Co znamená koaliční dohoda pro obnovitelné zdroje, uhlí a trh s elektřinou v Německu?

Kerstine Appunnová pro web Clean Energy Wire shrnula cíle, které vyplývají z koaliční smlouvy uzavřené mezi SPD, Zelenými a FDP.

Jedním z hlavních témat plánu nové německé vlády na příští čtyři roky je dosažení cíle klimatické neutrality země do roku 2045 a klíčem k tomuto cíli je budování obnovitelných zdrojů energie a postupný odklon od fosilních paliv. Analytici považují cíle v oblasti obnovitelných zdrojů, které vláda stanovila pro rok 2030, za velmi ambiciózní – stejně jako cíl zajistit na konci desetiletí 80 % poptávky po elektřině z obnovitelných zdrojů. Takto rozsáhlý růst obnovitelných zdrojů však bude mít dopady na to, kolik peněz mohou vygenerovat na trhu s elektřinou a tedy i na investice a plán koalice zastavit veřejné financování zelené energie po dokončení odchodu od uhlí. Tento informační přehled obsahuje několik prvních odborných analýz vládních plánů týkajících se uhlí, obnovitelných zdrojů a trhu s elektřinou v rámci koaliční smlouvy.

Nová vládní koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a Svobodných demokratů (FDP) výrazně zvýšila cílový podíl obnovitelných zdrojů energie v energetické soustavě do roku 2030 – z 65 % za staré vlády na 80 %. Zároveň zvýšila očekávanou potřebu elektřiny v tomto roce na 680-750 terawatthodin; oproti předchozím odhadům 658 TWh pro rok 2030. „Zvýšení cíle pro obnovitelné zdroje na 80 % je velká věc, zvýšení na 70 % by již bylo považováno za ambiciózní,“ řekl Hanns König z poradenské společnosti Aurora Energy Research na webináři (záznam zde).

Hlavními faktory vyšší poptávky po elektřině, než se původně předpokládalo, jsou nové vládní cíle, podle nichž má do roku 2030 na německých silnicích jezdit 15 milionů plně elektrických osobních automobilů, a zvýšení kapacity elektrolyzérů (10 gigawattů) ve stejném roce. Pro dosažení vyššího cíle a pokrytí větší poptávky po elektřině vláda plánuje mnohem vyšší kapacity obnovitelných zdrojů energie: V roce 2030 by mělo být instalováno 200 gigawattů (GW) fotovoltaických elektráren a 30 GW větrných elektráren na moři. K dosažení těchto ambiciózních cílů bude Německo potřebovat každoročně čistý přírůstek 24-28 GW kapacity obnovitelných zdrojů.

Podle společnosti Aurora Energy Research bude muset roční přírůstek kapacity větrné energie na pevnině vzrůst pětkrát až devětkrát, zatímco přírůstek na moři se musí zdvojnásobit a v odvětví fotovoltaických elektráren musí být ročně přidáno 17 GW. Institut energetické ekonomiky při Univerzitě v Kolíně nad Rýnem (EWI – Energiewirtschaftliche Institut) vypočítal, že pokud mají být cíle splněny, bude třeba do roku 2030 čistě ročně rozšířit kapacitu fotovoltaických elektráren o 14,6 GW, a poznamenává, že dosud nejvyšší nárůst byl zaznamenán v roce 2012, kdy přibylo 7,9 GW. Aby se to vše podařilo, bude muset vláda umožnit nový boom obnovitelných zdrojů energie.

Koaliční smlouva ukládá povinnost instalovat solární panely na každou novou komerční budovu a říká, že by měly být „obecným pravidlem“ (až na výjimky) na nových soukromých budovách. Cíl 200 GW fotovoltaických panelů v roce 2030 byl solárním průmyslem uvítán jako dostatečný. Dvě procenta plochy v Německu mají být určena pro větrná zařízení na pevnině. Podle koaliční dohody jde o to, aby se spojily všechny úrovně správy, spolková, zemská i místní, a aby se tyto plochy našly a zajistily pomocí spolkového stavebního zákona (Baugesetzbuch). Ale i když se to podaří, je třeba ještě značně uspíšit samotný schvalovací proces každého jednotlivého větrného parku, který je tak pomalý a plný administrativních a právních překážek, že průměrná doba schvalování dosáhla pěti až sedmi let.

Koaliční smlouva naznačuje, že to lze provést – rychlejším schvalováním, podporou veřejných orgánů „externími projektovými týmy“ a vyjasněním lhůt a požadavků v dokumentech k žádostem. Standardem bude upřednostnění větrných parků v případě střetu zájmů, například s ochranou druhů. Právní postavení větrných elektráren posiluje koaliční smlouva, která deklaruje, že jsou považovány za „veřejný zájem“ a slouží „veřejné bezpečnosti“. Při rozhodování o schválení nové turbíny se nebude brát v úvahu nebezpečí pro jednotlivého ptáka nebo netopýra – ale celkové ohrožení populace druhu ano. Rozvoj větrných elektráren na pevnině se v Německu v posledních letech výrazně zpomalil, mimo jiné i proto, že mnoho projektů bylo napadeno u soudu ochranářskými skupinami nebo místními obyvateli z důvodu ochrany zvířat.

