Digitální průmysl jako celek utratí za lobbování v institucích EU více než 97 milionů eur ročně a zaměstnává 1452 lobbistů.
Přinášíme poslední část ukázky ze zprávy „The lobby network: Big Tech’s web of influence in the EU“, kterou vypracovaly organizace Corporate Europe Observatory a LobbyControl.
***
Koncem roku 2020 dosáhly společnosti Apple, Microsoft, Amazon a Google tržní kapitalizace přes 1 bilion dolarů. V červnu 2021 se k tomuto klubu přidal i Facebook. Jelikož jsou tyto platformy již nyní extrémně velké a ekonomicky silné, často se označují jako „Big Tech“. Prakticky dominují svým trhům, což představuje nový rozměr koncentrace moci v naší společnosti. Celá ekonomika EU se v současné době digitalizuje, čímž význam produktů Big Tech ještě vzrůstá. Naše společnosti jsou stále více závislé na službách poskytovaných těmito online platformami.
Podle Evropské komise sice v EU působí velké množství online platforem, z nichž většinu tvoří malé a střední podniky, ale „největší podíl na celkové vytvořené hodnotě má malý počet velkých online platforem“. Při navrhování zákona o digitálních trzích Komise EU uvedla, že velké platformy dominují různým částem trhu a jsou nevyhnutelné pro podniky, aby oslovily zákazníky, a naopak. Komise tvrdí, že tyto podniky využívají této dominantní pozice k tomu, aby určovaly podmínky účasti na těchto trzích a aby jim procházelo nekalé chování vůči jejich podnikům, zákazníkům a koncovým uživatelům.
„Technologičtí giganti se stali povinným rozhraním pro všechny druhy výměny v digitální ekonomice. Je to, jako by ekonomiku a společnost překrývala nová obrazovka, jejíž základní operační systém je Big Tech a která stále více podřizuje zbytek světa své vnucující se a vtíravé logice.“
A nelze popřít, jak dotěrné tyto obchodní modely mohou být. Vezměme si například cílenou online reklamu, která je založena na rozsáhlém shromažďování osobních údajů uživatelů, které jsou následně zpracovávány a prodávány inzerentům, kteří je posléze využívají k personalizaci reklam. Tento obchodní model, jehož průkopníkem byla společnost Google a později jej rozvinul Facebook, se stal všudypřítomným. Přináší však vážná rizika pro jednotlivce i společnost.
V roce 2018 deník Guardian odhalil, že Facebook umožnil společnosti Cambridge Analytica shromažďovat údaje nejméně 87 milionů uživatelů bez jejich vědomí. Tyto osobní údaje pak byly zřejmě použity k mikrotargetování voličů během referenda o brexitu a voleb v USA. Od té doby se věnuje větší pozornost tomu, jak takové cílené reklamy a doporučovací systémy platformy (algoritmy nebo jiné systémy, které řadí obsah viditelný pro každého uživatele) ovlivňují soukromí lidí, ale také demokratické procesy a šíření dezinformací.
Ať už se podíváme na tržní sílu platforem nebo na rizika spojená s jejich obchodním modelem, je zřejmé, že v zájmu demokratizace digitalizace jsou více než kdy jindy zapotřebí přísnější pravidla pro digitální průmysl.
Technologické firmy v oblasti lobbingu předčí všechna ostatní odvětví
Při porovnání výdajů firem na lobbování napříč odvětvími zůstávají Google, Facebook a Microsoft těmi, kdo v Bruselu utrácejí nejvíce. Společnost Apple je na šestém místě za společnostmi Bayer a Shell, zatímco Amazon je na patnáctém místě. Američtí technologičtí giganti nejenže převyšují výdaje ostatních subjektů digitálního průmyslu, ale převyšují výdaje všech subjektů.
Deset největších digitálních platforem a infrastrukturních společností vydává na lobbing celkem 32,75 milionů eur. Jen společnosti Google, Amazon, Facebook, Microsoft a Apple vynakládají téměř 23 milionů eur. Deset největších společností tak utratí mnohem více než deset největších chemických společností (17,75 milionů eur) a třikrát více než výdaje deseti největších automobilových společností (9,85 milionů eur) včetně společností Volkswagen, Daimler a BMW. Podobně finanční průmysl (12 milionů eur) jen stěží konkuruje výdajům první digitální desítky.
Rostoucí lobbistická síla velkých technologických společností a digitálního průmyslu jako celku odráží obrovskou a rostoucí roli těchto odvětví ve společnosti. Je pozoruhodné a mělo by být důvodem k obavám, že platformy mohou tuto sílu využít k tomu, aby jejich hlasy byly slyšet – na úkor protichůdných a kritických hlasů – v debatě o tom, jak vytvořit nová pravidla pro digitální platformy.
Technologické korporace a jejich narativy
Doba, kdy se technologický boom pyšnil heslem „move fast, break things“, je za námi. Postupné skandály ukázaly, že mezi věci, které Big Tech porušil, patří právo lidí na soukromí, spravedlivou hospodářskou soutěž a demokratické procesy. Nyní nastal čas „přenastavit politický narativ“, jak jasně ukázala lobbistická strategie společnosti Google, která unikla na podzim 2020. V tomto memorandu Google podrobně popsal, jak ovlivnit diskuse kolem zákona o digitálních službách (DSA), technologický gigant chtěl prosadit nové narativy, které se méně soustředí na samotnou společnost a více na údajné „nezamýšlené dopady“ dobře míněných regulačních politik. Takové narativy mají ovlivnit debatu o regulaci v Bruselu.
V této komunikační strategii hraje hlavní roli opakování. Stejná vyprávění se opakují při nesčetných příležitostech – bez ohledu na konkrétní témata a konkrétní podobu či kritiku jednotlivých právních předpisů. Jde především o udávání tónu debaty.
Jednou z oblíbených „vyprávěnek“ je, že technologičtí giganti jsou „nenahraditelní“, pokud jde o řešení problémů. Velké technologické společnosti by si nejraději samy diktovaly, jakým způsobem lze toto odvětví regulovat. Jak sebevědomě říká Facebook: politici jednají příliš pomalu. Proto „Facebook na regulaci nečeká“. Digitální platformy si uvědomily, že přísnějším zákonům již nemohou zásadně zabránit. Proto chtějí mít co největší slovo a vliv na to, co v těchto zákonech bude.
Psali jsme:
- Studie: Technologičtí giganti mohutně lobbují v EU (1. část)
- Studie: Technologičtí giganti mohutně lobbují v EU (2. část)
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.