhadů bude mít celosvětový trh s biometrickými systémy do roku 2024 hodnotu 65,3 miliard eur.

Kontrola migrace nebo sledování obyvatelstva?

Podle studie z roku 2015, kterou zadala Evropská komise a provedla nizozemská poradenská společnost ECORYS, „bezpečnostní průmysl EU“ dohromady vytváří roční obrat téměř 200 miliard eur a zaměstnává téměř 4,7 milionů lidí.

Mnoho produktů a technologií má dvojí nebo vícenásobné využití. Technologie zakoupené pro jeden účel (kontrola migrace) mohou být v průběhu času také znovu použity (kontrola obyvatelstva), protože definice bezpečnosti a hraniční praxe se překrývají. V závislosti na politické a ekonomické účelnosti může být proto vývoz bezpečnostních a obranných technologií během externalizačních projektů formulován buď jako vývoz civilní bezpečnosti, nebo jako vývoz obranných kapacit.

Bývalí zástupci unijních úřadů vědí jak „popohnat“ agendu klientů

Zájmové skupiny v Evropském parlamentu (pracující pro společnosti vyrábějící technologie pro kontrolu hranic) obvykle pomáhají svým klientům nebo členům tím, že určují, které poslance Evropského parlamentu oslovit a které výbory nebo podvýbory (např. výbory pro bezpečnost a obranu, LIBE, zahraniční věci a průmysl, výzkum a energetiku) jsou nejdůležitější. Větší společnosti mají často v Bruselu jednak vlastní lobbistické kanceláře, někdy registrované prostřednictvím Rejstříku transparentnosti, ale vedle nich si najímají i externí kanceláře, jako jsou právní kanceláře, komunikační kanceláře a firmy pro styk s veřejností. Mezi největší z těchto externích kanceláří patří Fleishman-Hillard, Alber & Geiger, Hill-Knowlton, Burson Marsteller, Europe Analytica, Gellis Communications, LOGOS Public Affairs, PA Europe nebo Havas Public Affairs.

Společnost FleishmanHillard v Bruselu například spolupracuje s několika velkými společnostmi působícími na trhu hraničních kontrol, včetně společností Atos a Airbus. Tvrdí, že pomáhá společnostem tím, že využívá dlouholetých vztahů s „vlivnými osobami v odvětví, tvůrci politik a cílenými obchodními médii“, čímž vytváří klíčová spojenectví, která usnadňují rozvoj programů v Evropě. Vedle toho slibuje také zprostředkování přímých interakcí s tvůrci politik EU. Podobně i společnost Alber & Geiger má kanceláře v Bruselu, Berlíně a Londýně a chlubí se tím, že do svých řad získává „bývalé úředníky Evropské komise, místopředsedu Evropského parlamentu, velvyslance EU a bývalého soudce Soudního dvora EU, kteří vědí, jak pohnout agendou klientů“.

Vedle nich jsou těmito aktéry využívány jak neformální mimoparlamentní skupiny, tak parlamentem uznané mezistranické skupiny. Tyto neformální skupiny se obvykle skládají z poslanců Evropského parlamentu, zástupců zájmových skupin a aktérů z průmyslového sektoru. Často jsou nedílnou součástí jejich založení podnikatelské zájmy, zatímco meziskupiny jsou organizovány podle parlamentních pravidel.

Evropské sdružení leteckého a obranného průmyslu  (ASD)

ASD je jednou z nejrozsáhlejších lobbistických skupin bezpečnostního a obranného průmyslu v Evropě. Předsedou ASD je Eric Trappier, generální ředitel společnosti Dassault Aviation, a místopředsedou Håkan Buskhe, generální ředitel společnosti SAAB. Členy představenstva tvoří generální ředitelé společností Indra, MBDA, Thales, Rolls Royce, Airbus, Naval Group, Kongsberg Defence & Aerospace, Safran, Leonardo a BAE Systems. Sídlo společnosti ASD se nachází v Bruselu, tedy v těsné blízkosti mocenských koridorů v EU. Její rozpočet na lobbing v roce 2015 činil 298 000 eur, objevily se však otázky, zda skutečný rozpočet na lobbing není ve skutečnosti výrazně vyšší. Podle registru transparentnosti ASD od roku 2014 zaregistrovala 33 schůzek se zástupci Evropské komise.

