Rada EU schválila závěry o evropské bezpečnostní situaci, v nichž se uvádí, že evropská bezpečnost je nedělitelná a že jakékoli narušení evropského bezpečnostního pořádku má vliv na bezpečnost EU a jejích členských států.
Rada ve svých závěrech odsuzuje pokračující agresivní akce a hrozby Ruska vůči Ukrajině a vyzývá Rusko k deeskalaci, dodržování mezinárodního práva a konstruktivnímu dialogu prostřednictvím zavedených mezinárodních mechanismů. Jak uvedly hlavy států a předsedové vlád EU na zasedání Evropské rady v prosinci 2021, jakákoli další vojenská agrese Ruska proti Ukrajině bude mít obrovské důsledky a vážné náklady, uvádí se ve zprávě Rady EU.
EU potvrzuje svou neochvějnou podporu nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny a dalších partnerů ve východním sousedství v rámci jejich mezinárodně uznaných hranic a vyzývá Rusko, aby se znovu konstruktivně zapojilo do stávajících mezinárodních rámců pro udržitelné a mírové řešení konfliktů.
Rada znovu potvrzuje jednotný přístup EU a pokračující úzkou spolupráci a koordinaci se Spojenými státy, NATO, Ukrajinou a dalšími partnerskými zeměmi. Opětovně zdůrazňuje, že je důležité dále posilovat odolnost a schopnost reakce EU a jejích blízkých partnerů, a to i v oblasti boje proti kybernetickým a hybridním útokům, manipulaci s informacemi ze zahraničí a vměšování, včetně dezinformací.
Sedm mýtů, které šíří Rusko
Pokud jde o dezinformace, tak šéf unijní diplomacie Josep Borrell na tiskové konferenci sdělil: „Budeme také pokračovat ve spolupráci s našimi mezinárodními partnery, abychom vysvětlili, co se děje v Evropě a jaké jsou ruské hrozby, a pokusili se objasnit dezinformace, které Rusko o těchto skutečnostech široce šíří. Musíme posílit naši strategickou komunikaci a potlačit dezinformace. Zvu vás, abyste se podívali na platformu EUvsDisinfo, kde vyvracíme některá nebezpečná vyprávění, která se šíří. Na tuto stránku jsme umístili vysvětlení sedmi mýtů, které Rusko široce šíří o dění na východní hranici Evropy.“
Web EUvsDisinfo např. u mýtu č. 4 (Za současnou krizi může NATO a Západ. Kdyby dodržely svůj slib nerozšiřovat alianci, Rusko by se necítilo ohroženo) informuje, že takový slib nikdy nebyl dán, ani nebyl od NATO nikdy požadován. Ruská státem kontrolovaná média často tvrdila, že sovětskému vůdci Michailu Gorbačovovi bylo ústně slíbeno, že se NATO nebude rozšiřovat za hranice sjednoceného Německa. Ve skutečnosti sám Gorbačov v rozhovoru z roku 2014 toto tvrzení popřel a uvedl, že „téma rozšiřování NATO se vůbec neprobíralo a v těch letech nebylo nastoleno. Říkám to s plnou odpovědností. Ani jedna východoevropská země toto téma nenastolila, a to ani po zániku Varšavské smlouvy v roce 1991.“
Pokud jde o mýtus č. 5 (Kvůli agresivnímu rozšiřování NATO je nyní Rusko „obklíčeno nepřáteli“ a musí se bránit), tak web uvádí: „Žádná země ani aliance neplánuje napadení Ruska. Nikdo Rusku nevyhrožuje. EU a Ukrajina jsou ve skutečnosti přesvědčenými zastánci zavedeného evropského bezpečnostního pořádku. Ze 14 zemí, s nimiž Rusko sousedí, je pouze pět členy NATO.“
Dále platforma upozorňuje, že „existuje několik mezinárodních organizací, dvoustranných dohod a formátů, kde se Rusko může zapojit do mírového dialogu založeného na spolupráci – například v rámci OBSE a režimů kontroly zbrojení. EU udržuje komunikační kanály s Ruskem otevřené jako nedílnou součást ruské politiky EU, která se řídí pěti hlavními zásadami. Neexistuje žádný nedostatek zavedených formátů pro komunikaci. Ukrajina má však jako suverénní země plné právo zvolit si svou politiku a spojenectví.“
Peníze pro Ukrajinu
V nedávném prohlášení předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová připomněla, že „od roku 2014 poskytla EU a evropské finanční instituce Ukrajině více než 17 miliard eur ve formě grantů a půjček“.
„Komise navrhuje nový balíček mimořádné makrofinanční pomoci ve výši 1,2 miliardy eur. Tento balíček pomůže Ukrajině nyní řešit její finanční potřeby v důsledku konfliktu. Spoléháme na to, že Rada a Evropský parlament tuto mimořádnou makrofinanční pomoc co nejdříve přijmou. Poté přistoupíme k rychlému vyplacení první tranše ve výši 600 milionů eur. Kromě toho brzy zahájíme práci na druhém, dlouhodobějším programu makrofinanční pomoci, který podpoří modernizační úsilí země,“ řekla von der Leyenová.
„Kromě toho budeme i nadále investovat do budoucnosti země díky našemu investičnímu plánu pro tuto zemi. Cílem tohoto plánu je získat investice ve výši více než 6 miliard eur. Dovolte mi, abych se ještě jednou vyjádřila jasně: Ukrajina je svobodná a suverénní země. Rozhoduje se sama. EU jí bude i nadále stát po boku,“ dodala závěrem.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.