Volební systém Německa vznikl po válce a v dnešních poměrech představuje cestu k stále vyššímu počtu poslanců Bundestagu.
Německý parlament, Bundestag, by se po federálních volbách mohl nafouknout ze 709 členů na více než 900. To by z německého parlamentu udělalo druhý nejpočetnější parlament na světě, hned za Čínou, napsal web Deutsche Welle.
Podle článku Deutsche Welle představuje takto nafouknutý parlament problém. Jednak je otázkou, kde budou všichni poslanci zasedat, a jednak, jak budou slyšet hlasy všech poslanců v tak velkém parlamentu.
Německý volební systém kombinuje princip většinové vlády s proporční reprezentací. Voliči volí přímo nejen svoje poslance ve svém obvodu, ale také v rámci „druhé volby“ volí stranu a její kandidátku. Systém je výsledkem poválečného uspořádání, které tak dávalo a garantovalo prostor malým politickým stranám.
Dnes to znamená, že Německo má 299 volebních okrsků, což by dohromady dávalo v parlamentu 598 křesel.
Pokud strana získá více křesel, než na kolik má nárok na základě podílu výsledků druhých voleb, je jí dovoleno si je ponechat. Říká se jim „převislá“ křesla. Aby se tato skutečnost vyrovnala, dostanou také další strany více křesel – což má zajistit, aby relativní podíl stran v Bundestagu odpovídal volebním výsledkům.
V posledních spolkových volbách v září 2017 to znamenalo celkem 111 křesel navíc.
Tento systém dobře fungoval, když byly v Německu dvě velké politické strany, které dostávaly od voličů drtivou podporu. Desítky let po druhé světové válce SPD nebo CDU snadno získaly většinu všech hlasů a také většinu přímých mandátů ve volebních obvodech.
Nicméně s fragmentací německé politiky, s nástupem Strany zelených, Svobodných demokratů (FPD), Die Linke nebo Alternativou pro Německo už německé politická krajina není jen dvoubarevná.
Tato nová situace vytváří v německém volebním systému začarovaný kruh, jsou zde tři středně velké strany a vede to k tomu, že v rámci zachování rovnováhy sil v Bundestagu se musejí stranám pokaždé „přihazovat“ nová křesla.
Němečtí odborníci tak vidí jako „ne nepravděpodobné“, že se nový Bundestag po zářijových volbách zase rozroste, což bude pro německou demokracii představovat problémy.
Problémem se stane zajištění zdravé a stručné diskuze v parlamentu. Otázkou je také, jak se budou ke slovu dostávat opoziční poslanci. Další problém představují náklady na platy tolika poslanců. Členové německého parlamentu dostávají o něco víc než 10 tisíc euro za měsíc před zdaněním. K tomu mají k dispozici nezdaněné výdajové prostředky ve výši 4 560 eur měsíčně. Dostávají také 12 000 eur na vybavení kanceláře. V důchodu se pak mohou němečtí zákonodárci těšit na štědré penze.
Bundestag tak představuje stále rostoucí zátěž pro daňové poplatníky v Německu.
V posledních letech uzavřely strany FDP, Zelení a Levice spojenectví a snaží se lobbovat za výrazné snížení počtu volebních okrsků, což by podle oslovených odborníků situaci nespravilo, ale pomohlo by to. Tomu se ale brání především bavorská CSU, která má ze současného systému výrazný prospěch.
Končící vláda SPD a CDU/CSU se dohodla na omezení volebních okrsků na 280, změna by však měla vstoupit v platnost až v roce 2025.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.