Ingbert Liebing, výkonný ředitel Německého svazu komunálních služeb (VKU – Verband kommunaler Unternehmen), na prosincové internetové akci pořádané společností energate messenger v Berlíně uvedl, že koaliční smlouva obsahuje všechny body, o nichž se diskutuje již léta – nyní je třeba je rychle uvést do praxe. „Zkrácení doby schvalování [větrných elektráren na pevnině] na polovinu nebude stačit,“ řekl. Vzhledem k tomu, že vyvlastňování pozemků pro těžbu hnědého uhlí je běžnou praxí, měl by i tento nástroj zůstat možnou pákou, jak zajistit dostatek půdy pro nové větrné elektrárny, řekl Liebing.

Jak financovat „masivní“ rozšíření obnovitelných zdrojů energie

Masivní rozšíření obnovitelných zdrojů energie bude vyžadovat finanční prostředky. Většina zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů v Německu zatím dostává garantovanou výkupní cenu, která je stanovena buď zákonem, nebo vládními aukcemi. Svou elektřinu prodávají na trhu s elektřinou, ale mají zaručenou minimální odměnu za kilowatthodinu. Toto financování obnovitelných zdrojů platí němečtí spotřebitelé prostřednictvím svých účtů za elektřinu, a to formou příplatku za obnovitelné zdroje, který v roce 2021 činil 6,5 centu za kilowatthodinu. Aby se spotřebitelům ulehčilo a zatraktivnilo využívání elektřiny ve srovnání s jinými energiemi, např. pro nabíjení automobilů nebo vytápění domů, nová vláda tento příplatek do roku 2023 zruší. Od té doby bude podpora obnovitelných zdrojů energie namísto toho hrazena ze státního rozpočtu a financována prostřednictvím výnosů ze systémů stanovování cen CO2 pro teplo a paliva v dopravě (národní systém ETS – Emissions Trading Systém/Systém obchodování s emisemi) a pro energetiku a průmysl (EU ETS – Systém EU pro obchodování s emisemi).

Jakmile bude odchod od uhlí dokončen, bude vládní podpora obnovitelných zdrojů zcela ukončena, uvádí koaliční dohoda.

Tyto plány budou vyžadovat mnoho dalších rozhodnutí, upozorňuje společnost Aurora Energy Research. Například kolik kapacity – zejména v případě větrných elektráren na pevnině – bude v příštích letech prodáno v aukcích vlády a kolik přidané kapacity bude dodáno z jiných podpůrných programů nebo smluv o výkupu elektřiny (PPA – Power Purchase Agreements). Na tom, jak se vláda s těmito tématy vypořádá, bude záviset, kolik investic bude do obnovitelných zdrojů proudit a jak se bude vyvíjet trh s elektřinou jako celek.

Je dobře, že se dlouhodobé smlouvy o nákupu elektřiny objevily v koaliční smlouvě, ale vláda nyní musí udělat domácí úkol, protože Německo dosud nezaznamenalo nárůst smluv o prodeji elektřiny jako jiné země, uvedla Barbara Lemppová, výkonná ředitelka Evropské federace obchodníků s energií (EFET – European Federation of Energy Traders) pro Německo, na webové akci pořádané společností energate messenger. Vzhledem k tomu, že nás čeká rozsáhlá výstavba obnovitelných zdrojů, existuje nebezpečí, že (levné) obnovitelné zdroje energie by mohly snížit ceny natolik, že bude obtížné postupně ukončit dotace s konečným odchodem uhlí, uvedla Julia Breuingová ze společnosti Aurora Energy Research. „Smlouvy o nákupu energie (PPA) a záruky původu by nemusely stačit k zajištění tržního budování obnovitelných zdrojů po roce 2030,“ varují výzkumníci.

„Ideální“ rok ukončení těžby uhlí a potřeba plynu

Otázka cen elektřiny a investic úzce souvisí s otázkou bezpečnosti dodávek a zemního plynu. A to zase souvisí s odchodem z uhlí. V roce 2022 (namísto roku 2026) chce vláda přehodnotit současný harmonogram odchodu od uhlí, který počítá s uzavřením poslední elektrárny v roce 2038. „V ideálním případě“ chtějí koaliční partneři uhelný exit posunout o osm let na rok 2030. Koaliční strany dávají jasně najevo, že dřívější ukončení těžby uhlí je nezbytné pro dosažení klimatických cílů země. Strany však také zdůrazňují, že to bude vyžadovat nejen „masivní“ rozšíření obnovitelných zdrojů energie, ale také výstavbu „moderních plynových elektráren“, které jsou nezbytné pro bezpečnost dodávek. Analytici a energetičtí politici již delší dobu uvádějí, že vzhledem k nárůstu cen v evropském systému obchodování s emisemi CO2 je dřívější odchod od uhlí velmi pravděpodobný, protože po roce 2030 již většina uhelných elektráren nebude rentabilní.

