Jan Zeman píše ve svém článku mimo jiné o tom, které chyby vedly k podlomení důvěry občanů v protipandemická opatření, včetně očkování.

Řádící pandemii nového druhu koronaviru, nazvanému SARS-CoV-2 (dál koronavirus), jsem podrobně rozebíral ve své velké stati Velká světová koronavirová krize. Velkou pozornost jsem věnoval příčinám selhání boje s pandemií koronaviru v USA, v EU a v ČR. Uzavíral jsem ji k 23. červnu 2021 s určitým optimismem, přineseným očkováním proti novému druhu koronaviru, které se konečně masově rozjíždělo. Pravda, bylo provázeno velkými skandály, například ignorací nezápadních vakcín, jež nejspíš stála desetitisíce lidských životů, a nemohoucností západních vlád, které vývoj západních vakcín předem významně dotovaly a poté přistoupili na vydřídušské podmínky velkých západních farmaceutických firem.

Hrozby a otazníky zůstávaly: v rámci západního kořistění se minimum vakcín dostávalo do rozvojových států, jímž svými vakcínami nezištně s vakcinací pomáhalo jen Rusko a Čína a zištně, ale též levně, i Indie. Velmi nízká proočkovanost v rozvojových státech významně zvyšuje riziko šíření se koronaviru v těchto státech a vznik nových, ještě nebezpečnějších mutací koronaviru, jež se budou šířit i na Západě. Vážným problémem se ukázala mnohem nižší účinnost západních vakcín proti koronaviru ve srovnání s nereálnými a zřejmě i neupřímnými sliby jejich výrobců a četných západních politiků.

Co zajímavého se odehrálo v následujícím půl roce? Stejně jako u statě v Alternativách není reálné citovat množství různých vícekrát protříděných zpráv. Jako ekonom i nadále nechávám stranou četné medicínské aspekty pandemie, na které nemám kvalifikaci. Navíc stav diskuse či spíš veřejných hádek mezi některými MUDr. říká, že ne vše důležité o koronaviru víme.

Pandemie pokračovala

Celosvětově pandemie koronaviru pokračovala. Počet zemřelých s koronavirem na milión obyvatel se zvýšil z 500 k 23. červnu 2021 na 716,4 k 20. lednu 2022, absolutně pak z 3 898 261 na 5 584 163 osob, viz odkaz worldometers.info. Odtud jsou brána i další čísla o počtu zemřelých s koronavirem v jednotlivých státech. Nebude-li uvedeno jinak, budou zemřelí s koronavirem srovnáváni mezi výše uvedenými daty. Jde o čísla, které jednotlivé státy hlásí. Metodiky se nejednou liší. Žádná garance za jejich přesnost není. Velké úspěchy v boji s pandemií koronaviru v Číně bych přesto nehledal v manipulaci s daty, jak mnozí na Západě činí.

Z řady důvodů může být skutečnost ještě podstatně horší. Část obětí koronaviru nemusí být zejména v zemích s nedostatečnou zdravotní péčí podchycena, další lidé zemřou na následky Covidu-19 předčasně později, byť se jim z něj podařilo dostat. I když s koronavirem umírali v rozhodující míře staří, jinak vážně nemocní občané, trend růstu průměrné délky života se v koronavirem silně postižených státech, nejen v ČR, obrátil na trend jejího zkrácení, podobně naděje na dožití, která se často falešně vydává za střední délku života.

