Vědci z Ruska a Západu spolupracovali na výzkumných projektech týkajících se výzkumu vesmíru, fyziky částic, změny klimatu, biologické rozmanitosti v Arktidě a mnoha dalších oblastech.

The Conversation: Od 24. února 2022, kdy ruský prezident Vladimir Putin vtrhl na Ukrajinu, univerzity v Evropě a Spojených státech válku odsoudily a zcela přerušily styky s Ruskem. V následujících otázkách a odpovědích si Arik Burakovsky, odborník na vztahy mezi USA a Ruskem, posvítí na budoucnost spolupráce mezi Ruskem a Západem v oblasti vysokoškolského vzdělávání.

***

Jaké vazby existovaly mezi západními a ruskými univerzitami?

Od konce studené války v roce 1991 navázaly západní a ruské vysokoškolské instituce stovky partnerství a spolupracovaly na různých iniciativách. Tyto aktivity zahrnovaly akademické výměny, tvorbu studijních programů, společné online kurzy a společné výzkumné projekty.

Rusko se v posledních dvou desetiletích snažilo zvýšit prestiž svých univerzit. Ruská vláda internacionalizovala a aktualizovala svůj systém vysokoškolského vzdělávání. To znamenalo odklon od sovětských tradic a přijetíevropských standardů vysokoškolského vzdělávání, zejména přechod od jednostupňového pětiletého studia „specialista“ k dvoustupňovému systému „bakalář-magistr“.

V touze po globální konkurenceschopnosti vybudovaly ruské univerzity mezinárodní pobočky v zemích bývalého Sovětského svazu. Ruským studentům také nabídly více příležitostí ke studiu v zahraničí a přilákaly více zahraničních studentů. Počet zahraničních studentů v Rusku se téměř ztrojnásobil, ze 100 900 v akademickém roce 2004-2005 na 282 900 o deset let později.

Ruské univerzity otevřely více kurzů vyučovaných v angličtině a zavedly společné a duální studijní programy se západními univerzitami v různých oborech. Například Moskevská škola sociálních a ekonomických věd nabízíspolečné bakalářské a magisterské diplomy s Manchesterskou univerzitou ve Velké Británii.

Co tyto vztahy přinesly?

Západní a ruští studenti se vzájemně seznámili se svými kulturami, jazyky a společnostmi. Vědci z Ruska a Západu spolupracovali na výzkumných projektech týkajících se výzkumu vesmíru, fyziky částic, změny klimatu, biologické rozmanitosti v Arktidě a mnoha dalších oblastech.

S rostoucím geopolitickým napětím se však ruské úřady začaly obávat toho, co považovaly za snahu „vychovávat mladé lidi prozápadním způsobem, formovat protestní elektorát a vštěpovat jim nepřátelskou ideologii“. Následně Putin začal dusit mezinárodní akademické vazby tím, že na ně uvalil omezení.

Rusko rozvázalo akademické styky se Západem prostřednictvím legislativy o takzvaných „zahraničních agentech“ a „nežádoucích organizacích“. Vláda zvýšila kontrolu financování ze zahraničí a postavila mimo zákon desítky západních think tanků, charitativních organizací a univerzit, které dříve působily v Rusku. Mezi tyto zakázané organizace patří Atlantic Council, nestranický think tank pro mezinárodní záležitosti ve Washingtonu a Bard College, soukromá vysoká škola svobodných umění ve státě New York.

V roce 2021 Rusko zakázalo všechny vzdělávací aktivity, které nebyly schváleny vládou. To se týká i spolupráce se zahraničními univerzitami. Než se ruští akademici setkají se zahraničními vědci, musí to oznámit vládě.

V rámci své práce na The Fletcher School of Law and Diplomacy na Tufts University od roku 2017 řídím spolupráci při výuce, výzkumu a akademických výměnách s univerzitami a think-tanky v Moskvě, Petrohradě a Vladivostoku. Viděl jsem, jak studenti a odborníci v obou zemích získávají vzájemné porozumění mezinárodním záležitostem díky sdílení různých perspektiv a vzájemnému učení se.

Univerzita, na které pracuji, tyto interakce 15. března 2022 formálně ukončila, protože je nyní považuje za „morálně nepřijatelné“.

Ohrožuje ruská invaze na Ukrajinu tyto vztahy?

Ano. Ukrajinská vláda vyzvala k akademickému bojkotu Ruska. Mnoho vysokých škol stáhlo své studenty z Ruska. Pozastavily také vědeckou spolupráci, přerušily finanční vazby a zvýšily kontrolu darů z Ruska. Všechny tyto kroky jsou součástí celosvětové vlny odsouzení invaze.

