„Bezpečné dodávky elektřiny vyráběné udržitelným způsobem jsou hlavním předpokladem pro to, abychom mohli orientovat naše hospodářství a průmysl na klimatickou neutralitu, a tím vytvářet udržitelnou prosperitu,“ uvedl Robert Habeck, spolkový ministr hospodářství a ochranu klimatu.

Německo v pátek 31. prosince 2021 odstavilo tři jaderné elektrárny, přestože Evropa čelí jedné z nejhorších energetických krizí v historii, a to v návaznosti na harmonogram Angely Merkelové pro postupné ukončení využívání atomové energie. Vzhledem k tomu, že ceny energií již rostou a napětí mezi Evropou a klíčovým dodavatelem plynu Ruskem je větší než kdy jindy, může uzavření elektráren v Brokdorfu, Grohnde a Gundremmingenu ještě více přitlačit na pilu. Tento krok sníží zbývající jadernou kapacitu v Německu na polovinu a produkci energie přibližně o 4 gigawatty, což odpovídá výkonu 1 000 větrných turbín.

K ukončení jaderných elektráren v Německu přispěla havárie ve Fukušimě

Protesty kvůli jaderné havárii ve Fukušimě v roce 2011 přiměly bývalou kancléřku Merkelovou, aby před více než deseti lety zahájila kroky k upuštění od jaderné energie. Německo plánuje úplně ukončit provoz atomové energie do konce roku 2022, kdy uzavře své poslední tři elektrárny v Neckarwestheimu, Essenbachu (Kernkraftwerk Isar) a Emslandu. Vzhledem k prudkému růstu cen energií v celé Evropě však načasování uskutečnění těchto plánů může být jen stěží horší.

Evropská referenční cena plynu, nizozemská TTF, dosáhla v prosinci 187,78 eur za megawatthodinu (desetkrát více než na začátku roku) a ceny elektřiny také prudce rostou. Tento nárůst byl podpořen geopolitickým napětím ve vztazích s Ruskem, které dodává třetinu evropského plynu. Západní země obviňují Rusko, že omezuje dodávky plynu, aby vytvořilo tlak na Evropu v souvislosti s napětím kvůli konfliktu na Ukrajině. Moskva chce také prosadit kontroverzní plynovod Nord Stream 2, který má dodávat ještě více ruského plynu do Německa.

Podle Sebastiana Herolda, profesora energetické politiky na Univerzitě aplikovaných věd v Darmstadtu, konec jaderné energetiky v Německu pravděpodobně povede k dalšímu zvýšení cen. „V dlouhodobém horizontu je naděje, že nárůst obnovitelných zdrojů energie situaci vyrovná, ale v krátkodobém horizontu tomu tak nebude,“ řekl agentuře AFP.

Zazvoní zvonec a jaderné energie bude konec

Datum ukončení provozu je součástí zákona o jaderné energii (Atomgesetz) z roku 2011, který odebral povolení k provozu jaderných reaktorů pro výrobu elektřiny podle harmonogramu postupného ukončování provozu. Z podílu 22,2 % na celkové výrobě elektřiny v roce 2010 se podíl jaderné energie snížil na 11 % v roce 2020.

Důvody, proč se jednotlivé země původně rozhodly zavázat k opatřením v oblasti klimatu, snížit využívání fosilních paliv a v roce 2015 podepsat Pařížskou dohodu, která by měla všechny státy přivést na cestu k nulovým čistým emisím, se různí. Pro některé to byla otázka zajištění domácích dodávek energie pomocí obnovitelných zdrojů. Pro některé se tato myšlenka stala uskutečnitelnou až poté, co výrazně klesly ceny větrných a solárních elektráren, zatímco jiní reagovali na začínající klimatickou krizi a mezinárodní tlak, aby jednali. Východiskem energetické transformace v Německu a s ní i myšlenky ochrany klimatu je protijaderné hnutí a vzestup Strany zelených na konci 70. let 20. století. S rostoucím odporem proti jaderné energetice a podporou Zelených, která vyústila v jejich zvolení do vlády v roce 1998, rostlo i povědomí široké veřejnosti o ochraně životního prostředí a klimatu.

