Finská premiérka Sanna Marinová se ve čtvrtek v Athénách setkala se svým řeckým protějškem Kyriakosem Mitsotakisem. Hovořili o ruské agresi proti Ukrajině, změněné bezpečnostní situaci v Evropě, aktuálních otázkách EU a vztazích mezi Finskem a Řeckem.

Jednalo se o první dvoustranné setkání mezi premiérkou Marinovou a premiérem Mitsotakisem. Setkání bylo uspořádáno na pozvání řeckého premiéra. Na závěr své návštěvy jednala premiérka Marinová také s bývalým řeckým premiérem a předsedou hlavní opoziční strany (Syriza) Alexisem Tsiprasem.

Kyriakos Mitsotakis úvodem na společné tiskové konferenci Sannu Marinovou přivítal v Athénách a sdělil, že program jednání obou představitelů je velmi nabitý a sahá od vývoje na Ukrajině a důsledků nevyprovokovaného ruského útoku až po záležitosti EU a velmi silné a přátelské dvoustranné vztahy.

Kyriakos Mitsotakis: „Válku proti suverénní zemi nelze v Evropě 21. století tolerovat“

Kyriakos Mitsotakis dále ve svém projevu uvedl následující: „Od samého počátku ruského útoku zaujalo Řecko velmi jasný postoj. Je to postoj, který je plně v souladu se základy naší zahraniční politiky, jež je založena na mezinárodním právu a prvořadé zásadě nedotknutelnosti hranic a respektování suverenity a nezávislosti a celistvosti všech států.

A dovolte mi, abych co nejhlasitěji zopakoval, že ruskou invazi na Ukrajinu, agresivní válku proti nezávislé a suverénní zemi, nelze v Evropě 21. století tolerovat. Společně s našimi partnery v EU jsme reagovali okamžitě, rychle a rozhodně a uvalili na Rusko bezprecedentní sankce. A jsme slovy i skutky solidární s ukrajinským lidem, samozřejmě včetně historické řecké komunity.

Oblasti, kde Řekové žili po tisíciletí, bohužel utrpěly nejtěžší rány ruské invaze a situace v pobřežní oblasti Černého moře je bohužel tragická. Útrapy Mariupolu se nedají popsat slovy. Kdo by si opravdu dokázal představit, že v Evropě – v 21. století – budeme svědky takových hrůz. Zdůrazňujeme, že obvinění z válečných zločinů by měla být důkladně vyšetřena a viníci by měli být postaveni před soud. Řecko, jak víte, požádalo Mezinárodní trestní soud, aby vyšetřil možné zločiny spáchané v Mariupolu, ale také v okolních vesnicích, kde ruské nálety od prvního dne války způsobily oběti mezi našimi krajany.

Současná mezinárodní situace a zejména vývoj na Ukrajině vyzdvihují potřebu posílit naši společnou bezpečnost a obranu. Je to něco, o čem jsme intenzivně diskutovali i na úrovni Evropské rady. Chápeme, že musíme posílit odolnost našich států a společností vůči společným hrozbám. A samozřejmě jsme se dotkli i otázky případné žádosti Finska o vstup do NATO. Rád bych zopakoval, že je pouze a jen na finském lidu, aby učinil tak důležité rozhodnutí. A pokud jde o mě, Řecko bude respektovat suverénní rozhodnutí finského lidu, a to i s ohledem na naši úzkou spolupráci v rámci EU a samozřejmě na již dlouhodobé partnerství mezi Finskem a Aliancí.

Budeme mít příležitost dále diskutovat o našem aktivním zapojení do evropských záležitostí. Na úrovni Rady jsme vždy vedli velmi konstruktivní diskuse a myslím, že nedávný vývoj vytváří prostor pro nové sbližování. Vezměme si například migraci. Vzpomínám si, jak se Řecko prakticky osamoceně snažilo upozorňovat na nebezpečí plynoucí k využívání migračních toků jako zbraně na našich východních hranicích. A když se divadlem takových pokusů stalo Bělorusko, bylo ostatním zřejmé, že tato instrumentalizace lidského utrpení může být ve skutečnosti hybridní hrozbou pro EU jako celek a je třeba jí čelit.