Často velmi kruté jsou dosud sociální a ekonomické následky pandemie. Pandemie spustila nejen zdravotnickou, ale také hlubokou sociálně ekonomickou krizi (klasické dilema nejen indického chudého, zda dodržovat karanténu a zemřít hladem, nebo ji nedodržovat a riskovat infekci koronaviru, na níž může, ale obvykle nemusí zemřít také) a přinejmenším v západním světě obří krizi morální. Neupřímné žvanění o lidských právech ostře kontrastuje s praxí ignorace nezápadních a nejednou i západních vakcín, o ignorování základních zásad karantény částí obyvatel Západu nemluvě. Sebevražedné chování k sobě i k druhým svědčí o totálním morálním úpadku Západu. Činí pandemii mnohem delší, tragičtější a nákladnější než by byla, kdyby se občané Západu chovali stejně ukázněně jako Číňané a kdyby západní státy vymáhaly karanténu stejně nesmlouvavě jako Čína a další státy východní a jihovýchodní Asie. Široce rozšířená teze, že svoboda pohybu občana je ve svobodné společnosti i za pandemie důležitější než právo na život a na zdraví, nevyžaduje komentář. Tyto strašné trendy mocně podporují sociální sítě, internet a velká část médií. Ta hlavního proudu prakticky všechna.

V roce 2020 způsobila pandemie nevídané propady mnoha ekonomik světa, v případě západních ekonomik všech. Z významných ekonomik byla jedinou výjimkou Čína, neboť se dokázala rychle, během dvou měsíců s pandemií vypořádat. Výsledky za rok 2021 dosud neznáme, ale i při převažující obnově ekonomického růstu se podle všeho většina států světa opět nebude mít čím chlubit. Zdaleka nejpostiženějším se v důsledku četných vyhlášených i nevyhlášených karantén stal sektor cestovního ruchu a s ním spjaté činnosti ubytování a veřejné stravování, dále osobní doprava, v jejímž rámci je zdaleka nejvíc postižena doprava letecká, a mnohé další služby. V rámci služeb zůstaly málo zasažené ty financované z veřejných rozpočtů, klasicky veřejné školství. Zdravotnictví citelně své výkony zvýšilo. Mnoho konferencí či přímých jednání všeho druhu bylo buď zrušeno nebo se konalo formou videokonference. Významně se urychlila digitalizace.

Méně byla zasažena materiální výroba. Vážné narušení dodavatelských řetězců přivedlo globalizaci do hluboké krize. Řada výrobců se snaží dodavatelské řetězce podstatně zkrátit a snížit tak jejich zranitelnost. Kolabující nákladní námořní doprava zdražila 5 krát.

Nesmírně se obohatilo 10 nejbohatších a jistý počet dalších oligarchů. Citelně byly ochuzeny početné vrstvy pracujících i nepracujících neprivilegovaných. Na Západě, ale zřejmě nejen tam, byly značně zdecimovány střední vrstvy. V mnoha státech byly dolní vrstvy obyvatelstva pauperizovány. Zvýšila se nezaměstnanost, pandemie prohloubila beztak enormní deficity státních rozpočtů a následně zadlužení většiny států světa. Ekonomické oživení je provázeno rychle rostoucí inflací výrobních a následně i spotřebitelských cen.

Ani pandemie koronaviru nezastavila závody ve zbrojení a válečnickou politiku Západu. I přes totální krach téměř dvacetileté okupace Afghanistánu armádou USA a jí ochotných vazalů 15. srpna 2021 se svět nebezpečně přiblížil ke světové jaderné válce. Srovnání posledního půl roku s karibskou krizí z října 1962 je na místě.

Nelze předpokládat, že svět po pandemii bude stejný, jako byl před pandemií.

Přinejmenším statisticky zůstává koronavirem jen málo zasažená subsaharská Afrika, jejíž obyvatelstvo je mladé a proselektované bídou a smrtelnými dětskými nemocemi, takže je zřejmě podstatně odolnější vůči koronaviru. Zjevně nedostatečná lékařská péče v tomto regionu klade otázku, o kolik jsou africkými zeměmi vykazované počty obětí koronaviru podhodnocené. Jistý, zdaleka ne reprezentativní výzkum zjistil, že černoši mají ve své krvi vysokou hladinu protilátek proti koronaviru i bez očkování.