Podle Institutu energetické ekonomiky (EWI) bude v letech 2019 až 2030 uzavřeno 21 GW hnědouhelné a 25 GW černouhelné kapacity. Stávající nadměrné kapacity, nové možnosti flexibility a účinnosti, jakož i přírůstek kapacity obnovitelných zdrojů energie budou znamenat, že nebude nutné nahradit celou tuto regulovatelnou kapacitu elektráren, uvádí Spolkový svaz německého plynárenského a vodárenského průmyslu (BDEW – Bundesverband der deutschen Gas- und Wasserwirtschaft). „Dřívější ukončení těžby uhlí však znamená, že budeme potřebovat dalších 17 GW kapacity v plynových elektrárnách,“ sdělila šéfka BDEW Kerstin Andreaeová.

Bezpečné a cenově dostupné dodávky elektřiny – zejména v době, kdy se od stále většího počtu podniků požaduje, aby ve svých provozech přešly z fosilních paliv na ekologickou elektřinu – jsou jedním z hlavních zájmů německého průmyslu. Vzhledem k tomu, že jaderná energie i uhlí jsou jako kontrolovatelné zdroje energie vyloučeny, zástupci průmyslu s úlevou zjistili, že koaliční smlouva je nakloněna zemnímu plynu.

Do roku 2045 (kdy Německo plánuje dosáhnout nulových čistých emisí skleníkových plynů a bude muset nahradit fosilní plyn obnovitelnými zdroji energie, jako je zelený vodík) má být zemní plyn uznávanou překlenovací technologií. Potřebné nové plynové turbíny musí být „připraveny na vodík“, stanoví koaliční smlouva. EWI odhaduje, že k tomu, aby bylo možné v roce 2030 opustit uhlí, by bylo zapotřebí dalších 23 GW plynových elektráren připravených na vodík. V oficiálním seznamu plánovaných přírůstků elektráren Spolkové agentury pro sítě (BNetzA) je v současné době 2,3 GW plynové kapacity. Podle zástupců průmyslu bude pro nastartování potřebných investic do nových plynových elektráren zásadní budoucí uspořádání trhu s elektřinou a ceny CO2.

Stabilní elektrizační soustava

Provozovatel přenosové soustavy Amprion vypočítal, že k tomu, aby byl dřívější odchod od uhlí z hlediska stability soustavy proveditelný, bude zapotřebí další aktualizace infrastruktury sítě. Dodal, že část kapacit uhelných elektráren, které mají být odstaveny, bude pravděpodobně muset být dočasně ponechána v rezervě sítě, aby v případě potřeby poskytla záložní kapacitu. Současný monitoring bezpečnosti dodávek neoznačuje žádné problémy do roku 2030, ale zatím neodráží větší klimatické ambice vlády, uvedla společnost Aurora Energy Research. Pokud dojde k rozsáhlému rozšíření obnovitelných zdrojů podle plánu, bude Německo v roce 2030 čistým vývozcem elektřiny, vypočítala EWI. Již řadu let je čistým vývozcem. Koalice chce do poloviny roku 2023 předložit „plán stability soustavy“ a pravidelně přezkoumávat bezpečnost dodávek a rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů energie a za tímto účelem proměnit současný monitoring bezpečnosti dodávek ve „skutečný zátěžový test“.

Vliv na emise CO2

Podle výpočtů Německého hospodářského institutu (IW – Institut der deutschen Wirtschaft) by se emise CO2 v německém energetickém sektoru mohly díky plánům nové vlády na rozšíření obnovitelných zdrojů energie snížit o více než polovinu. Pokud nová koalice splní své cíle, mohlo by se v porovnání s plány současné vlády, která počítala s úsporou 106 milionů tun CO2, ušetřit 172 milionů tun CO2 ve vztahu k emisím v roce 2020. Podle výpočtů EWI by emise v energetickém sektoru mohly klesnout z 257 milionů tun CO2 ekv. v roce 2019 na 82 milionů tun v roce 2030.

Think tank Ember spočítal, že akční plán nové vlády v oblasti klimatu by mohl v roce 2030 snížit emise z uhlí v EU o více než polovinu.

Graf: Instalovaná čistá výrobní kapacita v Německu za období 2002 až 2020 v gigawattech. Zdroj: Clean Energy Wire „Shutting down nuclear and coal – can Germany maintain supply security on renewables alone?“ (2021)

 

Publikace k tématu: Auswirkungen des Koalitionsvertrags auf den Stromsektor 2030, EWI (2021)

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.