Znovuzvolení dá francouzskému prezidentovi větší prostor při formulování politiky vůči Rusku.
Vítězství Emmanuela Macrona v prezidentských volbách mu umožní zaujmout agresivnější přístup k ukrajinsko-ruskému konfliktu, uvedla krátce po Macronově zvolení televize Al Džazíra.
V době volební kampaně se Macron věnoval na prvním místě kyvadlové diplomacii a pravidelně se setkával s prezidenty obou stran – ukrajinským Volodymyrem Zelenským a ruským Vladimirem Putinem. I když Macron nedokázal zprostředkovat mír mezi oběma zeměmi, jeho role státníka mu ve volbách pomohla. Samuel Ramani z Royal United Services Institute (RUSI) uvedl, že věří, že Macron promění svou rétoriku v činy a také zdvojnásobí své diplomatické úsilí.
„Teď, když Le Penová prohrála, bude Macron prosazovat úplné energetické embargo, protože už řekl, že Francie není závislá na ruském plynu,“ řekl Ramani pro Al-Džazíru.
Francouzský prezident také podle analytika „naváže na nedávné transfery těžkého dělostřelectva na Ukrajinu a zbraní za 100 milionů eur zaslané v prvních dvou měsících války“. Macron bude mít rovněž větší svobodu s Putinem jednat, ale také přitvrdit v politice vůči Rusku.
Italský expert na kybernetickou bezpečnost a zpravodajské služby Pierluigi Paganini upozornil na to, že současný konflikt je pro Macrona, který podporuje integraci EU a je jedním z hlavních sponzorů společné obranné strategie, důležitou zkouškou jeho vize.
Francouzský prezident se snažil po celou dobu udržovat kontakt s ruským prezidentem. Podle francouzské analytičky Joséphine Staronové v tom bude pokračovat, pokud nedojde k nějaké velké eskalaci: „Na rozdíl od jiných zemí je Macron od začátku války o něco opatrnější a neuráží například Putina, jako to udělal americký prezident Joe Biden,“ uvedla.
Jedním z důvodů francouzské ostražitosti je geografická blízkost a dalším fakt, že Francie je jadernou velmocí, která vede dialog s Ruskem, jež je rovněž členem jaderné unie.
V souvislosti s poskytováním zbraní Staronová varovala, že otevřená podpora Zelenského ze strany EU by mohla být Putinem chápána jako „zapojení do války“. Blok by měl postupovat opatrně, zejména po pondělních komentářích ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova o eskalaci konfliktu ve třetí světovou válku.
Analytici se také vyjádřili k možnosti tvrdší linie v oblasti energetické závislosti. Paganini varoval před důsledky ropného embarga, které by podle něj způsobily v EU recesi. Podobné je to v případě plynu. Přestože je Francie na plynu z Ruska závislá mnohem méně než jiné evropské země, uzavření energetických plynovodů bude mít pro kontinent katastrofální důsledky.
Paganini uvádí, že i přes západní sankce příjmy z ruského exportu od začátku invaze neklesají. S ohledem na výše uvedená rizika je sotva pravděpodobné, že EU dosáhne úplné shody ohledně takových opatření, zejména s vědomím, že některé země budou neúměrně postiženy, uvedl dále expert.
„Francouzské embargo na ropu a plyn by bylo významným krokem k izolaci Ruska, ale dokud budou ostatní velké mocnosti, jako je Německo a Itálie, váhat a menší země, jako je Maďarsko, se mu budou bránit, bude velmi těžké dosáhnout konsenzu EU,“ řekl Ramani televizi Al Džazíra.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.