Vcelku úspěšná východní Asie

Po zhruba ročním odkladu se uskutečnily Letní olympijské hry v Tokiu, bez diváků, ve městě zachváceném rychle se šířící pandemií koronaviru. Hry byly poznamenané politickou diskriminací ruských sportovců. Se sportem neměly mnoho společného. Zajímavé je, že koncem srpna 2021 pandemie Japonsko opustila a ani japonští epidemiologové nevědí proč. Počet obyvatel zemřelých s koronavirem se v Japonsku zvýšil ze 115 na 145 na milión obyvatel, tj. relativně málo.

Vietnam sázel na ubránění se většímu průniku koronaviru do země. Nesáhnul k masovému očkování. Do července 2021 se mu to dařilo. Ještě 13. července měl jen jednoho zemřelého na milión obyvatel. Pak se tam ale nebezpečně rozšířil dovezený koronavirus. Už 12. srpna měl 46 zemřelých, k 20. ledna 2022 má 366 zemřelých s koronavirem na milión obyvatel. Odmítnout obyvatelstvo masově očkovat nedostatečně vyzkoušenými zahraničními vakcínami lze jistě pochopit. Vývoj ale ukázal, že šlo o chybné rozhodnutí. Podobný, byť méně dramatický vývoj zaznamenal soused Vietnamu – vnitrozemský Laos s nízkými kontakty se světem. 12. srpna 2021 měl 1, k 20. lednu 2022 má 68 zemřelých s koronavirem na milión obyvatel.

Izolovaná Severní Korea jako jediný větší stát zůstává bez koronaviru. Nejde jen o obří americkou zeď na hranici s Jižní Koreou. Čína, resp. Hongkong se ve sledovaném období držely se 3, resp. s 28 zemřelými s koronavirem na milion obyvatel. Nový Zéland zvýšil počet zemřelých z 5 na 10 na milión obyvatel, Taiwan z 24 na 36, Austrálie z 35 na 111, jižní Korea z 39 na 126. Kromě rozsáhlého očkování vlastní vakcínou byly Čína a další státy regionu nuceny vícekrát sáhnout ke krátké tvrdé uzávěre i velkých měst (aktuálně je uzavřen i Peking) v důsledku zavlečení koronaviru ze zahraničí.

Chudá, Spojenými státy krutě embargovaná Kuba počet zemřelých s koronavirem zvýšila ze 104 na 738 na milión obyvatel. Pandemii na Kubě se dlouho dařilo držet na minimální úrovni. Nakonec těsně předběhla vyvinutí, výrobu a následné očkování obyvatelstva proti koronaviru domácí kubánskou vakcínou.

Přes řadu problémů východní a jihovýchodní Asie pandemii koronaviru SARS-CoV-2 dál vcelku úspěšně zvládá. Zásadně jim pomáhají důsledné, tvrdě vymáhané karantény k likvidaci nechtěných dovozů koronaviru ze zahraničí, s pochopením velké části obyvatelstva. Falešné hry na svobodu a demokracii se tam neprovozují.

Evropa nadále v zajetí koronavirové pandemie

Naopak Evropa a zejména někdejší socialistické státy zůstávají v objetí smrtící koronavirové pandemie. Jejím základem je masová hrubá nekázeň občanů s tím, že karanténa jsou totalitní praktiky, že svoboda pohybu a setkávání občanů je důležitější, než boj s nebezpečným infekčním a nejednou i smrtelným onemocněním.

Nejprve několik statistických čísel. Měřeno počtem zemřelých s koronavirem na milión obyvatel zůstává nejvíce postiženým státem Peru (z 5 713 na 6 049), ale růst je tam mírný. Druhé je Bulharsko (4 722 proti 2 911). Třetí je Bosna a Hercegovina 4 282 proti 2 959). Čtvrté je Maďarsko (4 228 proti 3 109). Šestá je Severní Makedonie (3 914 proti 2 647). Sedmá je Česká republika (3 443 proti 2 823). Deváté je Slovensko (3 195 proti 2 228). 5. a 11. místo zaujímají trpasličí státy. Třináctá je Brazílie (2 894 proti 2 359). Šestnácté je Polsko (2 728 proti 1 980). Osmnácté jsou USA (2 638 proti 1 856). Dvacáté je Lotyšsko (2 567 proti 1 338). Dvacátá druhá Belgie (2 462 proti 2 160). Velká Británie má 2 234 proti 1 882, Rusko 2 214 proti 984, Španělsko 1 954 proti 1 732, Francie 1 951 proti 1 702, Rakousko 1 536 proti 1 184, Švédsko 1 529 proti 1 437, Německo 1 388 proti 1 092, Bělorusko 621 proti 346, Finsko 317 proti 176, Norsko 257 proti 146, viz údaje zde.

