Bývalý ministr zahraničí ČR Jan Kavan pro !A hodnotí Programové prohlášení vlády v oblasti zahraniční a evropské politiky.
Zahraniční a evropská politika je v Programovém prohlášení vlády formulovaná tak obecně, že je složité se k ní jakkoliv konkrétně vyjádřit. Je samozřejmě možné uvítat plán na rozvíjení přátelských vztahů se sousedy, s Německem, USA, Velkou Británií a Francií. Z toho však nelze vyčíst jak budeme například reagovat na energetickou politiku Německa, na problémy s britským Brexitem, na politiku USA vůči Evropě.
Vláda chce provést revizi vztahů s Ruskem a Čínou. Čeho se má revize týkat? Chceme vztahy zlepšit nebo podpoříme USA v jejich ostrém konkurenčním boji s Čínou? Současné česko-ruské vztahy jsou nejhorší za dobu existence samostatné České republiky. Nechceme se pokusit o snížení napětí, o dialog (ten s Ruskem vedou USA a další státy), o obnovení dobrých obchodních vztahů?
Spolupráce s Izraelem v oblasti bezpečnosti, vědy, výzkumu a inovací je jistě potřebná, ale jak budeme reagovat na další rozšiřování izraelských osad na okupovaném území Palestiny, na vystěhování obyvatel z jejich domovů, na plán zdvojnásobit počet obyvatel na okupovaných Golanských výšinách apod? Podpoříme ve všem izraelskou vládu nebo podpoříme kritický postoj Evropské unie, (k níž se hlásíme a chceme být „spolehlivým a respektovaným partnerem“). K tomuto problému v minulosti zaujali rozdílný postoj například prezident Miloš Zeman nebo současný ministr zahraničí Jan Lipavský.
Vyjadřujeme podporu rozvojové spolupráci, ale nikdy není např. zmíněna OSN, její agentury a politiky.
Podpora „havlovské“ zahraniční politiky ve smyslu podpory respektování lidských práv je jistě správná, ale havlovská politika zahrnula například i podporu tzv. humanitárního bombardování bývalé Jugoslávie nebo invazi do Iráku. K oběma zásahům došlo bez mandátu RB OSN. Řada zahraničních politiků se za ně již omluvila, ale tehdejší český ministr zahraničí nikoliv.
Prosazování českých ekonomických zájmů je nanejvýš vítané, ale vláda nedodává, že tyto zájmy hodí přes palubu, dostanou-li se do konfliktu se zájmy politickými. Takto např. česká vláda zrušila obchodní styky s Íránem, i když uvalené sankce nebyly sankcemi ani OSN, ani EU, ale jen čistě americkými.
Moc by mne zajímalo, jak vláda plánuje „zefektivnit fungování MZV“. Přestanou bývalí politici dostávat velvyslanecké posty, i když nemají diplomatickou průpravu, sníží se úroveň korupce?
Vítám, že podpoříme reformy EU a principy subsidiarity a proporcionality, ale má vláda nějaký názor na reformu systému rozhodování v EU? Podpoříme např. snahu Evropského parlamentu o navýšení pravomocí na úkor Evropské komise v zájmu větší demokratičnosti?
Chápu, že vláda bude prosazovat přístup k migraci bez povinných kvót a prevenci nelegální migrace, ale jaký tedy přístup k migraci budeme konkrétně podporovat? Zatím jsme odmítali návrhy Kypru, Řecka, Španělska a dalších států.