„Je pravda, že na začátku energetické transformace v Německu jsme se dohadovali hlavně o jaderné energii. Ale souběžně s ukončením využívání jaderné energie jsme v roce 2000 vytvořili Zákon o obnovitelných zdrojích energie (EEG – Erneuerbare Energien Gesetz). Tímto zákonem jsme chtěli zabránit tomu, aby vyřazení jaderné energie vedlo k nárůstu výroby energie z fosilních zdrojů a zatížení klimatu. Ve skutečnosti se za poslední dvě desetiletí podařilo dosáhnout mnohem více. Obnovitelné zdroje dnes v Německu vyrábějí mnohem více elektřiny než jaderné elektrárny v roce 2000,“ uvedl pro platformu Clean Energy Wire Rainer Baake, výkonný ředitel Nadace pro klimatickou neutralitu, jeden z architektů prvního německého zákona o ukončení jaderné energetiky a bývalý státní tajemník ministerstva energetiky.

Elektřina z obnovitelných zdrojů energie vzrostla

Podíl obnovitelných zdrojů energie se v německém odvětví elektřiny zvýšil ze 41,8 % (2019) na 45,3 % (2020) hrubé spotřeby elektřiny. V roce 2020 bylo z obnovitelných zdrojů energie vyrobeno celkem přibližně 250,2 miliard kWh elektřiny. To bylo o 10 miliard kWh více než v předchozím roce (+4 procenta). V roce 2020 výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů poprvé překročila výrobu elektřiny z fosilních zdrojů energie (uhlí, plyn a ropa). Současný nárůst je založen především na rostoucí výstavbě fotovoltaických elektráren v kombinaci s příznivými klimatickými podmínkami. Nadprůměrné sluneční záření a relativně dobré větrné podmínky, zejména v prvním čtvrtletí roku 2020, zajistily více elektřiny z větrných a fotovoltaických elektráren.

Největší podíl na výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů měla větrná energie s 132,1 miliardami kWh (2019: 125,9 miliard kWh). V roce 2015 to bylo 80,6 miliard kWh. Od té doby se výroba elektřiny z větrné energie zvýšila o více než 60 %.

Výroba elektřiny z fotovoltaiky těžila z vysokého počtu nově postavených zařízení v letech 2019 a 2020 a také z velmi slunečného počasí. V roce 2020 bylo z fotovoltaických systémů vyrobeno celkem 48,6 miliard kWh elektřiny. To odpovídá výraznému nárůstu o téměř 10 % oproti roku 2019. Ve srovnání s rokem 2015 (tedy v rámci posledních pěti let) činí nárůst množství vyrobené elektřiny 31 %. V té době výroba elektřiny z fotovoltaických systémů stále dosahovala 37,2 miliardy kWh. Po prudkém poklesu v letech 2012 až 2013 počet nových fotovoltaických kapacit již několik let opět stabilně roste. Výkon nově instalovaných fotovoltaických systémů v roce 2020 činil 4 807 MW, což je o více než čtvrtinu více než v roce 2019 (3 756 MW). Během posledních pěti let se celkový instalovaný výkon fotovoltaických elektráren zvýšil o 37 % z 39 224 MW (2015) na 53 721 MW (2020).

Německo jako čistý vývozce elektřiny

Přestože řešení rostoucího podílu obnovitelných zdrojů energie závislých na počasí představuje výzvu a vyžaduje přizpůsobení německých energetických sítí vysoké produkci (větrné) energie na severu, která má být přenesena do průmyslových center na jihu, provozovatelé sítí i vláda se obecně shodují, že světla zůstanou rozsvícená. K udržení stability sítě budou zapotřebí nová zařízení a pravděpodobně bude stále častější potřeba tzv. redispečinku k vyrovnání nabídky a poptávky ve všech regionech při vypínání jaderných elektráren na jihu. Z modelů výzkumníků také vyplývá, že při pokračujícím růstu obnovitelných zdrojů energie a zmíněném řízení přetížení sítě zůstanou dodávky v Německu zajištěny. Německo má stále nadbytečné kapacity, což z něj činí čistého vývozce elektřiny (viz graf níže).