Tato čísla mají jistě řadu nedostatků. V rámci velkých čísel by se ale četné dílčí chyby měly vzájemně rušit, resp. základní trendy tím nelze seriózně zpochybňovat. Jisté je, že někdejší socialistické státy s výjimkou Běloruska, a dále Peru, Brazílie (důsledky hloupého boje prezidenta Jaira Bolsonara proti karanténě jsou zřejmé) a tradičně extrémně liberální USA se nemají čím chlubit. Z vyspělých kapitalistických států Evropy pandemii koronaviru zvládá zřejmě jen Norsko a Finsko.

V řadě bývalých socialistických států je problémem zhoršující průběh pandemie koronaviru vážná předchozí devastace zdravotnictví. Je veřejným tajemstvím, že v Bulharsku, v Severní Makedonii, v Bosně a Hercegovině, v Pobaltí či na Ukrajině pandemii citelně zhoršují nedostatečné kapacity nemocnic věcné i personální. Stejně jako na jaře 2020 v severní Itálii, Velké Británii, v New Yorku a dalších místech vzniká krutá otázka, koho k respirátoru připojit a koho odpojit pro nedostatečnou kapacitu nemocnic. Málo na tom mění skutečnost, že z JIP se s koronavirem odchází velmi často v rakvi.

Specifikem USA a Česka je, že se pandemie koronaviru stala předmětem nelítostného politického předvolebního boje. Pro vítěze má hořkou příchuť, neboť následky tohoto boje (odpor ke karanténě i k očkování) trvají i za nové vlády. Prezidentu USA J. Bidenovi není s to výrazně pomoci jeho hlavní epidemiologický poradce a špičkový expert doktor Fauci, který je konspirátory podezřívaný z umělého vytvoření koronaviru SARS-CoV-2 při riskantních pokusech s koronaviry. V červnu 2021 Joe Biden oznámil vítězství USA nad koronavirem. O měsíc později začala v USA další vlna pandemie koronaviru, která pokračuje i v lednu 2022.

Rakousko, Německo a některé státy západní Evropy uplatňují při podstatně nižším postižení pandemií tvrdší karanténní opatření než ČR. Zdá se, že určitý pozitivní dopad na zmírnění pandemie tato opatření přináší. A to přesto, že mají též velké problémy s jejich dodržováním (kromě demonstrací proti karanténě a očkování je výmluvná nedávná kontrola karanténou zavřeného kasina v Českých Velenicích, jež tam našla množství rakouských hostů).

Švédsko a Bělorusko proti pandemii dělaly velice málo, v zásadě jen osvětu a léčení nemocných. K 20. lednu 2022 nevychází zdaleka nejhůř. Bělorusko má přitom podstatně příznivější bilanci než Švédsko.

Rusko jako první vyvinulo vakcínu proti koronaviru Sputnik V. Příliš mu ale nepomohla, protože šeptanda a západní propaganda o její údajné závadnosti (kvalitní prý mohou být jen západní vakcíny) vedla k jejímu masovému odmítání občany. Rozsáhlé odmítání očkování způsobilo větší část obětí koronaviru v Rusku.

