Morální tlak na Německo, aby přestalo dovážet ruskou energii, roste. Jaký by to mělo finanční dopad a co financování války ze strany Ruska?
Diskuse o zastavení dovozu energie z Ruska ze Západu stále nabírá na síle. Kromě otázky, zda by Německo dokázalo udržet své energetické zásobování bez ruského plynu a ropy, je předmětem sporů také skutečný dopad takového zákazu dovozu na Kreml.
„Nejdražší věci v této válce – vybavení, jako jsou tanky, rakety nebo letadla – již byly postaveny v minulých letech a desetiletích, a proto již byly financovány,“ vysvětluje Janis Kluge, expert na Rusko z nadace Stiftung Wissenschaft und Politik, v rozhovoru pro Tagesschau. Jedinými provozními náklady jsou výdaje na mzdy a spotřební materiál, jako je olej nebo nafta.
Příjmy z vývozu plynou do státního rozpočtu
Díky dodávkám ropy a ropných produktů dosáhlo Rusko v loňském roce příjmů ve výši přibližně 180 miliard dolarů. K tomu se přidalo přibližně 64 miliard dolarů ze zemního plynu. Jak tento týden oznámil Spolkový statistický úřad, jen Německo v lednu dovezlo z Ruska ropu a zemní plyn v hodnotě 2,6 miliardy eur.
Podle výzkumné organizace Centre for Research on Energy and Clean Air (CREA) zaplatily členské státy EU od začátku války 430 milionů eur denně za plyn a 230 milionů eur denně za ropu a ropné produkty. Celkem během invaze z EU do Ruska plynulo více než 15 miliard eur na fosilní paliva.
Platby pokračují
Vyloučení ze systému SWIFT se netýká dvou nejdůležitějších bank pro zpracování plateb za energie, Gazprombank a Sberbank.
Podle odborníků by však Kreml mohl pokračovat ve válce i bez přístupu k platbám. „Ruský zbrojní průmysl je do značné míry soběstačný – jak z hlediska surovin, tak továren nebo inženýrů,“ říká Marcus Keupp, přednášející vojenskou ekonomiku na Vojenské akademii (MILAK) při ETH v Curychu. Fungoval by i bez příjmů z energie.
Na tomto místě ovšem Keupp upozorňuje na státní rozpočet, se kterým „by Rusko mělo obrovské problémy, pokud by se vývoz ropy a plynu zastavil“. Dokud budou ceny ropy a plynu tak vysoké jako v současnosti, Kreml se s tím může krátkodobě smířit. Aby v Rusku vznikl skutečný domácí tlak, muselo by bojkot organizovat mnoho zemí najednou, takže by prudce klesl objem nebo naopak ceny.
Přinese recese a inflace konec války?
Keupp doufá spíše v konec války kvůli bankovnímu a finančnímu systému – na jedné straně inflace a na druhé straně rychlý kolaps peněžního trhu. To by mohlo ovlivnit občanskou společnost a znehodnotit úspory. Je však otázkou, zda tato nespokojenost stačí k tomu, aby se něco politicky změnilo.
Celý článek si můžete v němčině přečíst zde.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.