Graf za období 1990 až 2020: Bilance výměny elektřiny v Německu v roce 2020 činila přibližně minus 21 terawatthodin. To znamená, že Německo v roce 2020 vyvezlo přibližně o 21 terawatthodin více, než dovezlo. Naposledy Německo dovezlo více, než vyvezlo, v roce 2002. Množství vyrobené elektřiny v Německu v posledních letech kolísalo, ale od roku 1991 mělo tendenci se zvyšovat. Vzhledem k tomu, že se dnes v zemi vyrábí podstatně více elektřiny, než je potřeba, mimo jiné i kvůli přechodu na novou energetiku, Německo vyváží elektřinu do evropských zemí. Nejvíce elektřiny v poslední době získalo Rakousko, následované Nizozemskem a Švýcarskem. Elektřina se v Německu v současnosti vyrábí především z obnovitelných zdrojů energie a hnědého uhlí. Podíl obnovitelných zdrojů energie na výrobě elektřiny v této zemi každoročně roste, zatímco jaderná energie a černé uhlí se používají stále méně. V rámci obnovitelných zdrojů energie je v Německu nejdůležitějším zdrojem větrná energie na pevnině, následovaná fotovoltaikou a biomasou.

(Bilance Německa v terawatthodinách podle zemí v prvním pololetí 2021 je zde: Německo dovezlo z Belgie přibližně o 2,5 TWh více elektřiny, než do Belgie vyvezlo. Na druhou stranu Německo vyvezlo do Lucemburska více elektřiny, než z této země dovezlo. Záporné hodnoty tedy ukazují na přebytek vývozu a kladné hodnoty na přebytek dovozu. Vidíme tam i ČR s hodnotou -0,6 TWh).

Německo 2045: Dosažení klimatické neutrality

„Studie Německé energetické agentury (DENA – Deutsche Energie-Agentur) poskytuje budoucí německé vládě praktickou perspektivu dosažení klimatické neutrality do roku 2045. Německo musí získat novou dynamiku v energetické a klimatické politice. Je třeba lépe organizovat energetickou transformaci a klimatickou politiku a překonat historické malichernosti z minulých let. Je třeba zásadně změnit přístup k tomuto úkolu století. Klimatická neutralita v roce 2045 pak může být také dosažitelnou perspektivou,“ vysvětlil Andreas Kuhlmann, generální ředitel DENA. „Konkrétních ročních cílů pro jednotlivá odvětví pro nejbližší roky však téměř jistě nebude dosaženo. V posledních letech se toho příliš mnoho neudělalo. Nová spolková vláda by si toho měla být rozhodně vědoma. Současné právní předpisy stojí v cestě cílevědomé a účinné činnosti a brání tak potřebnému rozmachu,“ pokračoval Kuhlmann.

Pro dosažení klimatické neutrality je z technologického hlediska nezbytná strategie založená na čtyřech pilířích: zvýšení energetické účinnosti je zásadním opatřením ve všech odvětvích spotřeby, zejména v průmyslu a stavebnictví. Předpokladem pro komplexní přímé využití obnovitelných zdrojů energie v mnoha oblastech použití je kromě zvýšení energetické účinnosti také rozsáhlá a výrazně zrychlená elektrifikace. Kromě elektřiny jsou zapotřebí obnovitelné plynné a kapalné zdroje energie a suroviny. Čtvrtým pilířem jsou technické a přírodní pohlcovače CO2. „Tyto čtyři pilíře mají různé časové perspektivy. Všem je společné to, že vyžadují značné úsilí při rozvoji odpovídajících infrastruktur. To platí pro elektřinu, plyn, vodík, tepelné sítě a CO2 stejně jako pro dopravní infrastrukturu, digitalizaci a administrativní infrastrukturu, které jsou v současnosti jednou z hlavních překážek pro nabytí nové dynamiky,“ vysvětlil Kuhlmann.