Asi nejhorším případem jsou četné demonstrace proti karanténě, v posledním půl roce také proti očkování. Před více než čtvrt stoletím se mnohým nelíbila teze Josefa Vavrouška, že „moderní člověk ztratil pud sebezáchovy“. Chování významné části občanů tuto tezi dlouhodobě naplňuje vrchovatě. Pandemie koronaviru jen obnažila tento neutěšený stav. Zdá se, že nejméně třetině obyvatel Evropy karanténa tváří v tvář nové nebezpečné infekční, nejednou i smrtelné nemoci neříká nic. Bez skrupulí ji ignorují. Ti nejotrlejší demonstrují proti karanténě a nově i proti očkování. Ti nejhorší z nich uráží očkované spoluobčany a slovně a sem tam i fyzicky napadají i lékaře a zdravotní sestry.

Procitnutí z tezí, že „koronavirus je čísi výmysl“, že to je „záminka k likvidaci svobody a demokracie“, že „netušil(a), že to může být tak hrozné“ atd. na kovidových lůžkách bývají zlá. Stížnosti na lékaře, že už jim nebo jejich blízkým nejsou s to pomoci, bývají bezpředmětné. Přitom tito hazardéři svým nebezpečným chováním nejen lékařům doslova plivou do tváře.

Při masové nekázni a často i zhrouceném trasování je obtížné určit, jak se koronavirus mezi občany šíří. Asi ve třetině případů jde nepřekvapivě o přenos mezi členy stejné domácnosti. Významným zdrojem šíření jsou pracoviště, školy, školky a další místa většího setkávání lidí v místnostech. Rizikové je setkávání lidí v místnostech, a to i pokud dodržují základní pravidla karantény, tj. minimalizaci kontaktů (žádné společenské podávání rukou či dokonce líbání), používání mýdla a jiné dezinfekce a přes ústa i nos se v budovách a prostředcích veřejné dopravy nosí rouška, resp. respirátor.

Neočkované osoby jsou mnohem větším rizikem pro přenos koronaviru než osoby očkované, o superpřenašečích nemluvě. Očkovaní mívají mnohem slabší virovou nálož a mívají ji po podstatně kratší dobu. Nejnebezpečnější pro šíření koronaviru jsou samozřejmě lidé s akutně propuknuvším Covidem-19. Míra pravděpodobnosti ale různým odmítačům neříká nic.

Jak bylo uvedeno v bodě 1, karanténa zůstává základním prostředkem boje s nebezpečnými infekčními nemocemi i v 21. století. Zrušené výuky Civilní ochrany po roce 1989 v Česku se nikoliv poprvé ukazuje jako velice tragické. Pokud významná část občanů karanténu jako nutnou ochranu za pandemie nechápe a ignoruje a stát není schopen a často ani ochoten ji důsledně vymáhat, účinnost karantény klesá, pandemie se vleče, příslušná společnost ohrožuje společnosti další (nejen šířením koronaviru přes hranice), sociálně ekonomicky těžce krvácí a morálně dál prudce upadá.

Hazard s důvěrou občanů ČR pokračuje

Ještě k 23. červnu 2021 postupovala klíčová část lékařů – hygienici, epidemiologové a imunologové a vakcinologové – v ČR více méně jednotně a rozumně. V červenci 2021 se ale čeští imunologové a vakcinologové mezi sebou hrubě rozhádali a svou výměnu názorů na koronaviru přenesli i do médií hlavního proudu. Tím přispěli k dalšímu poklesu důvěry v odbornou veřejnost. Jako by nestačilo diletantství MUDr. Šmuclera, Žaloudíka, Pirka, Pekové, Zimy… z jara a léta 2020. Odbornou část sporu nemohu řešit.

Zjevně hloupá je propagace teorie přirozeného promoření obyvatelstva koronavirem. Již delší dobu zjevně selhává. Ani prodělání infekce koronavirem, ani prodělání nemoci Covid-19, ani očkování proti koronaviru nechrání dostatečně proti nové infekci včetně akutního onemocnění. Významně ale ovlivňuje průběh nákazy koronavirem. Očkovaní s koronavirem mnohem méně plní nemocnice, zvláště JIP, a mnohem méně umírají než neočkovaní.

