„Válka na Ukrajině ukazuje, že opatření v oblasti klimatu a energetická transformace se týkají bezpečnostních zájmů a geopolitiky,“ míní Baerbocková.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková a ministr hospodářství Robert Habeck zahájili 29. března dvoudenní 8. Berlínský dialog o energetické transformaci (BETD – Berlin Energy Transition Dialogue 2022). Na konferenci včera vystoupil i český ministr zahraničí Jan Lipavský.
Na programu jednání byly strategie inteligentní transformace energetických systémů na celém světě a řešení pro dosažení větší nezávislosti na fosilních palivech.
Spolková ministryně zahraničí Annalena Baerbocková: „Brutální ruská agresivní válka přinesla nejen strašlivé utrpení lidem na Ukrajině, ale také každému z nás jasně ukázala problematickou závislost mnoha států na dovozu fosilní energie. Globální energetická transformace a boj proti klimatické krizi jsou nyní tvrdou geopolitikou. Mezinárodní společenství sleduje cestu Německa ještě pozorněji a zájem o mezinárodní spolupráci je ještě větší. Nyní je naším úkolem co nejrychleji se osamostatnit od dovozu energie z Ruska – a zároveň pokračovat v postupném odklonu od fosilních paliv.“
Spolkový ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck: „Agresivní válka, kterou Rusko vedlo proti Ukrajině a která je jasným porušením mezinárodního práva, přivedla do popředí mezinárodních diskusí také otázku energetické bezpečnosti. Nyní musíme více než kdy jindy podporovat globální energetickou transformaci a rozhodně prosazovat jak cíl globálního rozšíření obnovitelných zdrojů energie, tak cíl vyšší energetické účinnosti. Kromě toho se musíme vymanit z područí ruského dovozu, abychom již nebyli náchylní k vydírání. My v německé vládě nešetříme úsilím, abychom toho dosáhli. Klíčem k energetické suverenitě je však rozšíření obnovitelných zdrojů energie. Tato otázka je nanejvýš důležitá pro národní, evropskou i mezinárodní bezpečnost.“
***
Web Clean Energy Wire se dění na konferenci věnoval v tomto příspěvku:
Válka musí být pro Evropu zlomovým bodem v ukončení energetického vydírání ze strany Ruska, míní náměstek ukrajinského ministra
Válka Ruska proti Ukrajině je útokem na jednotu a budoucnost Evropy a jejích národů a musí představovat zlom v energetické politice kontinentu, prohlásil náměstek ukrajinského ministra energetiky Jaroslav Demčenkov. Evropské země by neměly vybočit ze svého „zeleného kurzu“, řekl ministr. „Válka a současná energetická krize by měly být pro Evropu zlomovým bodem v ukončení ruského energetického vydírání a dosažení globálních cílů v oblasti dekarbonizace.“
Demčenkov vyjádřil přesvědčení, že „smutná a tragická“ válka v jeho zemi může změnit současnou energetickou bilanci. Podle něj je nutné: zničit ruský mýtus, že Evropa nemůže přežít bez ruské energie; zastavit finanční toky do Ruska; přezkoumat plány na využití plynu jako přechodného paliva (s ohledem na energetickou bezpečnost); investovat do vyrovnávací kapacity, včetně zásobníků, aby bylo možné více využívat obnovitelné zdroje energie.
IEA: Vlády se musí vyvarovat překážek, které by bránily opatřením v oblasti klimatu, aby zmírnily energetickou krizi
Podle šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatiha Birola by se vlády měly vyvarovat toho, aby kroky, které podniknou k řešení energetické krize způsobené ruskou válkou proti Ukrajině, vytvořily nové překážky ohledně dosažení globálních cílů v oblasti klimatu. Současná krize se rovná první celosvětové energetické krizi a energetická bezpečnost zůstane kritickým problémem ještě několik měsíců, ne-li let. Navzdory krizi musely vlády zajistit, aby do rozvojových zemí proudilo více kapitálu na čistou energii a další investice do energetické transformace. Současná krize také zdůraznila rizika plynoucí z jakékoli závislosti na jednotlivých zemích. „Dnes, pokud jde o energetickou bezpečnost, je to Rusko a zemní plyn, zítra to bude lithium a jiná země,“ uvedl Birol s tím, že v současné době pouze tři země dodávají 75 % ze tří nejkritičtějších zdrojů pro technologie energetické transformace.
Ekonomka Mazzucatová vyzývá k aktivnějším vládám
Podle ekonomky Mariany Mazzucatové musí vlády k hospodářské politice přistupovat nově a komplexněji, aby mohly podporovat opatření v oblasti klimatu a energetickou transformaci. „Abychom se dostali od ambicí k činům, musíme přestat být reaktivní,“ uvedla profesorka ekonomie inovací a veřejných hodnot na University College London. „Musíme vyrábět a distribuovat jinak.“ Vlády by neměly pouze napravovat selhání trhu, ale měly by přijmout nové přístupy, které by zajistily ekonomiku založenou na hodnotách zainteresovaných stran. Mazzucatová vyzvala k odlišnému řízení veřejných statků, včetně inovačních procesů, které jsou klíčové pro účinná opatření v oblasti klimatu.
Program na 30. března je zde.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.