Odchod Německa z jaderné energetiky je dobrý a správný

„Německo se vypíná. A to je dobře. Německo se svým rychlým odchodem od jaderné energie v žádném případě nedostalo do slepé uličky energetické politiky, jak se nám v současnosti snaží namluvit malá německá jaderná lobby a velká francouzská vládní lobby,“ napsala Sandra Pfisterová pro Deutschlandfunk. Na druhé straně budou podle ní potřebné překlenovací technologie.

Pfisterová má za to, že „jaderná energie připomíná bezednou studnu. Náklady na jaderné elektrárny, které se v Evropě stále staví, se také vymkly kontrole: Bez masivních státních dotací a záruk na výkup není jaderná energie jednoduše konkurenceschopná. Macronovi a dalším evropským apologetům jaderné energetiky je to jasné. Proto se do popředí dostává nová generace malých reaktorů. Problémem je, že jejich technologie zdaleka není vyspělá. Nebo jsou tak drahé, že je nikdo nekupuje.“

„Ale co když v naší zemi zhasnou světla, protože jsme příliš rychle odstavili jaderné a pak uhelné elektrárny a zatím není dostatek solární a větrné energie?“ ptá se Pfisterová. „Obavy jsou oprávněné a Německo se dočasně nevyhne dovozu jaderné energie. Jaderná energie však není vhodnou překlenovací technologií, a proto by každý cent do ní investovaný byl špatnou investicí. Proč? Protože v příštích několika letech, kdy nebude svítit slunce a foukat vítr, budeme potřebovat zdroje energie, které mohou rychle zasáhnout a vyrovnat výkyvy. Dovážená vodní energie, bioenergie a ano, také zemní plyn jsou pro tento účel mnohem vhodnější. Protože jaderné elektrárny jsou maximálně nepružné, nelze u nich krátkodobě zvyšovat a snižovat výkon,“ tvrdí autorka.

Investice do jádra a plynu uzná Evropská komise jen za určitých podmínek

Podle posledních informací, chce Evropská komise za určitých podmínek klasifikovat investice do plynových a jaderných elektráren jako šetrné ke klimatu. Vyplývá to z návrhu právního aktu bruselského úřadu, který byl zveřejněn krátce poté, co byl zaslán členským státům EU. Návrh je považován za kompromis a ústupek zájmům zemí EU, jako je Německo a Francie.

Návrh Evropské komise konkrétně stanoví, že investice plánované do nových jaderných elektráren, zejména ve Francii, mohou být klasifikovány jako ekologické, pokud budou splňovat nejnovější technické normy a pokud bude nejpozději od roku 2050 předložen konkrétní plán provozu úložiště vysoce radioaktivního odpadu. Kromě toho je další podmínkou, aby nová jaderná zařízení získala stavební povolení do roku 2045.

Také investice do nových plynových elektráren by měly mít možnost být po přechodnou dobu klasifikovány jako ekologické, zejména na žádost Německa. Důležité by bylo například množství vypouštěných skleníkových plynů. Podle návrhu by elektrárny schválené po 31. prosinci 2030 směly vypouštět pouze 100 gramů tzv. ekvivalentů CO2 na kilowatthodinu energie – počítáno za celý životní cyklus. Cílem klasifikace hospodářských činností, kterou vypracovala Evropská komise, je umožnit investorům přeorientovat své investice na udržitelnější technologie a společnosti, a tím významně přispět k dosažení klimatické neutrality Evropy do roku 2050.

Publikace:

Spotřeba energie v Německu – údaje za 1. až 3. čtvrtletí 2021.

Přehledná mapka všech typů elektráren od 100 MW v Německu – stav k 30. červnu 2021.

Struktura výroby elektřiny v Německu 2021

Psali jsme:

Německo navzdory energetické krizi uzavře jaderné reaktory