V roce 2021 se nejen v ČR šíří demonstrace pod hesly: „Stop karanténě!“ „Stop Covid totalitě!“ a nyní i proti snaze zavést pro některé skupiny občanů povinné očkování proti koronaviru, viz hesla typu „Žádné povinné očkování“. Vzniká otázka, zda se část občanů zbláznila, zda se nechala ovlivnit podivnou šeptandou apod.

Heslo „Stop karanténě!“ je zjevně hloupé. Důsledná karanténa mohla v Evropě, podobně jako ve východní a jihovýchodní Asii, zastavit šíření koronaviru, zachránit statisíce lidských životů, zdraví miliónů občanů a nedozírným sociálně ekonomickým i mimoekonomickým ztrátám. Pozitivním příkladem je Čína (a další státy východní a jihovýchodní Asie), která se dokázala s pandemií vypořádat za pouhé dva měsíce, ač byla jí zaskočena jako první.

Problém je Západem pěstovaná sinofobie. Čína fuj, ona je úspěšná, nebezpečně nám konkuruje, takže je totalitní a musíme s ní bojovat. Ano k 20. lednu 2022 má zemřelé s koronavirem na milión obyvatel jen 3,4, zatímco ČR jich má 3 443 a zaujímá sedmé nejvyšší (nejhorší) místo na světě! To ale prý podle dobře placených sinofobů nestojí za řeč! Hlavní je prý svoboda pohybu osob, i když tu pak mnozí nepřežijí ve zdraví či vůbec!

Protože část zejména mladých občanů ČR i jiných států EU na karanténu zvysoka kašle, trápení s koronavirem a jeho doprovodnými jevy v ČR a v EU, resp. v Evropě jen tak neskončí. Situace v ČR je o to horší, že se i karanténa stala předmětem krutého politického boje ze strany nesmiřitelné pravicové opozice, který ve volbách 2021 nakonec slavil úspěch. Množství zbytečně zemřelých, které ale demagogicky předseda ODS Petr Fiala připisoval vládě A. Babiše, bylo prý přijatelnou cenou. Nesmiřitelnou opozici přitom podporovali i někteří soudci, umělci a MUDr., o mnoha prodejných senzacechtivých novinářích nemluvě. Otázkou je, jak velkou část z 36 972 zemřelých v ČR tomuto boji připsat.

Heslo „Stop Covid totalitě“ v zásadě říká totéž, protože se totalitou myslí karanténní opatření.

Hrubé chyby podlamující důvěru

Složitější to je s heslem „Žádné povinné očkování!“ Zde se vedení EU a vláda ČR dopustily řady těžko pochopitelných chyb, které podlomily důvěru v očkování. Jde zejména o:

