Finsko a Švédsko v NATO? Bezpečnostní dilema se vrací

VSa Trendy

„Vstup obou skandinávských zemí do NATO představuje spíše bezpečnostní dilema než bezpečnostní řešení,“ míní Caroline Kennedy-Pipeová a Azal Ashraf v článku pro The Conversation.

Švédsko i Finsko zůstaly během téměř půlstoletí studené války „nezařazené“. Během necelého měsíce však jejich radikální změny politiky v bezpečnostních otázkách odrážejí podobné změny v celé Evropě – včetně masivního zvýšení výdajů na obranu, které navrhuje Německo. Tento obrat obou neutrálních mocností směrem na Západ spolu s obnovenou chutí Německa odhodit svou tradiční vojenskou opatrnost signalizuje novou éru, napsali Caroline Kennedy-Pipeová a Azal Ashraf.

Vstup do NATO však představuje riziko pro oba státy, které udržují křehkou rovnováhu mezi vztahem k Západu a snahou neznepřátelit si svého mocného souseda. Vstup obou skandinávských zemí do NATO představuje spíše bezpečnostní dilema než bezpečnostní řešení.

S myšlenkou „bezpečnostního dilematu“ přišel americký odborník na studenou válku John Herz v roce 1951. Když se slabší státy snaží zvýšit svou moc, aby vyvážily silnější stát, jako to plánují Skandinávci vstupem do NATO, silnější stát (v tomto případě Rusko) to pravděpodobně bude považovat za hrozbu a podle toho zareaguje.

Z hlediska teorie mocenské politiky dává toto dilema Rusku dvě možnosti. Může se snažit zvýšit svou vlastní moc prostřednictvím závodů ve zbrojení, nebo snížit hrozbu prostřednictvím své armády – včetně možnosti preventivního úderu na NATO.

Během studené války udržovaly mír jaderné arzenály obou stran, které byly dostatečným odstrašujícím prostředkem, aby zabránily přímé konfrontaci. Výsledkem byly závody ve zbrojení – zejména v jaderných zbraních – mezi dvěma do značné míry vyrovnanými aliancemi, z nichž ani jedna nepřipustila, aby druhá strana získala významnou výhodu, a každá strana umisťovala rakety blíže k území druhé strany, než podnikla nápravná opatření. Kubánská krize v roce 1962, která obě strany přivedla na pokraj jaderné konfrontace, ukázala, jak důležité je zabránit jakémukoli výraznému narušení této rovnováhy.

Rozšiřování NATO a neschopnost Ruska vyrovnat sílu prostřednictvím závodů v konvenčním zbrojení nebo alternativní aliance vedly, alespoň částečně, k válce proti Ukrajině, míní autoři. Vzhledem k časové a finanční náročnosti snahy vyrovnat se převaze NATO v nejaderných silách a vnímané další hrozbě výrazně rozšířeného NATO na svém prahu může ruský prezident ještě zvážit, že preventivní jaderný úder je jeho jedinou možností.

Nebezpečnější svět

Zatímco svět se za posledních 70 let výrazně změnil, strategické myšlení, které v roce 1949 vedlo ke vzniku NATO, s ním neudrželo krok a některé významné hlasy varovaly před rozšiřováním NATO, včetně Henryho Kissingera v roce 2014, po ruské anexi Krymu, a významného amerického odborníka na zahraniční politiku Johna Mearsheimera, který nedávno varoval, že to pomohlo vyvolat současnou válku na Ukrajině.

Rozšíření NATO do Skandinávie je v rozporu se současnou západní strategií proti Rusku. Pokud budou tvrdé západní sankce proti Putinovu Rusku úspěšné, mohou pro jeho režim představovat existenční hrozbu. A v takovém případě se ruský prezident může obrátit ke svému (často k výhrůžkám používaného) jadernému potenciálu – to je jasně zakotveno v jaderné politice země, která byla aktualizována v roce 2020. To zvyšuje hrozbu pro jakoukoli zemi v NATO.

Debata o vstupu do NATO ve Finsku i Švédsku by měla jít nad rámec zjevné potřeby reagovat na bezprostředně vnímanou ruskou hrozbu a měla by se zabývat konečnými důsledky bezpečnostního dilematu, kterému budou čelit (zejména možností jaderné války) a které je s členstvím v NATO neodmyslitelně spojeno.

Neangažovanost v minulosti znamenala schopnost stát stranou jakékoli takové konfrontace a chránit specifické národní zájmy mimo širší globální hru. Tento status umožnil Švédsku a Finsku, stejně jako zemím, jako je Rakousko, zůstat důsledně nezávislými. Zřeknutí se tohoto statusu by Skandinávii změnilo a NATO by se ještě více přiblížilo konfrontaci s Ruskem, uvádějí závěrem autoři článku.

 

O autorech: Caroline Kennedy-Pipe (Profesorka válečných studií, Loughborough University), Azal Ashraf(Přednášející na Fakultě politiky a mezinárodních vztahů, Loughborough University)

Celý článek najdete na tomto odkaze: „Ukraine war: Sweden and Finland eye the Nato option, but it’s a security dilemma for the west “ (14.04.2022; The Conversation.)

Psali jsme:

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.