Rada NATO-Rusko, která sdružuje všech 30 spojenců NATO a Rusko, se ve středu (12. ledna 2022) sešla v Bruselu, aby projednala situaci na Ukrajině a v jejím okolí a důsledky pro evropskou bezpečnost.

„V Radě NATO-Rusko proběhla vážná výměna názorů na ruské vojenské posilování na Ukrajině a v jejím okolí a na důsledky pro evropskou bezpečnost. Spojenci NATO a Rusko se dohodli, že prozkoumají harmonogram budoucích setkání. Spojenci jsou připraveni předkládat návrhy a usilovat o konstruktivní výsledky,“ uvedl na svém twitterovém účtu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zasedání Rady bylo druhou etapou série jednání mezi Ruskem a Západem o ruských návrzích týkajících se evropské bezpečnosti. První etapou byly rozhovory mezi Ruskem a USA, které se uskutečnily 10. ledna v Ženevě, a třetí etapa proběhne jako zasedání OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě) ve Vídni 13. ledna.

Ruskou delegaci v Bruselu vedou náměstek ministra zahraničí Alexandr Gruško a náměstek ministra obrany Alexandr Fomin. NATO v Bruselu zastupuje generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, náměstkyně ministra zahraničí USA Wendy Shermanová a zástupci 30 členských států NATO.

Shermanová je jednou z nejmocnějších světových diplomatek, je známá jako „Stříbrná liška“ pro svou sněhobílou hřívu a prozíravý styl uzavírání dohod. Za vlády prezidenta Billa Clintona se snažila uzavřít dohodu se Severní Koreou, která by jí zabránila ve výrobě jaderných zbraní. V roce 2011 předsedala jaderným rozhovorům s Íránem, které vedl americký tým, a v roce 2015 se podílela na uzavření historické jaderné dohody mezi Íránem a USA, Spojeným královstvím, Francií, Čínou, Ruskem a Německem. Tento týden zkouší své schopnosti. Jednání s Rusy jsou podle analytiků obzvláště vyčerpávající a k dosažení svých cílů – vyhnout se válce v Evropě – bude potřebovat diplomatické triky.

Je „krok směrem k Rusku“ iluzí?

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov již dříve uvedl, že Moskva očekává, že Brusel a Washington udělají „skutečný krok směrem k Rusku“.

Bezpečnostní požadavky Moskvy jsou adresovány Spojeným státům a evropským zemím. Moskva je nezaslala mezinárodním organizacím, jako je Evropská unie (EU) a NATO. V hrubých rysech se ruský postoj omezuje na tři klíčové body: stažení amerických jaderných zbraní z Evropy, ukončení praxe rozmísťování konvenčních sil NATO v blízkosti ruských hranic a vytváření tamní vojenské infrastruktury a oficiální odmítnutí NATO vtáhnout do Aliance Ukrajinu a Gruzii.

Podle názoru Moskvy tato opatření pomohou napravit vážnou nerovnováhu v oblasti bezpečnosti v Evropě, která vznikla po rozpadu Sovětského svazu a Varšavské smlouvy. Pomohou výrazně zmírnit vojenské a politické napětí a znovu se připojí k základní zásadě, kterou potvrdily všechny členské státy OBSE na svém istanbulském summitu v roce 1999, že bezpečnost jednoho státu nebo skupiny států nemůže být zajišťována na úkor bezpečnosti jiných států.

Obtížný dialog

Po ukončení zasedání Jens Stoltenberg na tiskové konferenci prohlásil:

„Nebyla to snadná diskuse. Ale právě proto bylo toto zasedání tak důležité. Proběhla velmi vážná a přímá výměna názorů na situaci na Ukrajině a v jejím okolí a o důsledcích pro evropskou bezpečnost. Mezi spojenci NATO a Ruskem existují v těchto otázkách značné rozdíly. Naše rozdíly nebude snadné překlenout. Je však pozitivním znamením, že všichni spojenci NATO a Rusko zasedli k jednomu stolu a zabývali se podstatnými tématy. Po dvou letech, kdy se taková jednání nedařilo svolat.

Rusko vzneslo návrhy, které zveřejnilo v prosinci a jejichž cílem je řešit jeho bezpečnostní obavy. Patří mezi ně i požadavek na zastavení přijímání nových členů do NATO a aby stáhlo své síly od východních spojenců.

Spojenci na své straně potvrdili politiku „otevřených dveří“ NATO a právo každého státu zvolit si vlastní bezpečnostní opatření. Spojenci dali jasně najevo, že se nezřeknou své schopnosti vzájemně se chránit a bránit, včetně přítomnosti vojsk ve východní části Aliance. Rusko i spojenci v NATO zároveň vyjádřili potřebu obnovit dialog.

Spojenci NATO jsou připraveni se s Ruskem znovu setkat a podrobněji diskutovat, předložit konkrétní návrhy a usilovat o konstruktivní výsledky. Spojenci by zejména rádi projednali konkrétní způsoby, jak zvýšit transparentnost vojenských cvičení, předcházet nebezpečným vojenským incidentům a omezit vesmírné a kybernetické hrozby.

Spojenci rovněž nabídli, že se budou zabývat kontrolou zbrojení, odzbrojením a nešířením zbraní. Včetně řešení vzájemných omezení raket a jaderné politiky. Pokud jde o komunikační linky, spojenci NATO mají zájem hledat způsoby, jak zlepšit civilní a vojenské komunikační kanály, a možnost obnovit naše příslušné kanceláře v Moskvě a Bruselu.

Spojenci v NATO mají o vyhlídkách na pokrok v těchto rozhovorech jasno. Vyjádřili vážné obavy z ruského vojenského posilování na Ukrajině a v jejím okolí. A vyzvaly Rusko, aby okamžitě deeskalovalo situaci a respektovalo svrchovanost a územní celistvost svých sousedů.

Vyzvali také Rusko, aby se zdrželo agresivních silových postojů a zlovolných aktivit namířených proti spojencům a aby dodržovalo všechny své mezinárodní závazky a povinnosti. To vše znamená, že náš dialog je obtížný, ale o to potřebnější. Spojenci NATO zdůraznili, že vynaloží veškeré úsilí k nalezení politické cesty vpřed.“