Jan Zeman píše o dopadech pandemie koronaviru na dopravní infrastrukturu v Česku.

Základem prosperity je údajně robustní rozvoj dopravy, zejména silniční. Ano, lidožravé a přírodožravé hostiny hrubého domácího produktu se za takové prosperity tetelí blahem, o efektivnosti to ale moc nevypovídá. Neplatí totiž, že čím větší doprava, tím větší efektivnost. Nejde přitom zdaleka jen o prázdné jízdy. Moderní ekonomiky by se měly obejít jen se středně vysokými přepravními výkony s tím, že hlavní dopravní zátěž by měly zajišťovat z hlediska ochrany veřejného zdraví a životního prostředí šetrné druhy dopravy – železniční, tramvaj, trolejbus, metro a vodní doprava – a nejméně nešetrné druhy, zejména silniční doprava. V roce 2020 dostala prosperita dopravy obrovskou ránu.

Dopady pandemie na společnost i na ekonomiku jsou drtivé. Pandemie a jí vyvolané karantény vážně narušily dopravu, zvláště tu osobní, mezistátní a dálkovou. Také ekonomické dopady jsou nezvykle tvrdé. Zprávy, že cena námořní přepravy kontejnerů z Číny do Evropy se zvýšila 5x či že se německá vláda rozhodla leteckou společnost Lufthansa sanovat částkou asi 11 miliard eur, mnohé zaskakují, o bankrotech menších dopravních firem nemluvě.

Po sektoru cestovního ruchu patří k nejpostiženějším sektor dopravy. Hodnocení není snadné. Něco napovídá Ročenka dopravy s daty za rok 2020, byť některé časové řady končí rokem 2019.

Přepravní výkony

Nákladní doprava má dva základní indikátory – objem přepravy (počet přepravených tun) a přepravní výkony (počet přepravených tun x průměrná délka přepravy). Rozhodujícím indikátorem jsou přepravní výkony. Jejich vývoj v předkrizových letech 2018 a 2019 a v krizovém roce 2020 ukazuje tabulka č. 1:

Zdroj: Ročenka dopravy ČR 2020.

Tabulka č. 1 ukazuje na obrovské výkyvy v nákladní dopravě ČR. Nevěrohodný je jak celkový růst přepravních výkonů o 27 %, tak růst přepravních výkonů silniční dopravy o 44 %. Mohl by sedět uváděný pokles dopravy ropovody, železniční a vodní.

Osobní doprava má čtyři základní indikátory – objem přepravy (počet přepravených osob), vozokilometry (počet kilometrů, které ten či onen obor dopravy urazil), místokilometry (počet vozokilometrů x počet míst v příslušných dopravních prostředcích) a přepravní výkony (počet přepravených osob x průměrná přepravní vzdálenost). Také zde je rozhodující indikátor přepravních výkonů. Jeho vývoj v předkrizovém roce 2019 a v krizovém roce 2020 ukazuje tabulka č. 2:

Zdroj: Ročenka dopravy ČR 2020.

Součet je o něco vyšší – o přepravní výkony osobní vodní dopravy, což jsou přívozy a rekreační plavba.

Propad přepravních výkonů osobní dopravy je v ČR drtivý – o 31,9 %. V železniční dopravě o 39,8 %, ve veřejné silniční (linkové autobusy) o 48,6 %, tj. téměř na polovinu, v MHD o 58,5 % a v letecké dopravě o plných 84,2 %. Přepravní výkony nejméně snížila individuální automobilová doprava jen o 15 %. Pravda, ani zde nelze vyloučit určité upřesňování.  Zajímavá je i struktura poklesu přepravních výkonů v MHD podle trakcí, viz tabulka č. 3:

Zdroj: Ročenka dopravy ČR 2020, Výroční zprávy SDP ČR 2020.

Nejmenší propad přepravních výkonů zaznamenaly trolejbusy (15 %), největší metro v Praze (75,2 %). Tramvaje snížily své přepravní výkony o 52,5 %, autobusy o 51,6 %. Podíl elektrických trakcí na přepravních výkonech se snížil z 65 na 59 %, především v důsledku velmi vysokého propadu přepravních výkonů metra v Praze.

Rozpory mezi indikátory

Z hlediska negativních dopadů na životní prostředí a veřejné zdraví lze říci, že pokles přepravních výkonů znamená snížení negativních vlivů. Problém je, že k poklesu došlo ve zdravotně a environmentálně nepříznivé struktuře. Nejméně klesla přeprava osobními auty, nejvíce metrem. Vysoké poklesy zaznamenaly ale i tramvaje a vlaky.

Nepřekvapuje, že pokles přepravních výkonů se projevil i v poklesu spotřeby pohonných hmot, viz tabulka č. 4:

Zatímco obrovský propad spotřeby leteckého petroleje odpovídá obrovskému propadu přepravních výkonů letecké dopravy, 5 % propad spotřeby motorové nafty je v příkrém rozporu s uváděným 44 % zvýšení přepravních výkonů nákladní silniční dopravy.

Předchozí příkrý rozpor podporuje i indikátor konečné spotřeby energie v dopravě, jež indikuje její pokles o 40 % v roce 2020 proti roku 2019. Protože se počítá jen z firem nad 20 zaměstnanců a rozhodující část přepravních výkonů podniků pod 20 zaměstnanců realizují podniky silniční dopravy, lze se důvodně domnívat, že údaj o 44 % zvýšení přepravních výkonů nákladní silniční dopravy je chybný.

Vývoji přepravních výkonů neodpovídají ani údaje o emisích oxidu uhličitého CO2, viz tabulka č. 5:

 

Zdroj: CDV, resp. Ročenka dopravy 2020.

