Při jednání v Baku se hovořilo o rozšiřování kapacit Jižního plynového koridoru.
V kontextu vysokých cen za plyn a napětí s Ruskem chce Evropská unie dovážet více zemního plynu z Ázerbájdžánu. Potenciál Ázerbájdžánu vyrábět a vyvážet více paliva je však omezený.
Eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová cestovala do Ázerbájdžánu v době, kdy se Evropská unie snaží zajistit si plyn z jiných zdrojů než ruských a vypracovat pohotovostní plány pro případ přerušení dodávek plynu z Ruska.
Důvodem jsou obavy, že by se zvyšování napětí mezi Západem a Ruskem mohlo projevit na dodávkách zemního plynu, EU a USA proto začaly hledat alternativy ruského zemního plynu.
Simsonová na tiskovém brífinku v Baku řekla, že EU doufá, že Transjadranský plynovod (TAP) podpoří vývoz plynu z Ázerbájdžánu do Evropy.
EU podle eurokomisařky rovněž doufá, že TAP zvýší svou exportní kapacitu ze současných zhruba 8,1 miliard kubických metrů (bcm) na 10 bcm ročně. V loňském roce většina (cca 6,8 bcm) plynu dodávaného z Ázerbájdžánu do EU směřovala do Itálie.
Diskuse v Baku se týkala otázky rozšíření Jižního plynového koridoru do další fáze a rozšíření infrastruktury pro transport plynu, především na západním Balkánu.
Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev řekl, že země loni vyvezla 19 bcm plynu, včetně 8,5 bcm do Turecka, zbytek byl odeslán do Itálie, Gruzie, Řecka a Bulharska.
Bulharský ministr energetiky Alexandr Nikolov navštívil Ázerbájdžán ve stejný den jako eurokomisařka Simsonová. Země má s Ázerbájdžánem dohodu na dodávky 1 miliardy krychlových metrů plynu, což představuje jednu třetinu bulharských potřeb.