Od relativně statického komunikačního modelu, kdy novináři informují o zprávách v předem daných omezeních a formátech, jsme se posunuli k intenzivní fragmentaci a dokonce i participaci, napsal kolektiv autorů pro The Conversation.

Od té doby, co Rusko napadlo Ukrajinu, neustále slyšíme, že tato válka je jako žádná jiná; protože Ukrajinci mají mobilní telefony a přístup k sociálním médiím, tradiční kontrola informací a propaganda nemůže fungovat a lidé jsou schopni prohlédnout mlhu války.

Jako odborníci na komunikaci a historici musíme tato tvrzení doplnit o další nuance. Nejde ani tak o to, co je v této válce „nového“, ale spíše o to, abychom pochopili její specifickou mediální dynamiku. Jedním z důležitých aspektů této války je vzájemné působení starých a nových médií – mnoho smyček, které vedou od Twitteru k televizi a TikToku a zpět.

Informace o válce se stávají obsahem a uživatelé přispívají k jejich šíření sdílením a komentováním online.

Moderní válka a média

Moderní válečné a mediální technologie mají dlouhou a složitou historii. Během první světové války sloužila letadla jako zbraň i médium – pořizovala letecké fotografie a shazovala nad nepřátelskými liniemi propagandistické letáky. V prvních měsících války vojáci běžně používali své osobní fotoaparáty, než jim političtí a vojenští vůdci tyto praktiky zakázali a svěřili je do rukou specialistů.

Během druhé světové války měla každá divize německé armády svůj vlastní tým kameramanů, kteří natáčeli válečné snímky. V roce 1943, kdy armáda neměla dostatek prostředků, se tisíce vojáků podílely na natáčení propagandistického filmu Kolberg z roku 1945, který měl zvýšit morálku Němců.

Válka ve Vietnamu je často prezentována jako první „necenzurovaná“ válka, jak říká mediální odborník Daniel Hallin. Během války v Perském zálivu v roce 1991 zprostředkovávaly 24hodinové zpravodajství kabelových televizních stanic jiný dojem z války. V konfrontaci s úhlednými videozáznamy, které poskytla armáda, ji novináři brzy označili za „Nintendo válku“. Od té doby se zapojení médií do války zrychlilo a roztříštilo.

Vývoj kybernetické války

Kybernetická válka je klíčovou součástí současné války. Odkazuje na všechny operace probíhající na internetu a na fyzickou infrastrukturu, která jej podporuje. Zahrnuje narušení sítě, rušení webových stránek atd. Kybernetická válka probíhá souběžně s klasickou cenzurou médií a zahrnuje zrychlenou distribuci informací. Zahrnuje komplexníkomunikační události mezi lidmi a stroji a může být úmyslná, koordinovaná a záměrná – nebo také ne.

Kybernetická válka na Ukrajině probíhá v různých měřítcích. Drony mohou pořizovat obrovské soubory dat pro analýzu umělou inteligencí a využívat je k přesnému cílení. To zahrnuje přesné určení polohy vojáků nebo civilistů podle tepelných map, digitálních signálů nebo příspěvků na sociálních sítích. Mnoho historických technik propagandy se rozšiřuje do kyberprostoru, ale novým rozšířením jsou prostředky pro cílení a personalizaci dezinformací. Agresivní techniky vojenské propagandy se kombinují s nástroji pro online marketing.

Schopnost identifikovat vojáky a jejich rodinné příslušníky znamená, že lze uskutečnit skutečné nebo falešné výhrůžky, které mají lidi přesvědčit, aby se vzdali. Součástí této strategie je i šíření zákeřného deepfake videa, na němž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj žádá ukrajinský lid, aby se vzdal Rusům.

Cenzura v Rusku

Všechny oficiální televizní kanály v Rusku (TV1, Rusko, Zvezda) vysílají pouze svou verzi událostí: Rusko žádnou válku nevede, jedná se pouze o speciální operaci. Ruská vláda se soustředila na bezprecedentní dezinformační kampaň zaměřenou na vlastní obyvatelstvo a umlčování nezávislých médií, která již byla pronásledována jako takzvaní „zahraniční agenti“.

Několik dní po zahájení invaze Kreml přijal Zákon o válečné cenzuře, který „zakazuje šíření falešných zpráv o speciální operaci“ a používání slov jako „válka“ a „invaze“- za tyto přestupky hrozí až 15 let vězení. Oficiální ruská televize vysílá záběry ruské armády, jak „osvobozuje“ Ukrajinu od „neonacistů a narkomanů“.

Ruská televize uvádí diváky v omyl tím, že hojně používá falešné zprávy a vyvolává paniku poukazem na jaderné zamoření. Divákům je sdělováno, že Ukrajinci si veškeré škody způsobují sami. K vytvoření žádoucího obrazu ruských „osvoboditelů“ se používají inscenované scény. Jedna z nich ukazuje vítající dav Ukrajinců v Chersonu, kteří se těší na setkání s ruskými vojáky a přijímají štědrou humanitární pomoc. Jak však napsal jednomu z nás na Telegramu přítel z Ukrajiny, po natáčení ruská armáda tuto pomoc občanům odebrala a pokračovala dál.

A konečně, ruská televize používá „denacifikaci“ ve snaze ospravedlnit svou speciální operaci na Ukrajině před ruským publikem. Ta má vyvolat regresivní nostalgii po vítězství nad nacistickým Německem a je součástí Putinova historického překrucování již několik let. Mezinárodní státní propagandistický kanál RT (dříve Russia Today) je nyní v Evropě a Kanadě zakázán.

Bitva o pravdu

9. března byla ostřelována porodnice v ukrajinském přístavu Mariupol. Infrastruktura nemocnice byla zničena a nejméně tři lidé byli zabiti a 17 zraněno. Prezident Zelenskyj útok odsoudil a označil jej za „konečný důkaz toho, že dochází ke genocidě Ukrajinců“.

Oficiální ruská televize tvrdila, že nemocnice byla prázdná již několik týdnů předtím a že ničivé fotografie zničeného místa obsahovaly mnoho nesrovnalostí. Na jedné z fotografií z výbuchu nemocnice byla těhotná a zraněná mladá žena, která byla rozpoznána jako místní modelka na Instagramu. Stovky internetových trollů ji okamžitě obvinily, že je placenou modelkou, která má vytvářet falešné zprávy o vybombardované nemocnici.

Obvinění z falšování, propagandy a cenzury jsou součástí války odjakživa, ale kybernetická válka má ještě další složitosti. Intenzivní a rychlé šíření falešných i skutečných informací, množství a typy shromažďovaných údajů a rozsáhlá dokumentace událostí v reálném čase odhalují integraci informací a komunikace do všech aspektů války.

 

Autoři: Katharina Niemeyer, Dominique Trudel, Heidi J. S. Tworek, Maria Silina, Svitlana Matviyenko.

Zdroj: The Conversation; „The Russian invasion shows how digital technologies have become involved in all aspects of war“ (28.03.2022)

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.