Jaroslaw Kaczyński na konci roku 2021 navrhnul nový obranný zákon. Polsko by podle něj mělo mít až 300tisícovou armádu.
O polském pohledu na bezpečnost a o plánech zdejší vlády na další expanzi obranného rozpočtu napsala Cornelia Buchanan Pozcek. Polský vicepremiér a šéf vládní strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński na konci roku 2021 navrhnul nový obranný zákon. Podle něj by se měl počet vojáků polské armády zdvojnásobit ze současných 110 tisíc na 250 tisíc (plus 50 tisíc rezervistů). Pokud by k tomu došlo, mělo by Polsko jednu z největších armád v Evropě (vedle Francie, Řecka, Itálie a Turecka). Návrh zákona také zavádí nový typ vojenských sil – kybernetickou obranu.
Nejde o překvapivý krok, protože střední Evropa je nebezpečné místo a Polsko bylo víc než jednou vymazáno z mapy, tvrdí Buchanan Pozcek. Pro polské politiky je důvodem úvah o reálně hrozícím nebezpečí především chování Ruska. V roce 2017 bylo s podporou širokého politického spektra rozhodnuto, že do roku 2030 se výdaje na obranu zvýší až na 2,5 % (cíl NATO jsou 2 %). V rámci tohoto plánu byly umožněny nákupy nových stíhaček F-35, raketových systémů Patriot, nových ponorek a fregat.
Na podzim 2021 informoval ministr obrany Marius Blaszczak, že v Polsku vznikne nový nástroj pro financování výdajů na zbrojení s názvem Fond k podoře ozbrojených sil. Tento finanční mechanismus ale existuje mimo rozpočtový rámec a byl polským kontrolním úřadem kritizován za netransparentnost.
Podle údajů Světové banky dává nyní Polsko na obranu 2,22 % HDP, což je více než v roce 1994, kdy po rozpuštění Varšavské smlouvy země začínala snižovat své vojenské síly. Polsko se tak stalo členem exkluzivního klubu členů NATO, kteří na obranu utrácejí více než cílová 2 % HDP (jsou to Francie a Velká Británie, ale také Estonsko, Lotyšsko, Litva nebo Rumunsko).
Polsko sice nepatří k evropským vojenským velmocem (Německo, Francie, Británie), ale jeho rostoucí výdaje a rozhodnost jsou nepřehlédnutelné.
Země zvyšuje výdaje na obranu nejen v rámci vládních rozhodnutí, ale i díky sílící ekonomice, která částku na obranu odvozenou od výše HDP z hlediska reálných výdajů zvyšuje (polská ekonomika vzrostla od roku 1990 šestkrát).
Odpovědí na otázku, zda si nový Kaczyńského plán může Polsko ekonomicky dovolit, je opatrné ano. A odpovědí na otázku, zda jsou takové výdaje pro Polsko nutné, je podle autorky polská historie a také „hrozivý“ prezident Ruska.
Polská politická scéna však není v pohledu na návrh zákona jednotná. Opoziční strany sice v roce 2017 zvýšení výdajů podpořily, ale nyní jsou k vládě kritičtější. Koalice PiS má v Sejmu mírnou převahu nad opozicí (226-224), opozice má zase mírnou většinu v Senátu (52-48).
Podle kritiků je návrh zákona finančně neuvážený. Upozorňují, že PiS zbavila polskou armádu řady vysoce postavených důstojníků a zpomalila její modernizaci. Jedna věc je mít rozpočet, druhá je dobře ho využít.
Znepokojivé otázky přineslo rozsáhlé vojenské cvičení Zima-20, které simulovalo strategii bojů na východ od řeky Visly. Ukázalo se, že ani s využitím všeho nově zakoupeného vybavení, které je naplánováno do roku 2030, by polské síly nebyly schopny udržet cíl déle než 22 dnů. Ruské vojsko však stálo u Varšavy již za čtyři dny a pátý den ji dobylo. Polské námořnictvo a letectvo bylo zničeno nehledě na podporu NATO. Cvičení prý zahrnovalo i stížnosti důstojníků v terénu, že rozkazy shora jsou nesrozumitelné.
Autorka proto míní, že Polsko má nad čím uvažovat s ohledem na hromadění ruských jednotek u hranic s Ukrajinou i s ohledem na to, že sousední Bělorusko se stále víc přibližuje Rusku a využilo migranty k hybridní válce proti Polsku. Když Kaczyński doporučoval vládní plány, citoval staré římské pořekadlo: „Chcete-li mír, připravte se na válku“, a pak ještě přidal modernější verzi: „Je lepší být v bezpečí a trochu víc se zadlužit.“
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.