Rozdíly ohrozí nejen rozvojové země, ale i globální hospodářskou obnovu.
Mezinárodní měnový fond (MMF) vyjádřil ve svém prohlášení obavy z průběhu hospodářské obnovy po pandemii v souvislosti s rostoucí „nebezpečnou“ divergencí mezi chudými a bohatými zeměmi v rámci této obnovy. MMF znovu zhodnotil svoje prognózy globálního růstu a mírně je snížil na 5,9 % (o 0,1 % méně). Podle hlavní ekonomky fondu Gity Gopinathové ale právě toto malé snížení naznačuje velké propady v růstu pro některé země. Výhled pro země s nízkými příjmy se podle slov ekonomiky zhoršil také díky zhoršující se dynamice pandemie.
Gopinathová dále zdůraznila, že globální nedostatek dodávek spolu s rostoucí poptávkou vyvolává inflaci cen komodit, která se přenáší na spotřebitele.
„Ceny potravin se nejvíce zvýšily v zemích s nízkými příjmy, kde je potravinová nejistota nejpalčivější, což zvyšuje zátěž chudších domácností a zvyšuje riziko sociálních nepokojů,“ poznamenala dále.
Rozvojové země se vedle toho ale potýkají také s tvrdšími finančními podmínkami jako jsou růst dluhu, vysoká inflace a oslabení jejich měn vůči dolaru. To pak vede ke zvyšování úrokových sazeb, kterými se země snaží udržet kontrolu nad inflací.
Hlavní ekonomka MMF také pojmenovala hlavní problémy současnosti: rostoucí potravinová inflace, potravinová nejistota nebo rostoucí rizika na finančních trzích. Gopinathová ale také zdůraznila, že hlavním úkolem je dosáhnout 40 % proočkovanosti populace ve všech zemích do konce tohoto roku a 70 % do poloviny roku 2022.
Skoro 60 % populace ve vyspělých zemích je dnes plně očkovaná a někteří dostávají další, třetí dávku vakcíny. Naopak 96 % populace v nejchudších zemích světa není očkováno vůbec.
Očekává se, že se propast mezi bohatými a chudými zeměmi ještě prohloubí. Fond předpokládal, že v rozvíjejících se a v rozvojových zemích (bez Číny) zůstanou čísla ekonomického růstu ještě v roce 2024 na nižší úrovni než před pandemií, tj. konkrétně na 5,5 %. MMF dodal, že to povede „k většímu zhoršení jejich životní úrovně“.
Zatímco MMF predikoval, jak se inflace do poloviny příštího roku vrací na úroveň před pandemií, podrobnější analýza odhaluje velký nepoměr ve vyhlídkách mezi jednotlivými státy.
V případě vyspělých ekonomik MMF vyhodnotil, že celková inflace dosáhne vrcholu v posledních měsících letošního roku a do poloviny roku 2022 klesne na zhruba 2 procenta. V případě rozvíjejících se trhů a rozvojových ekonomik se nicméně očekává, že celková inflace dosáhne během letošního roku vrcholu ve výši 6,8 procenta a do poloviny příštího roku klesne na zhruba 4 procenta „s riziky, která budou ve střednědobém horizontu stoupat“, informovala Al Džazíra.