Macron nesouhlasí s dohodou EU-Mercosur

VSa Zprávy

Dohoda o volném obchodu, kterou Evropská unie a Mercosur podepsaly v roce 2019, ještě nebyla ratifikována. Důvodů pro toto zpoždění je celá řada.

Emmanuel Macron oznámil, že Paříž bude i nadále vystupovat proti obchodní dohodě mezi EU a Mercosurem s odkazem na ochranu klimatu a biologické rozmanitosti. Hlava státu vystoupila na světovém kongresu Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN – International Union for Conservation of Nature). „Francie je proti Mercosuru, jak je dnes vyjednáván, a bude to tak i nadále. Ne proto, že by nám nevyhovovali naši přátelé z Mercosuru, ale proto, že tato dohoda je navržena tak, že nemůže být z definice slučitelná s naší agendou v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti.“ (Pozn. red.: Kvůli dopadům na zemědělství Macron před dohodou s Mercosurem varoval už v roce 2019, viz náš článek zde).

Tato smlouva o volném obchodu se čtyřmi zeměmi Mercosuru (Brazílie, Argentina, Uruguay a Paraguay), uzavřená v červnu 2019 po dvaceti letech jednání, vyvolala vlnu kritiky, zejména ze strany zemědělského sektoru a ochránců životního prostředí. Smlouva, kterou jménem zemí EU vyjednala Evropská komise, bude s konečnou platností ratifikována až poté, co ji schválí parlamenty všech členských států. Některé země, včetně Francie a Německa, se však staví odmítavě a pochybují o tom, že Brazílie dbá na životní prostředí, zejména v souvislosti s nárůstem požárů v Amazonii.

Mercosur zažívá krizi

Zdá se, že kontroverzní dohoda zůstává zaseknutá v politickém mrazu přinejmenším do německých a francouzských voleb. Vzhledem ke krizi, která v současné době sužuje Mercosur, a které Evropa věnuje jen málo pozornosti, je však otázkou, zda se vůbec najde obchodní partner pro ratifikaci.

Mercosur je jedním z regionů nejvíce zasažených krizí Covid-19. Na jeho čtyři členské státy připadá 13 % všech infekcí Covid-19 na světě, přestože tvoří pouze 3 % světové populace. Strukturální problémy, jako je nerovnost, nezaměstnanost a chudoba, pandemie jen prohloubila. Ostatní regiony reagovaly na krizi návratem k regionalizaci výrobních řetězců ve snaze posílit autonomii a odolnost.

Brazílie a Uruguay jsou zastánci větší národní suverenity

Ještě před pandemií probíhal na celém světě posun směrem k regionalizaci. Covid-19 posloužil jako katalyzátor. Zdá se však, že Brazílie a Uruguay sledují model brexitu a folklór „národní suverenity“. Pokud by jejich verze reformy převážila, region by přišel o možnost transformovat své výrobní struktury od dodávek komodit směrem k udržitelnějšímu modelu rozvoje. To by mělo dramatické důsledky pro sociální začlenění, zaměstnanost, životní prostředí a demokracii. Evropa by spolu s Mercosurem přišla nejen o svého sparingpartnera a odbytový trh v regionu, ale také o možnost stanovit standardy pro udržitelnější politiku volného obchodu.

Prezidenti Uruguaye a Brazílie mají za to, že je třeba „zpružnit Mercosur“ a umožnit každému členovi vlastní obchodní jednání. Co je k tomu vede?

Oba jsou horlivými stoupenci neoliberálních doktrín, jako je štíhlý stát a „samoregulující se trhy“. Za komparativní výhodu regionu považují suroviny. Jejich cílem je proto otevřít těžbu a zemědělství co největším trhům. Tato politika způsobuje velké škody na životním prostředí. Navíc se v důsledku deindustrializace ztrácí mnoho formálních a kvalifikovaných pracovních míst ve prospěch menšího počtu špatně placených pracovních míst.

Téma dlouhodobě sledujeme. Psali jsme:

 

 

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.