Zatímco pokles emisí oxidu uhličitého u letecké dopravu zhruba odpovídá obrovskému propadu přepravních výkonů, v silniční je mnohem nižší, a to i kdyby nákladní silniční doprava stagnovala.

V případě emisí toxických škodlivin, zejména oxidu uhelnatého CO, oxidů dusíku NOx, těkavých organických látek VOC, tomu tak není. Totiž, před lety tyto emise v silniční dopravě velmi rychle klesaly, aniž by se to na čistotě ovzduší citelněji projevovalo. Velký emisní skandál nejen automobilky Volkswagen odhalil hlavní příčinu, kromě nevyhovujícího rozmístění měřících stanic čistoty ovzduší, odrážejí někdejší průmysl a ignorující silniční dopravu. Poloamatérské měření imisí v Praze a v Brně naznačilo mnohem vyšší úroveň imisí ve srovnání s vykazovanými. Po několika letech se autoři Ročenky dopravy (podobně Ročenky životního prostředí) rozhodly data o emisích z motorových druhů dopravy revidovat, tj. citelně zvýšit a dosavadní časovou řadu zpětně přepočítat. Nová výše vykazovaných emisí je tak podstatně blíž k realitě, ale nesouvisí s pandemickým rokem 2020.

Dopravní infrastruktura

Délka železničních tratí se mezi roky 2019 a 2020 zkrátila o 20 km, což je nepříznivé. Zvýšení délky dvoukolejných tratí o 16 km a elektrifikovaných o 5 km tento nepříznivý trend pouze zmírňuje.

Přibylo dalších 18 km dálnic. Z hlediska silniční dopravy jde o dobrou zprávu, z hlediska ochrany životního prostředí, stability klimatu a veřejného zdraví o zprávu negativní. Nezměnila se provozní délka tratí metra, zkrátila se provozní délka tramvajových tratí o 1 km a trolejbusových tratí dokonce o 5 km. Zatímco u tramvajových tratí jde o efekt dočasného vyřazení jablonecké tramvajové trati ze statistiky v důsledku její rekonstrukce na normální rozchod, v případě trolejbusových tratí jde o absolutní úbytek, což je zjevně nepříznivé.

Přibylo nám 5 km vodních cest. Pro vodní dopravu dobrá zpráva, pro ochranu vodních poměrů zpráva špatná. Délka ropovodů se nezměnila.

Vozový park

Park silničních vozidel se rozrostl o 2,1 % na 7 993 000 vozidel. Dobrá zpráva pro motoristy, špatná zpráva po ochranu půdy, přírody a osídlení, jejichž zátěž se tak dál zvýšila.

Naopak nám ubylo 5 lokomotiv a snížil se i jejich trakční výkon, nezměnil se počet elektrických jednotek (314), přibylo 52 motorových vozů na 873 kusů, ubylo 22,3 % vozů osobní dopravy (na 2 918 vagonů) a 2,7 % nákladních vagonů (na 30 219 vagonů).

Ubylo i 8 trolejbusů a 34 tramvají. Počet vagonů metra se nezměnil.

Stav nákladních lodí se snížil o 9, osobních o 4.

Přibyly 4 dopravní letadla nad 9 t hmotnosti a 238 letadel pod 9 t hmotnosti. V případě letadel pod 9 tun hmotnosti zřejmě jde z velké části o statistickou, nikoliv reálnou změnu. Vývoj počtu letadel překvapuje. Za hluboké krize letecké dopravy by se dal čekat pokles počtu dopravních letadel.

Ekonomické aspekty

Dotace do veřejné dopravy železniční i autobusové se zvýšily o 4,4 mld. Kč.

Průměrné ceny pohonných hmot se citelně snížily – u benzínu natural 94 o 14,5 % na 28,20 Kč/l, u benzínu super plus 98 o 10,1 % na 32,09 Kč/l, u motorové nafty o 15,6 % na 27,99 Kč / l, u LPG o 11 % na 12,59 Kč/l. Snížení spotřební daně na motorovou naftu v lednu 2021 o 1 Kč/l bylo ekonomicky nesmyslné, o poškozování veřejného zdraví a životního prostředí nemluvě.

Ekonomický přínos dopravy lze vyjádřit i ukazatel hrubá přidaná hodnota. Měřeno tímto indikátorem, i když se přínos základních oborů dopravy ČR pro tvorbu hrubého domácího produktu ČR snížil, zůstal vysoce kladný s výjimkou letecké dopravy, která se nepřekvapivě propadla do ztráty, viz tabulka č. 6:

¹⁾ Potrubní doprava není zahrnuta. Zdroj: Ročenka dopravy 2020.

Samozřejmě, přínos pro tvorbu hrubého domácího produktu ještě neříká, že jde o činnost efektivní, ale o tom snad někdy jindy.

Oběti nehod by se v důsledku snížení přepravních výkonů měly také snížit. V případě železniční dopravy tomu tak nebylo. Železniční dopravou zaviněné počty mrtvých v důsledku nehod se zvýšily ze tří na čtyři, ostatní (většinou oběti nehod na železničních přejezdech) z 27 na 30 osob. Zaviněných těžce zraněných přibylo 10 (z 50 na 60), nezaviněných zůstalo 45.

Počet usmrcených osob při silničních nehodách se snížil z 618 na 518. Snížil se i počet zraněných z 26 045 na 22 687 osob.

Tragická je bilance nehod ve vodní dopravě, kde se počet mrtvých zvýšil z 0 na 4 osoby. Dopravní letectví uzavřelo rok 2020 opět bez obětí. Nesmíme je ale zaměňovat s mrtvými v důsledku nehod ve všeobecném letectví, které se v roce 2020 snížily z 12 na 6 osob.