Bezpečností dohoda Číny a Šalamounových ostrovů vyvolala neomalenou reakci USA

Americké delegace jednala s vedením ostrovů o důsledcích dohody. Premiér Sogavare opakoval, že dohoda neumožňuje vznik čínské vojenské základny.

Americká delegace se 22. dubna setkala s vedením Šalamounových ostrovů. Podle informací agentury Reuters delegace varovala, že Washington bude mít „značné obavy a bude odpovídajícím způsobem reagovat“ na jakékoli kroky směřující ke vzniku stálé čínské vojenské přítomnosti v této tichomořské ostrovní zemi. Washington nespecifikoval o jaký typ reakce by se mělo jednat. Reuters tvrdí, že neomalený tón amerického prohlášení podtrhuje rozměr amerických obav.

Premiér Šalamounových ostrovů Manasseh Sogavare zopakoval delegaci vedené koordinátorem Bílého domu pro oblast Indopacifiku Kurtem Campbellem, že v rámci bezpečnostní dohody podepsané s Čínou nebude zřízena žádná vojenská základna ani není plánována dlouhodobá vojenská přítomnost, informoval Bílý dům v prohlášení.

V prohlášení se uvádí, že jednání nastínilo kroky, které Washington podnikne, aby podpořil blahobyt obyvatel Šalamounových ostrovů. Mělo by se jednat o urychlené otevření amerického velvyslanectví, posílení spolupráce v oblasti nevybuchlé munice (z doby druhé světové války) nebo vyslání nemocniční lodi Mercy k řešení zdravotnických problémů. Washington také chce dodat více vakcín a podpoří iniciativy v oblasti klimatu a zdraví.

Obě strany dle prohlášení vedly „zásadní diskusi“ o bezpečnostní dohodě s Čínou (informovali jsme ZDE). Představitelé Šalamounových ostrovů znovu zdůraznili, že dohoda má pouze vnitrostátní (tj. především policejní) uplatnění. Podle americké delegace má ale dohoda potenciální dopady na regionální bezpečnost, což se má týkat i USA a jejich spojenců.

Jednání v hlavním městě Šalamounových ostrovů Honiaře se konalo několik dní poté, co Šalamounovy ostrovy a Čína oznámily, že podepsaly bezpečnostní dohodu. K jejímu uzavření došlo i přes to, že USA a jejich spojenci, včetně například Austrálie, zemi vyzývali, aby takovou dohodu neuzavírala, neboť hrozí výrazné rozšíření vojenského dosahu Číny v regionu.

Konkrétně Austrálie se obává, že dohoda by mohla znamenat čínskou vojenskou přítomnost pouhých 2000 km od jejích břehů. Proti dohodě vystoupil také Nový Zéland nebo Japonsko.

Podle odborníků budou mít Spojené státy jen málo možností, jak reagovat na případné čínské kroky směřující k vytvoření stálé vojenské přítomnosti na Šalamounových ostrovech, i když něco takového současný premiér Šalamounových ostrovů opakovaně odmítl.

Psali jsme:

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.