„Blackout“ Bohemia Energy, Ray Energy: Jaký bude další blackout?

Jaromír Janda Komentáře

Jaromír Janda píše o neutěšeném stavu energetického trhu v Česku a o jeho ještě ponuřejších perspektivách.

V souvislosti se současným dramatickým růstem cen energií se stále hovoří jako o hlavní příčině o rostoucích cenách emisních povolenek. Ano, cena emisních povolenek byla na počátku zdražování energií a můžeme poděkovat Evropské komisi a zejména panu Fransi Timmermansovi za jejich zásah na podporu růstu cen emisních povolenek. Nicméně důvodem současných vysokých cen je kromě růstu cen emisních povolenek především vysoká poptávka a nedostatek nabídky zdrojů energií dostupných na trhu. Na trhu se střetává nabídka s poptávkou. Jde o základní pravidla trhu a stanovení tzv. tržní ceny, která vychází na základě tzv. nabídkové a poptávkové křivky a jednoduše čeho je na trhu nedostatek, toho cena stoupá – v naší současné situaci tedy ceny energií, protože nízká nabídka dostupných zdrojů energií nedostatečně pokrývá vysokou poptávku.

Samozřejmě společnosti, které dodávají energie firmám a domácnostem, by měly ve svých strategiích předpokládat vývoj nabídky a poptávky na trhu a následně odvozovat předpokládaný cenový vývoj a zajistit se proti případným výkyvům ceny a dále zajistit odpovídající a dostatečný objem energie na pokrytí smluv, které se svými zákazníky tedy firmami a domácnostmi uzavřely. V případě společností Bohemia Energy a Ray Energy lze předpokládat, že jejich predikce vývoje cen energií buď nebyly správné, případně tyto společnosti spekulovaly na vývoj ceny a podstupovaly vysoké riziko tím, že nezajistily odpovídající a dostatečný objem energií pro své zákazníky, ve snaze navýšit vlastní zisk společnosti. V každém případě toto riziko, resp. jeho důsledky, dnes nesou již bývalí zákazníci společnosti Bohemia Energy a nově též Ray Energy. Těžko vyčítat jejich zákazníkům, že uzavřeli smlouvu právě s těmito společnostmi, pokud nabízely zajímavé podmínky v souladu s platnými zákony a Energetický regulační úřad neshledal žádná pochybení.  (K tématu ERÚ připomínáme článek Vladimíra Štěpána „Co se to děje v oblasti energetické regulace?“).

Spekulace na trhu a mechanismy zajištění dodávek energií jsou za horizontem znalostí a starostí běžného zákazníka, proto konec konců uzavírá smlouvu s dodavatelem a neseriózní společnosti by ve strategickém oboru, jakým energetika bezesporu je, neměly působit. Ohlídat uvedené je pak samozřejmě odpovědností státu. Za „blackout“ způsobený společnostmi Bohemia Energy a dnes také Ray Energy je tady odpovědný především stát, protože pravidla na energetickém trhu stanovil nedostatečně a je to tedy stát, kdo by měl zajistit pomoc všem zákazníkům, kteří na nenaplnění této odpovědnosti státu v současné době těžce doplácí. A pomoc by měla být zaměřená právě těmto zákazníkům a nikoli plošně pomáhat i těm, kdo to nepotřebují.

Mimochodem pokud jde o energetický trh, jaký má smysl vytvářet trh a tržní prostředí, když z druhé strany vše zase regulujeme? Z toho vychází jen zbytečná a drahá byrokracie a prostor pro nejrůznější manipulace.

Pokud jde o řešení současné složité situace, tak dočasné zrušení DPH je zcela nesystémové a plošné a tedy také drahé NEřešení ničeno, které se týká i těch, kteří to nepotřebují. Dále zastropování záloh za platby dodavatelům poslední instance také není řešením a nikomu moc nepomůže, protože jde pouze o zálohy. A co zákazníci nezaplatí průběžně na zálohách, to zaplatí později ve vyúčtování a o to více se budou divit, protože částka rozpočítaná do záloh několika měsíců pak přijde najednou. Naštěstí poslední týdny ceny energií mírně klesají a tak s poklesem cen, pokud vydrží, budou pravděpodobně původní vysoké zálohy překračovat skutečnou spotřebu při vyúčtování. Proto dodavatelé poslední instance mohou celkem v klidu akceptovat nižší než původně požadované zálohy.

Nižší (než původně požadované) zálohy jsou jistě pozitivní zprávou pro zákazníky po zkrachovalých společnostech, kteří se dostali pod dodavatele poslední instance, ale i přes mírný pokles jsou ceny za energie stále extrémně vysoké a pro řadu zejména domácností i neřešitelné. Vzhledem ke skutečnosti, že za vzniklou situaci je odpovědný stát, měl by právě stát adresně všem takto postiženým pomoci. Jedním z možných adresných řešení by mohlo být zastropování cen dodavatelů poslední instance a protože jde o soukromé subjekty, kompenzovat těmto dodavatelům poslední instance tyto zastropované ceny. Stát (a bohužel my všichni) tak sice zaplatí rozdíl zastropovaných a současných vysokých cen v režimu dodavatele poslední instance, ale půjde o adresnou pomoc těm, kteří problém nezpůsobili, ale nesou důsledky tohoto selhání státu. Kromě toho ve finále může jít o řešení levnější, než pokud dojde k osobním tragédiím lidí a nebo insolvencím firem, když nebudou mít na zaplacení vysokých vyúčtování za energie.

