Neděle patří jako vždycky jazzu – lépe řečeno, unikátnímu průvodci jazzovou hudbou, které připravuje Jan Schneider.
Něco klidného a přitom velmi pěkného na začátek. Co takhle trio saxofonisty Jimmy Giuffreho ve skladbě kytaristy Jima Halla Careful? Je totiž s požitkem poslouchat kytarové sólo, které má hlavu a patu a není jen prstokladnou honitbou po strunách! A navíc nad krásným kontrabasem mistra Ray Browna!
And Now for Something Completely Different, jak říkali Monty Pythoni. Na rozehřátí ke skutečně vnitřnímu užívání hudební terapeuti doporučují Trio Bruce, Surman, Hiseman a jejich vypalovačku “Ten To Four” z živého vystoupení v BBC Radio v roce 1978. Bubeník Jon Hiseman dokonale využívá dvou basových bubnů a vytváří tak bytelný spodek, aby se basista Jack Bruce mohl též povznést do výšin a hrát roli druhého sólisty a kreativně doplnit velmi odvázaného a úžasně nápaditého barytonsaxofonistu Johna Surmana. Ke konci skladby se sluší upozornit na krásné barevné ozvláštnění zvukem čínských činelů, které velmi oblibuji (ve své soupravě jich mám šest různých)…
Pro dlouhé zimní večery lze doporučit i delší, rozjímavé kompozice. Kapela s pozoruhodným názvem „Eight Bold Souls“ nám za tím účelem už dávno nahrála krásnou skladbu saxofonisty Edwarda Wilkersona Black Herman. Nebudu jmenovat, kdo tam všechno hraje, jen dodám, že to je ještě jeden saxofon, trumpetista, co umí hrát současně na dvě trubky, trombon, tuba, cello, kontrabas, bicí. Přeji pěkně zadumané chvíle.