Studie: Ochrana zdraví musí mít přednost před zájmy korporací

VSa Trendy

Ničení zemědělské biodiverzity narůstá: na konci 20. století pocházelo 75 % světových potravin z pouhých 12 rostlin a pěti živočišných druhů.

Organizace pro lidská práva FIAN kritizuje nekontrolované používání pesticidů v Latinské Americe a Karibiku. Ve studii „Pesticides in Latin America: Violations Against the Right to Adequate Food and Nutrition“ (Pesticidy v Latinské Americe: Porušení práva na přiměřené jídlo a výživu) FIAN zkoumá použití agrochemikálií v Brazílii, Kolumbii, Ekvádoru, Guatemale, Haiti, Hondurasu, Mexiku a Paraguayi.

Studie o více než 100 stranách popisuje řadu případů porušování lidských práv na život, zdraví a přiměřenou výživu. Například banánové plantáže v Ekvádoru jsou postřikovány fungicidy více než 40krát ročně. Pracovníci na plantážích často trpí vážnými kožními problémy a respiračními chorobami. Studie také zkoumá ovládnutí latinskoamerických vlád nadnárodními zemědělskými společnostmi, které nekontrolované používání pesticidů vůbec umožňují.

Valeria Burityová z organizace FIAN Brazil kritizuje skutečnost, že používání agrochemikálií a související poškození zdraví se stále zvyšuje. Burityová požaduje zákaz dvojího standardu – praxe vývozu pesticidů zakázaných v západních zemích do zemí na jihu. Zhruba třetina pesticidů používaných v Brazílii je v Evropě zakázána.

Zatímco země jako Francie a Švýcarsko již přijaly opatření k zákazu vývozu nebezpečných látek zakázaných v Evropě, Německo jako země původu velkých společností, typicky Bayer nebo BASF, odkládá příslušné kroky. „Ochrana zdraví a lidských práv musí mít přednost před zájmy korporací. Jako první krok musí spolková vláda zaručit úplnou transparentnost, pokud jde o to, jaké pesticidy se vyvážejí z Německa do kterých zemí. Potřebujeme také účinnou regulaci, která ochrání obyvatelstvo zemí globálního Jihu. To zahrnuje zákaz vývozu pesticidů, které jsou v EU zakázány z důvodů ochrany životního prostředí a zdraví,“ říká Almudena Abascalová, referentka pro Latinskou Ameriku německé pobočky FIAN.

Potravinová soběstačnost

Jak se uvádí ve studii, právo na potravinovou suverenitu je systematicky porušováno agrobyznysovým modelem, zejména pokud jde o proces závislosti, který pesticidy vytvářejí ve výrobním systému, takže pro výrobu potravin se nákup jedů, hnojiv a hybridních nebo transgenních semen stává nutností, což rolnickým rodinám a tradičním lidem a komunitám bere moc a autonomii při výrobě kvalitních potravin.

Tuto ztrátu ilustruje používání pesticidů: velký skok v používání těchto jedů nastal se zelenou revolucí. Od té doby se stalo zcela běžným, že zemědělci na celém světě jsou v praxi nuceni kupovat určité „technologické balíčky“ od velkých průmyslových společností, aby mohli produkovat potraviny. Důvodem je to, že centrální vlády zemí začaly poskytovat rozsáhlé dotace jednotlivým dílčím odvětvím zemědělského průmyslu.

Zemědělcům tak byl vnucen model výroby potravin, kdy ztratili možnost rozhodovat o tom, jak se budou potraviny vyrábět (s určitými látkami nebo vstupy, jako jsou pesticidy, nebo bez nich), protože model vnucený agrobyznysem se začal násilně prodávat jako jediný ekonomicky životaschopný.

Důsledky převahy agrobyznysu pak stále více způsobují ztrátu potravinové suverenity, jak uvádí organizace Right to Food and Nutrition Watch ve vydání 08/2016 publikace „Keeping seeds in people’s hands“, z níž přinášíme krátkou ukázku:

Neuvěřitelných 70 % potravin, které na celém světě spotřebujeme, vyprodukují drobní zemědělci. Rolnické a domorodé komunity, které produkují velkou část těchto potravin, vyvíjejí a uchovávají osivo po tisíciletí – od Guatemaly přes Senegal až po Nepál. Dnes jsou však osiva všude ohrožena. Zákony stále více omezují, co mohou rolníci se svými semeny dělat, a kriminalizují je. Znepokojivou rychlostí také narůstá ničení zemědělské biodiverzity: na konci 20. století pocházelo 75 % světových potravin z pouhých 12 rostlin a pěti živočišných druhů.

Za těmito hrozbami stojí tlak korporací: nadnárodní osivářské a agrochemické korporace se snaží privatizovat, monopolizovat a kontrolovat osiva; patentují a komodifikují samotný zdroj života. Nové kolo obřích fúzí – Bayer s Monsantem, Dow Chemicals s DuPontem a Syngenta s ChemChina, abychom jmenovali alespoň některé z nich – ukazuje, že korporace usilují o těsnější ovládnutí genetických zdrojů, aby získaly ještě větší zisky (informace platné v době publikace – pozn. red.).Tyto dohody se dostaly pod drobnohled médií a širší veřejnosti. Nyní je nejvyšší čas zaměřit pozornost na to, jak korporátní ovládnutí osiv a dalších přírodních zdrojů ovlivňuje způsob výroby potravin, které jíme.

Jaké jsou dnes hlavní hrozby pro osiva a zemědělskou biologickou rozmanitost?

Režimy ochrany práv duševního vlastnictví, jako je Mezinárodní unie pro ochranu nových odrůd rostlin (UPOV), byly vytvořeny tak, aby chránily zájmy osivářského a šlechtitelského průmyslu. Mimo UPOV vážně zhoršují přístup k osivu tím, že omezují rolnické postupy a systémy hospodaření s osivem. Režimy ochrany práv duševního vlastnictví navíc mají tendenci vytvářet monopoly, které pak mají možnost dosahovat zisků a zvětšovat svou tržní sílu. Odhaduje se, že společnosti Monsanto, DuPont a Syngenta kontrolují 53 % světového komerčního trhu s osivy.

Ekonomická, ekologická a sociálně-politická rizika monopolizovaného systému dodávek osiv a plemen jsou nesčetná. Další velké hrozby se týkají ničení zemědělské biologické rozmanitosti. Tento smutný stav je důsledkem vyklízení půdy, populačního tlaku, nadměrné pastvy, degradace životního prostředí a průmyslového zemědělství, rybolovu a chovu hospodářských zvířat. Průmyslové systémy osiv a šlechtění upřednostňují standardizaci a homogenitu. Ty mají negativní dopad právě na proměnné, které jsou základem biologické rozmanitosti. Ničení agrobiodiverzity je obzvláště problematické vzhledem k výzvám, které změna klimatu představuje pro realizaci práva na potraviny a výživu.

Psali jsme:

 

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.