Balkánské zápisky si všímají evropského tlaku na Srbsko v souvislosti s tím, že prezident Vučić měl údajně kvůli nadcházejícím volbám žádat prodlevu v odsouhlasení sankcí proti Rusku.
Díky konfliktu na Ukrajině se dostalo Srbsko pod palbu ze všech možných stran. Článků v médiích je nespočítaně viz titulky: Je načase, aby Srbsko omezilo své vojenské vazby na Rusko, Podbízení se Putinovi se Vučićovi vrátí jakou kousanec nebo Válka Ruska na Ukrajině postaví Srbsko mezi skálu a kámen.
Zatím to byly poznámky nebo náhodný tlak některých politiků. Nyní však došlo na půdě Evropského parlamentu k oficiální žádosti o potrestání Srbska z iniciativy devíti členů parlamentní frakce „Obnova Evropy“ ze skupiny ALDE(je to středové liberální politické uskupení, ve kterém je zastoupeno ANO 2011). Tato devítka napsala otevřený dopis předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové a Josepu Borrellovi, představiteli EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. V dopise žádají o dočasné zmrazení jednání o přistoupení k EU se srbskou vládou a o pozastavení finanční podpory EU, pokud se Srbsko nepřipojí ke společnému postoji EU k Rusku.
Dopis na svém Twitteru zveřejnil slovinský europoslanec Klemen Grošejl a můžeme v něm číst: „Vždy jsme si byli vědomi podstatných hospodářských, sociálních a kulturních vazeb Srbska s Ruskem, které vedly srbské úřady k nejednoznačnému postoji ohledně jejich skutečných záměrů dodržet závazky přijaté v rámci přistoupení k EU. Srbsko v posledních letech posílilo spolupráci s Putinovým režimem, zejména v oblasti energetiky a vojensko-technické spolupráce, posílilo svůj vztah s Lukašenkem v Bělorusku a od obou obdrželo štědré zbrojní dary.“ Poslanci poukazují na kontrolu srbské vlády nad médii, šíření falešných zpráv vůči EU a vychvalování Putina. V dopise se dále píše: „Jsme pevně přesvědčeni, že Srbsko projevuje nebezpečný posun k autoritářství. To je v příkrém rozporu s jeho paralelním úsilím o vstup do Evropské unie, a tato nejednoznačnost dosáhla svého vyvrcholení odmítnutím uvalit sankce na Rusko v reakci na jeho agresi vůči Ukrajině.“ Zvýrazněně se uvádí: „Vyzýváme proto Komisi, aby ještě jednou vyzvala srbské úřady, aby se připojily ke společnému postoji EU k Rusku. Pokud by se Srbsko rozhodlo tuto výzvu opět ignorovat, žádáme o dočasné zmrazení jednání o přistoupení k EU se srbskou vládou a o pozastavení finanční podpory pro zemi, dokud se nezapojí do důvěryhodných, hmatatelných a jednoznačných kroků zaměřených na sladění svých prohlášení, politiky a hodnoty k těm, které má Evropská unie.“
Na závěr dopisu je uvedeno: „Srbsko, pokud si to přeje, má plné právo následovat Putinův model. Musí mít ale jasno o svých záměrech a přestat předstírat, že má vážné aspirace na členství v EU. Srbsko se může svobodně rozhodnout, kterým směrem se chce vydat. Nemůže být ale nadále považováno za důvěryhodného partnera a využívat předvstupní finanční pomoc, dokud se nerozhodne.“
O sankcích se rozhodne po volbách?
Srbsko se nachází ve velice svízelné situaci, neboť se zde za necelé tři týdny konají volby prezidentské, parlamentní a místní. Do voleb zasáhla válka. Srbové se budou muset rychle rozhodnout mezi současným vedením a opozicí představovanou zejména kandidátem na prezidenta Zdravkem Ponošem. Zatím se zdá malý rozdíl mezi ním a Aleksandarem Vučićem, aspoň co se týče zahraniční politiky. Oba odsoudili ruskou agresi a oba se vyjádřili, že Srbsko nevstoupí do NATO. Ponoš se však vyjádřil na adresu současného prezidenta Vučiće, že ten po volbách, bude-li u moci zklame jednu ze stran. Údajně při hlasování v OSN o Ukrajině byl na něj vyvíjen nátlak a Vučić měl žádat, aby po něm politici Západu do voleb nechtěli odsouhlasení sankcí vůči Rusku. Ponoš tvrdí, že po volbách Vučić, co se týče sankcí, zradí buď Západ, nebo Srby.