Militarizace EU: Soustavný tlak ze strany zbrojního průmyslu dosáhl svého (3. část)

Ještě před několika lety byly vojenské výdaje EU nulové. Nyní výdaje na obranu prudce rostou na úkor tzv. nevojenských programů a militarizace pronikla do všech evropských politik.

V roce 2003 došlo v bezpečnostním průmyslu k dalšímu průlomu. Na pozadí „války proti terorismu“ a rozmachu bezpečnostního průmyslu v USA začal evropský bezpečnostní průmysl, který nechtěl přijít o nové tržní příležitosti, prosazovat program bezpečnostního výzkumu. V roce 2003 byla poradní skupina Evropské komise, Skupina osobností pro bezpečnostní výzkum (GoP – Group of Personalities on Security Research), pověřena vytvořením nového programu bezpečnostního výzkumu; osm z 25 členů této skupiny bylo z bezpečnostního průmyslu. Ačkoli její financování bylo omezeno na civilní a dvojí použití: tento program vytvořil zadní vrátka pro zbrojní průmysl, aby se stále více zapojoval do výzkumných programů EU a prosazoval militarizované politiky v oblasti hranic (viz náš seriál zde) a vnitřní bezpečnosti.

Výzvy k vojenskému výzkumu EU neustávaly. Během konference Evropské obranné agentury (EDA) v roce 2007 vyzval Ake Svensson z ASD Evropskou unii, aby vytvořila „skupinu moudrých“ (Group of Wise Men), která by navrhla program vojenského výzkumu. Ačkoli se proti této snaze o vytvoření plně vojenského programu zpočátku postavily členské státy, většina poslanců Evropského parlamentu a část Evropské komise, ukázalo se, že soustavný tlak ze strany zbrojního průmyslu byl úspěšný.

V roce 2016, poté, co euroskeptická Velká Británie odhlasovala odchod z Evropské unie, se militarizace EU, která začala již před referendem, rychle zintenzivnila. Zbrojařská lobby viděla ideální příležitost, jak rychle prosadit svou agendu. Například deset největších zbrojních společností a lobbistických organizací ASD a Evropská organizace pro bezpečnost (EOS – European Organisation for Security) se v roce 2015 setkalo celkem 327krát s komisaři a členy vlády. Zároveň 48 akreditovaných lobbistů chodilo po Evropském parlamentu a využívalo volného přístupu k poslancům a rozhodujícím činitelům.

Průmysl dále zvýšil své lobbistické úsilí na mezinárodních konferencích a veletrzích zbraní. Například na výroční konferenci EDA obdržel jen samotný Airbus 22 pozvánek. Před několika lety poradce Evropské komise pro obranu Burkard Schmitt přešel do ASD. Jak se uvádí v článku „Als de wapenlobby het vraagt, komt de Eurocommissaris opdraven“ z roku 2017, „lobbistický klub ASD se chlubí tím, že zastupuje 3 000 evropských výrobců letecké a zbrojní techniky s celkovým ročním obratem 200 miliard eur“.

V novém poradním orgánu, Skupině osobností pro bezpečnostní výzkum (GoP), kterou Evropská komise zřídila v roce 2015, měl zbrojní průmysl pevné místo. Tato skupina měla poskytovat strategické podklady pro evropskou bezpečnostní a obrannou politiku, ale poskytovala také podrobné poradenství ohledně formy a obsahu Evropské obranného fondu (EDF) i jeho rozpočtu.

Sedm ze 16 členů této skupiny zastupovalo zbrojní průmysl (Airbus Group, BAE Systems, Finmeccanica, MBDA, Saab, INDRA a ASD). Další dva členové zastupovali soukromé výzkumné ústavy provádějící vojenský výzkum (TNO a Fraunhofer-Gesellschaft) – viz infografika na str. 14. Občanská společnost nebyla zastoupena, stejně jako akademická obec.

Závěry zprávy GoP byly předvídatelné a vyzývaly EU, aby „posílila celkovou vojenskou pozici Evropy“ (Institute for Security Studies, 2016. “Report of the Group of Personalities on the Preparatory action for CSDP-related research) vložením 3,5 miliardy eur do vojenského výzkumu. Toto doporučení bylo doslova okopírováno do Akčního plánu pro evropskou obranu, který Komise zveřejnila v listopadu 2016. Alespoň komisařka EU pro průmysl byla ohledně účelu tohoto fondu upřímná, když na Twitteru napsala: „Dobrá zpráva pro obranný průmysl: nový Evropský obranný fond do konce roku!“

Po GoP rychle následovaly další iniciativy. V roce 2017 členské státy EU aktivovaly PESCO, rámec spolupráce ve vojenských otázkách, který má podpořit spolupráci v oblasti schopností a také zvýšit vojenské výdaje evropských vlád (viz kapitola 3). V roce 2019 Evropská komise vytvořila nový odbor, Generální ředitelství pro obranný průmysl a vesmír, který se věnuje udržování „konkurenceschopnosti a inovací evropského obranného průmyslu“.

Tyto kroky měly zásadní dopad na povahu evropského projektu. Zatímco v diskurzu EU se často hovoří o lidských právech a podpoře míru, EU se nyní definuje jako „geopolitická Evropská unie“. Ještě před několika lety byly vojenské výdaje EU nulové. Nyní její výdaje na obranu prudce rostou na úkor tzv. nevojenských programů. Znepokojující je, že tato militarizace se šíří napříč všemi politikami.

Zbrojní společnosti, které využívají většinu dotací EU na vojenský výzkum a vývoj. Počet grantů v letech 2017-2019 na základě veřejných informací pro 16 výzkumných projektů (PADR – Preparatory Action on Defence Research) v letech 2017-2019 a 16 rozvojových projektů (EDIDP – European Defence Industrial Development Programme) v roce 2019. Zdroj: „A Militarized Union: Understanding and Confronting the Militarisation of the European Union“; str. 35.

Publikace k tématu:

Review of the Preparatory Action on Defence Research (PADR) and European Defence Industrial Development Programme (EDIDP): lessons for the implementation of the European Defence Fund (EDF) – Evropský parlament; květen 2021

Psali jsme:

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.