Zatímco mnozí akademičtí představitelé nabádají k opatrnosti před příliš rychlým postupem, některé americké a evropské univerzity již své vztahy s Ruskem zcela zmrazily. Univerzity v Estonsku a Belgii se společně rozhodly pozastavit veškeré vztahy s Ruskem.

Massachusettský technologický institut ukončil 25. února spolupráci s moskevským Skolkovským institutem vědy a techniky v oblasti špičkových technologií. Partnerství, které začalo v roce 2010, bylo v roce 2019 posíleno pětiletým prodloužením a mnohamilionovým financováním. Přesto se program od roku 2018 zmítal v kontroverzích kvůli sponzorství ze strany sankcionovaného oligarchy Viktora Vekselberga.

Mnoho evropských vlád, například Německo, Nizozemsko, Dánsko, Finsko, Polsko, Norsko, Lotyšsko a Litva, požádalo své univerzity, aby zcela přerušily styky s Ruskem. Velká Británie 27. března oznámila, že zastaví financování všech výzkumných projektů s vazbami na Rusko ve výši desítek milionů liber.

Jaké jsou důvody pro a proti přerušení vazeb?

Zastánci těchto opatření tvrdí, že je třeba zaujmout morální postoj vůči Putinovi. Mají také bojovat proti korupci, snížit riziko špionáže, zablokovat Putinovu propagandistickou mašinérii a zabránit krádežím technologií. Chris Philp, britský ministr pro technologie a digitální ekonomiku, říká, že nechápe, jak „může kdokoli s čistým svědomím spolupracovat s ruskými univerzitami“.

Odpůrci tvrdí, že uzavřením ruské akademické obce si Západ znepřátelí ruské studenty a vědce a vytvoří špatný precedens pro mezinárodní akademickou spolupráci obecně. Tvrdí, že vědecká otevřenost podporuje demokracii a lidská práva, pomáhá čelit dezinformacím v Rusku a podporuje řešení konfliktů.

Lawrence Bacow, rektor Harvardovy univerzity, zdůrazňuje hodnotu akademické diplomacie. Poukazuje na to, že „jednotlivci nejsou nutně odpovědní za politiku svých vlád“. Dne 9. března Davisovo univerzitní centrum pro ruská a euroasijská studia pozastavilo své vztahy s ruskými univerzitami, jejichž vedení vyjádřilo podporu válce.

Jak tyto přerušené vazby ovlivní vysokoškolské vzdělávání v Rusku?

Uzavřením komunikačních linek s Ruskem západní univerzity možná nevědomky napomáhají Putinovým snahám o izolaci ruských studentů a akademiků. Putin chce přesvědčit mladé lidi a akademiky, kteří jsou obvykle více prozápadní a antiautoritářští než zbytek populace, že pro ně nyní není žádná naděje, protože jsou sami.

Ruští vědci říkají, že se stále více cítí odloučeni od Západu a znepokojeni budoucností ruské vědy. Ruská vláda 22. března prohlásila, že svým vědcům zakáže účast na mezinárodních konferencích.

Mohou ruští akademici invazi odsoudit?

Nový zákon trestá šíření záměrně „falešných“ informací o armádě až 15 lety vězení. Ve svém televizním projevu 16. března Putin slíbil vyčistit Rusko od prozápadní „spodiny a zrádců“, čímž připravil půdu pro tvrdé domácí represe.

Ruští vědci nemohou kritizovat invazi, aniž by riskovali ukončení pracovního poměru, pokuty a tresty vězení. Petrohradská státní univerzita vyloučila 13 studentů, kteří byli zadrženi na protiválečných protestech. Zatímco více než 700 vládou jmenovaných rektorů ruských univerzit vydalo prohlášení na podporu „zvláštní vojenské operace“ na Ukrajině, téměř 8 000 ruských vědců vyjádřilo svůj nesouhlas s válkou v otevřeném dopise odsuzujícím válečné akce.

Po válce uprchly ze země statisíce příslušníků ruské liberální inteligence a politické opozice. Obávají se politického pronásledování a odvodů. Vzhledem k tomu, že se prostor pro svobodu slova rychle uzavírá, některé zahraniční univerzity otevřely dočasná místa pro výuku a výzkum ruských vědců, kteří hledají útočiště.

 

O autorovi: Arik Burakovsky (asistent ředitele programu Rusko a Eurasie, The Fletcher School of Law and Diplomacy, Tufts University).

Zdroj: The Conversation; „The war in Ukraine ruins Russia’s academic ties with the West“ (01.04.2022)

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.