1. Rada epidemiologů EU se tři dny před vypuknutím pandemie v severní Itálii usnesla, že „Pandemie nového druhu koronaviru je pravděpodobná málo“. K čemu je EU i nám taková rada včetně tehdejší české zástupkyně hlavní hygieničky Evy Gottwaldové, nevím.
2. Když pandemie vypukla a státy visegradské čtyřky zavřely své státní hranice ve snaze omezit šíření zhoubné nákazy, Evropská komise, a zejména její předsedkyně Ursula von der Leyenová, bojovaly ze všech sil proti zavírání státních hranic. Svoboda pohybu osob je prý důležitější než snaha omezit šíření smrtícího viru! Na počtu obětí prý nezáleží! Že k zavření ekonomiky dojde tak jako tak, vedení EU nechápalo. Kolika lidem tak způsobily smrt, se sice neví, ale podle všeho jich mohly být desetitisíce.
3. Vedení EU poskytlo vysoké dotace velkým západním farmaceutickým firmám jako bianco šek, bez jakýchkoliv záruk dodávek vakcín. O dodávkách vakcín pro EU byly sjednány smlouvy, které zbavily dodavatele odpovědnosti za nedodání vakcín i za jejich možné negativní vedlejší následky. Smlouvy se navíc dlouho přísně tajily (europoslankyně Katka Konečná by mohla vyprávět) a i dnes je jejich podstatná část tajná. Vedení EU jednalo jako správa kolonie vůči koloniální velmoci, předstíraje péči o veřejné blaho.
4. Zprávy o vyvinutí ruské vakcíny Sputnik V klasického typu vedly vedení EU k jeho odmítnutí předem, které poté stvrdila Evropská léková agentura EMA. Český Státní ústav pro kontrolu léčiv SUKL se slepým následováním EMA stal stejně nevěrohodným jako EMA. Proto se později Čína v EU ani nepokoušela své vakcíny proti koronaviru certifikovat, včetně vakcíny klasického typu Sinopharm. Důvod ignorace nezápadních vakcín nebyl věcný, ale rusofobní, sinofobní a konkurenční, aby farmaceutickým firmám Západu, zejména z USA, nesnižovaly tučné zisky. Následky takové ignorace lze odhadovat na desetitisíce zbytečně zemřelých s koronavirem. Sputnik V se ukazuje jako účinná vakcína proti koronaviru s minimem negativních vedlejších účinků. Sputnikem V se začalo v Rusku hromadně očkovat 5. prosince 2020, převážně americkou vakcínou Pfizer (s podílem Německa a Polska) v EU 27. prosince, přičemž jí byl řadu měsíců v EU velký nedostatek. Rozjezd výroby ve velkém nějakou dobu trvá a firma Pfizer v dodávkách preferovala více platící odběratele své vakcíny mimo EU. EU vzala podruhé pořádně „na hůl“.
5. O účinnosti nových, velmi rychle vyvinutých (5-8 měsíců) a nedostatečně vyzkoušených západních vakcín nového typu (Pfizer, Moderna, Johnson) se od počátku lhalo. Slibovaná účinnost 90 i 97 % a žádné vedlejší negativní účinky se ukázaly chimérou. Tu a tam se objevily i vážné komplikace po očkování, výjimečně i úmrtí. Nejhorší bylo rychlé snižování účinnosti vakcín v čase. Účinnost vakcíny Johnson se nebezpečně snížila již po dvou a nejrozšířenější vakcíny Pfizer po šesti měsících.
6. Podle mého hodnocení diskreditační kampaň, podporovaná vedením EU, potopila britsko-švédskou vakcínu Astra Zeneca klasického typu, v zájmu amerických vakcín. Uměle vytvářená nedůvěra v Astra Zeneca (prý bylo nutné i zde trestat Velkou Británii za brexit) vedla k jejímu bojkotu občany EU-14, Švýcarska a Norska a následně i ke zrušení její certifikace za strany EMA. Poslání 11 miliónů očkovacích dávek Astra Zaneca do stoupy nizozemskými úřady bylo plivnutím do očí chudým státům, také sužovaných koronavirovou pandemií.
7. Důvěra v očkování tvrdě preferovanými západními vakcínami utrpěla velkou ránu, když se ukázalo, že ani dvě dávky očkování k dostatečné ochraně před koronavirem nestačí, že je nutné provádět očkování třetí dávkou. V Izraeli rozhodli dokonce i o čtvrté dávce, navíc zřejmě s kontroverzními výsledky. Problém všech vakcín proti koronaviru je jistě i skutečnost, že byly vyvíjeny proti původnímu koronaviru, zatímco v zimě 2020/21 se v Evropě stala dominantní tzv. britská mutace alfa, na jaře 2021 tzv. indická mutace delta a 17. listopadu 2021 byla na hranicích Jihoafrické republiky zachycena a identifikována mutace omikron, která se již v prosinci 2021 začala prudce šířit v Evropě. Tyto mutace zpochybňují i možnost získat dlouhodoběji imunitu nejen očkováním, ale také proděláním nemoci. Tzv. brazilská mutace gama a tzv. jihoafrická mutace beta z jara 2021 se v Evropě neprosadily. Nejen podle dat ÚZIS mezi pacienty s Covidem-19 převažují neočkovaní. Vykazovaná čísla je nutné korigovat podílem očkovaných a neočkovaných a zejména srovnávám stejných věkových ročníků. Ještě větší nepoměr je u těžkých průběhů Covidu-19 a zemřelých s koronavirem. Na kovidových lůžkách jsou neočkovaní pacienti s Covidem-19 o 10, 15 i 20 let v průměru mladší než pacienti očkovaní.
8. Chaotické řízení boje s pandemií ze strany vlády Andreje Babiše (ANO 2011 a ČSSD) jej významně zkomplikovalo a také přispělo k nedůvěře k očkování. Problém je i velmi špatná informační kampaň vlády ČR. Při chaotickém řízení zejména ze strany premiéra ale tomu těžko může být jinak. Pět ministrů zdravotnictví (fyzicky čtyři) za necelé dva roky také něco naznačuje.
9. Současné rozhodnutí vlády Rakouska, Česka a dalších států EU zavést povinné očkování proti koronaviru pro osoby nad 60 let věku a pro vybrané profese, zejména zdravotníky, pracovníky sociálních služeb, učitele, policisty, vojáky a hasiče, je sice z hlediska potřeby zastavit pandemii koronaviru asi nutné, ale znamená též hrubé porušení mnohokrát daných slibů, že stát do očkování nikoho nebude nutit. Připočtu-li mnoho nesplněných slibů vlády nejen Andreje Babiše, nepřekvapí, že se v Praze (ze stejných důvodů i ve Vídni, v Itálii, v Holandsku a v dalších státech) demonstruje proti zaváděné povinnosti pro vybrané vrstvy lidí se nechat očkovat proti koronaviru. Zpravidla demonstrují stejní lidé, kteří dříve demonstrovali proti karanténě, viz iniciativa „Chcípl pes – Otevřeme Česko“, za svobodné šíření koronaviru a proti nedostatečnému odškodnění postižených podnikatelů.

