Vladimir Putin jde do pondělních ženevských rozhovorů se silnou rukou, zatímco Západ se snaží prezentovat jednotnou frontu.
Summit plánovaný mezi USA a Ruskem se odehraje dnes v Ženevě.
V Moskvě doufají v „poměrně rychlé výsledky“, zatímco Washington hovoří o nejistých výsledcích, uvedly noviny Financial Times.
To, že Rusko v pondělí přijíždí k jednacímu stolu s více než 100 000 vojáky, kteří jsou hrozivě rozmístěni na hranicích sousední Ukrajiny, a pohrozilo vojenskou akcí, pokud rozhovory nevyjdou, je jen součástí jeho páky.
Dva seznamy ruských požadavků předložené USA a NATO minulý měsíc zahrnují zákaz vstupu Ukrajiny a dalších bývalých sovětských států do západní vojenské aliance, zákaz rozmístění jakýchkoli raket v blízkosti, která by mohla zasáhnout Rusko, a veto Kremlu v otázce, kde mohou být umístěny jednotky a zbraně NATO téměř ve všech jeho členských státech na východním křídle.
Jednání odpovídají dvěma základním cílům, které definují Putinovu dvacetiletou vládu: místo u geopolitického stolu naproti USA a vyhlídka na zastavení východní expanze NATO a snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě.
„Samotný fakt, že se o bezpečnostních zárukách vůbec diskutuje, je pro Rusko obrovským průlomem,“ uvedla Taťána Stanovajová, zakladatelka společnosti R. Politik, která se zaměřuje na poradenství ohledně politiky Kremlu. „Nikdy předtím se to nestalo.“
Pro americké vyjednavače vedené náměstkyní ministra zahraničí Wendy Shermanovou je deeskalace ukrajinské krize hlavním cílem. Jak toho však dosáhnout, aniž by svým ruským protějškům poskytli cenu, kterou by si mohli odvézt domů do Moskvy a která by oslabila bezpečnost Kyjeva nebo spojenců NATO ve východní Evropě, se zdá být nebezpečným úkolem.
Jen Psakiová, tisková mluvčí Bílého domu, uvedla, že prezident Joe Biden věří, že ženevské rozhovory mohou „v některých otázkách dosáhnout pokroku, zatímco jiné nejsou životaschopné“ a že USA nebudou „bod po bodu“ odpovídat na požadavky Moskvy. „Nevíme, co rozhovory přinesou, ale… věříme, že existují oblasti, v nichž můžeme s Moskvou dosáhnout pokroku… pokud k tomu přijdou připraveni,“ dodala.
Je „roztěkaný a zmatený Západ“ pro Putina výhodný?
Franco Venturini z italského deníku Corriere della Sera ovšem poukazuje na „roztěkaný a zmatený Západ“ a píše: „Ani v nejdivočejších snech si Vladimir Putin nedokázal představit Západ tak roztěkaný a zmatený, jako je dnes. Amerika je zmítána vnitřními konflikty a má prezidenta, který se po skandálu v Kábulu nedokázal vrátit na správnou cestu. Německo má novou vládu, která ještě musí definovat své směřování v terénu. Francie je ponořena do volební kampaně do Elysejského paláce, která je riskantní i pro Macrona. Itálie, jak všichni víme, stojí před obtížnými institucionálními rozhodnutími. Velká Británie draze platí za brexit. Bruselská Evropa je rozdělená více než kdy jindy. Západ zkrátka prochází jednou z těch fází nejistoty a slabosti, které mají nevyhnutelně dopad na strategická rozhodnutí nebo na reakce na strategická rozhodnutí ostatních.“
Podle Venturiniho „není vyloučeno, že Putin by chtěl tohoto stavu využít“. „Joe Biden je pro něj jediným Západem, který se počítá,“ míní autor.
Dále Venturini upozorňuje, že „na jednáních mezi USA a Ruskem, by američtí delegáti měli dbát na to, aby nepolevili v ostražitosti. Bylo by však chybou, jak pro ně, tak pro nás, domnívat se, že Putin chce pouze využít příznivé mezinárodní situace. Putin je samozřejmě nacionalista. Jeho posláním je vrátit Rusku, poraženému jako dědic SSSR, alespoň část jeho někdejší velikosti. Éra po skončení studené války se však vydala opačným směrem.Do NATO bylo postupně přijato deset zemí, které byly součástí Varšavské smlouvy nebo SSSR.“
„Aliance je pro nás obranná, ale pro Rusy je organizací, která rozmisťuje útočné zbraně stále blíže k hranicím vlasti,“ dodává Venturini.
Zástupci Moskvy a NATO by se pak měli sejít 12. ledna, zatímco Rusko a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), jejíž součástí jsou Spojené státy, se sejdou 13. ledna.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.