Mimochodem k celému problému vysokých záloh a vyúčtování za energie přispěla i souhra několika okolností a především, že extrémně vysoké ceny přišly těsně před zimním obdobím, kdy se spotřebovává většina energií, které jinak platíme průběžně v zálohách celý rok. Na místo toho pod dodavatelem poslední instance musejí zákazníci zaplatit celou tuto spotřebu během několika max. 6 měsíců a ještě při extrémních cenách.

Má být podle Komise řešením ještě více nestabilních zdrojů?

Jak bylo popsáno v úvodu článku, ceny se utváří na trhu, kde se střetává nabídka a poptávka a protože nabídková strana nestačí pokrýt poptávku, ceny rostou. Tato skutečnost je ve svých důsledcích ve skutečnosti mnohem závažnější problém, který dopadá na celý obor/oblast a na všechny zákazníky a je primární a dlouhodobě neřešenou příčinou současných problémů s nedostatkem energií a růstem jejich cen. Jde o nahrazování klasických stabilních zdrojů energie bez odpovídající náhrady. Jednoduše 100 MW uhelné, plynové a nebo jaderné elektrárny není totéž jako 100 MW větrné nebo solární elektrárny. Odborníci z oblasti energetiky dlouhodobě upozorňují na možné problémy s nedostatkem spolehlivých a stabilních zdrojů a rovněž na možné problémy s přenosem velkých objemů energie napříč celou Evropou. Příkladem může být rozpad sítě letos v lednu a následný hrozící blackout. Evropu zachránily před blackoutem klasické elektrárny na uhlí a plyn a samozřejmě elektrárny jaderné viz náš článek Hrozící blackout v Evropě a hrozící blackout jaderného tendru.

Že doposud nedošlo k ničemu horšímu je jen naše štěstí, nicméně je pouze otázkou času, kdy k vážným problémům (resp. blackoutu) dojde a současný růst cen je v podstatě důsledek téhož. Je pak až úsměvné, pokud představitelé Evropské komise spatřují řešení současných problémů v dalším urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů, tedy právě těch nestabilních a nepredikovatelných zdrojů, které jsou při absenci dostatečného počtu a objemu výroby stabilních zdrojů ve skutečnosti příčinou současné situace. Je to vytloukání klínu klínem při obrovských nákladech! Budoucí výsledek při pokračování současné politiky nemůže být nic jiného než růst cen a v horším případě blackouty. Velmi detailní text na toto téma, který doporučujeme k prostudování, napsal Vladimír Wagner: Energetické koncepce zelených aktivistů nejen z pohledu letošní zimy.

Chybou je rovněž důraz Evropské unie na spotové ceny v době přebytku nabídky. Tím sice krátkodobě může dosáhnout snížení cen, ale na úkor dlouhodobých kontraktů, které ovšem znamenají stabilitu, která by bezpochyby měla být v energetice klíčová. Současné problémy na energetických trzích ukazují, jak zásadní význam má pro moderní svět stabilní a spolehlivé fungování energetického sektoru a výstavba stabilních a spolehlivých zdrojů energie. V našem regionu střední Evropy jsou to dnes především jaderné elektrárny Temelín a Dukovany, které stabilně a spolehlivě dodávají na trh významné množství elektrické energie a tím zmírňují tlak na růst cen elektrické energie. Jaká by byla situace, pokud bychom tyto zdroje neměli? Vysokou poptávku po elektrické energii by pokrývala ještě menší nabídka a logicky ceny by šly ještě víš, pokud by nedošlo k rozpadu části sítě nebo případně i blackoutu, jak je popsáno ve výše uvedeném článku.

Protože už delší dobu nebereme (resp. naše vlády) energetiku a zajištění dostatečných stabilních a spolehlivých zdrojů energie dostatečně vážně, čehož důkazem je notorické neplnění Státní energetické koncepce, nemáme dnes v podstatě žádné rychlé řešení. Energetika je obor kde se plánuje na řadu let dopředu a my jsme řadu let ztratili nekonečným přešlapováním namístě a nekonečnými diskusemi namísto konkrétních kroků směřujících k výstavbě našich nových jaderných bloků. Díky zdrojům, které vybudovali naši předchůdci ještě stále máme čím svítit a topit, ale je otázka, zda dalším generacím dokážeme předat naši energetiku v podobně luxusní formě. Pokud bychom naplnili původní záměry výstavby nových jaderných bloků u nás z let 2008/2009, tak bychom někdy v druhé polovině druhé dekády již měli další spolehlivé bloky na Temelíně a připravovali další v Dukovanech a to s dostatečným předstihem před ukončením těžby a využití uhlí. Byli bychom „vítězi” a plnili cíle snižování emisí skleníkových plynů a byli klíčovým hráčem ve střední Evropě, pokud jde o zajištění spolehlivých a stabilních zdrojů elektrické energie za přijatelné ceny a mimo jiné významně podpořili špičkový obor jaderné energetiky u nás a navazující obory elektrotechniky a strojírenství. Dnes bohužel díky všem předešlým vládám stále nemáme nic, zato máme s přispěním Evropské komise jedny z nejvyšších cen energií v Evropě.

 

Od autora si můžete také přečíst:

 

Energetickým tématům se na našem webu pravidelně věnujeme. Psali jsme:

 

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.