Nová vláda Petra Fialy (ODS) chce zrušit povinné očkování proti koronaviru jen pro osoby nad 60 let věku, takže boj o povinné očkování bude pokračovat. I zde své voliče podvedla. 19. ledna 2022 pod tlakem protestů ve věci povinného očkování ustoupila.

Vpád nové mutace koronaviru omikron do ČR a podivné hysterické informování o ní ani neskrývá, že jde o nahánění oveček na očkování proti koronaviru. Jak tomu je, netuším, v záplavě protichůdných zpráv se v tom nejsem s to orientovat, a to se snažím problém sledovat pečl,ivě. Nedůvěra občanů roste. Tomu bychom se neměli divit.

Prohození starého alarmismy Jaroslava Flégra plotem, propíchání pneumatik lékařům kladenské nemocnice, četné sprosté nadávky zdravotníkům či očkovaným občanům ze strany nejotrlejších odmítačů karantény a očkování jen potvrzují hluboký úpadek české společnosti.

Infekčnost nových mutací koronaviru se vesměs zvyšovala. Ještě více to platí o mutaci omikron. Zdá se, že má mírnější průběh než předešlé mutace, resp. že trend „nová mutace – horší průběh nemoci Covid-19“ byla přerušena a že by mohlo dojít k přizpůsobení se: koronavirus zůstane, ale zmizí jeho vražednost a tím i velká nebezpečnost. Zda ale tento předpoklad potvrdí praxe, zatím těžko říci. Hazard typu „záměrně se nakazím, abych se nemusel očkovat,“ sem tam končí zbytečným úmrtím.

Závěr

Ano, dobrá myšlenka očkovat proti zhoubné nemoci byla u části obyvatel zdiskreditována četnými politickými, novinářskými, uměleckými a lékařskými neumětely. To je špatné, velmi špatné. Můžu přidat i svou hořkost: stát mně svou servilitou vůči Západu znemožnil se proti koronaviru nechat očkovat podle mého názoru nejlepší a mnohem levnější vakcínou Sputnik V…

Zdroje:

Jan Zeman: Velká světová koronavirová krize, Alternativy č. 9 (2021)

Světová statistika pandemie koronaviru worldometers.info