ASD zastupuje zájmy více než 3 000 společností z evropského leteckého, kosmického, obranného a bezpečnostního průmyslu. Vznikla v roce 2004 spojením starších průmyslových sdružení EDIG, AECMA a EUROSPACE. Podle jejích vlastních internetových stránek její členové dohromady zaměstnávají 864 000 lidí a v roce 2017 dosáhli obratu 228,5 milionů eur. ASD prosazuje zájmy svých členů tím, že vede neustálý dialog s institucemi EU, jako je Evropská komise a zúčastněné strany, organizuje fóra veřejného a soukromého sektoru a jejich prostřednictvím se zapojuje do víceúrovňového řízení evropské bezpečnostní politiky a legislativy. Obrázek 13 na str. 42 znázorňuje všechna setkání ASD se zástupci Komise v letech 2014–2018.

Bezpečnostní a vojenský průmysl se snaží ovlivňovat tvorbu vstupní a hraniční politiky EU. Děje se tak prostřednictvím četných setkání se zástupci Komise, meziskupin působících při Parlamentu, mimoparlamentních fór, jako je skupina Kangaroo, a zájmových organizací, jako jsou EOS a ASD. Další fóra však nevytváří průmysl, ale samotné instituce EU, jako je Frontex nebo EU-Lisa.

Firma ATOS: Dodavatel Schengenského informačního systému

ATOS je francouzská společnost v oblasti informačních a komunikačních technologií a biometrie, která byla založena v roce 1982. V roce 2018 se společnost pyšnila tržbami ve výši 11,3 miliardy dolarů a měla 122 000 zaměstnanců. Společnost ATOS vstoupila na trh hraničních infrastruktur velmi brzy, neboť byla zodpovědná za vývoj první generace Schengenského informačního systému (Schengen Information System – SIS I). Od roku 2014 se podílí také na konsorciích pro systém SIS II a také na připravovaném Systému vstupu/výstupu (Entry/Exit System – EES).

Její technologie zahrnují integrované systémy námořního dohledu, které podle jejich tvrzení zachraňují životy migrantů, protože je používají španělské pobřežní hlídky a pohraniční stráž ve Středozemním moři. Její bývalý generální ředitel Thierry Breton se kontroverzním způsobem stal zástupcem Francie v Evropské komisi, a to na pozici komisaře pro vnitřní trh.

Kontrola hranic z vesmíru

V roce 2012 byl program GMES (Global Monitoring for Environment and Security) přejmenován na Copernicus a v listopadu 2015 uzavřel partnerství s agenturou Frontex. Na základě této dohody Evropská komise delegovala složku ostrahy hranic v rámci bezpečnostní služby Copernicus na agenturu Frontex s cílem podpořit EUROSUR poskytováním „údajů v reálném čase o tom, co se děje na souši a na moři kolem hranic EU“.

Program Copernicus obdržel od Evropské komise na období 2014-2021 finanční prostředky v celkové výši 3,24 miliard eur, přičemž Parlament v dubnu 2019 navýšil rozpočet na 5,8 miliard eur. Z této částky je 500 milionů eur vyčleněno na bezpečnostní účely, jako je ochrana hranic, civilní ochrana a humanitární zásahy, a to prostřednictvím programu Space and Situational Awareness (SSA) a nové iniciativy Governmental Satellite Communication (GOVSATCOM).

Za tímto účelem Komise agentuře Frontex v letech 2015-2020 přidělila 47,6 milionů eur na činnosti, jako je monitorování pobřeží mezinárodních vod, námořní dohled, detekce plavidel a anomálií, sledování a hlášení a posuzování životního prostředí.

Objem plánovaných investic přitáhl pozornost leteckého a obranného průmyslu, což bylo patrné i z diskusí v Evropském parlamentu. Mnozí z největších dodavatelů v oblasti letectví a obrany, kteří se podílejí na ochraně hranic EU, již od programu Copernicus obdrželi několik zakázek.

(Pavučiny vztahů mezi jednotlivými aktéry jsou zobrazené na str. 93 a 94.)

Psali jsme:

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.