A samozřejmě v Helsinkách sídlí Evropské centrum excelence pro boj proti hybridním hrozbám(Hybrid CoE), jehož se Řecko aktivně účastní. A v této oblasti můžeme dále rozvíjet naši spolupráci při řešení společných výzev. A návštěva Sanny Marinové je také vynikající příležitostí k bilancování našich dvoustranných vztahů na všech úrovních. Politické, hospodářské i kulturní. Vzpomínám si, že jsem jako mladý poslanec v roce 2005 byl předsedou Výboru řecko-finského přátelství v parlamentu a pozorně jsem sledoval působivý pokrok, kterého finská společnost dosáhla, zejména v oblastech, jako je vzdělávání. V této oblasti se všichni učíme od vašich úspěchů.

A samozřejmě můžeme dále posílit obchod. Naší prioritou je zaměřit se na investiční příležitosti. Jak víte, řecká ekonomika se po velmi obtížném posledním desetiletí výrazně zotavila. Vítáme zahraniční investice a rádi bychom také posílili obchodní vazby mezi našimi zeměmi a samozřejmě také posílili turistické toky. Letošní turistickou sezónu jsme zahájili velmi slibně. Vítáme návštěvníky z Finska. A samozřejmě se snažíme o reciprocitu, aby také více Řeků cestovalo do vaší krásné země.

Budeme hovořit také o regionálních výzvách. Energetická diverzifikace, která je v dnešní době pro nás všechny velmi důležitým tématem. Ale samozřejmě mám příležitost informovat Sannu o nedávném vývoji našich vztahů s Tureckem. A pokud jde o poslední bod, dříve jsem hovořil s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem, abych ho informoval o posledním provokativním chování tureckých ozbrojených sil, které narušují řecký vzdušný prostor a nebezpečně přelétávají nad řeckými ostrovy, jako jsou Samos, Lesbos, Chios, Karpathos, abych jmenoval alespoň některé. A dal jsem generálnímu tajemníkovi Stoltenbergovi jasně najevo, že takové chování spojence NATO na jihovýchodním křídle Aliance je prostě nepřijatelné.

Podkopává to evropskou bezpečnost i jednotu NATO v době, kdy je pro členy NATO nezbytné, abychom všichni zůstali jednotní, protože čelíme pokračující agresi Ruska na Ukrajině. Toto chování však také podkopává nedávný pokrok, jehož bylo dosaženo během mého setkání s prezidentem Erdoganem před několika měsíci. Musí s tím okamžitě přestat. Řecko bude samozřejmě tuto otázku nastolovat na všech mezinárodních fórech. A připomínám, že Turecko se nepřipojilo k žádným sankcím, které zavedla Evropská unie a všichni ostatní členové NATO. A chci jen upozornit, že to není typické chování země, která usiluje o vstup do evropské rodiny.“

Sanna Marinová: „Ruská invaze na Ukrajinu zásadně změnila bezpečnostní situaci ve Finsku i v celé Evropě“

Po Mitsotakisovi se ujala slova finská premiérka. Jako první téma zmínila samozřejmě události na Ukrajině s tím, že „Finsko poskytlo Ukrajině jak humanitární pomoc, tak vojenské vybavení, zbraně a materiální pomoc“. Také připomněla, že „Finsko dosud přijalo více než 20 000 Ukrajinců prchajících před válkou“ a lze očekávat, „že jich bude přibývat, protože válka bohužel pokračuje. Vláda ve spolupráci s místními úřady pomáhá uprchlíkům usadit se, najít ubytování pro rodiny a školy pro děti.“

Pokud jde o sankce, tak Marinová míní, že „jsou účinné a tvrdě zasahují ruskou ekonomiku“. Podle ní lze ovšem udělat ještě více: „Finsko je připraveno zvážit nová společná opatření EU s cílem snížit příjmy Ruska z vývozu.“ Vyzývá také „k ještě účinnějším sankcím proti dovozu energie z Ruska“.

„Měli bychom hledat všechna možná řešení, abychom byli méně závislí na fosilních palivech, která dovážíme z Ruska,“ navrhuje finská premiérka. „Zásadní význam má urychlení ekologického přechodu, zvýšení využívání obnovitelných zdrojů energie, což musíme v každém případě provést, abychom mohli bojovat proti změně klimatu. Nyní potřebujeme masivní investice jak do výroby čisté energie, tak do evropských energetických propojení. Ruská invaze na Ukrajinu zásadně změnila bezpečnostní situaci ve Finsku, v našem sousedství i v celé Evropě.“

Marinová dále hovořila o bezpečnosti a NATO: „Finský parlament v současné době projednává vládní zprávu o změnách v zahraniční a bezpečnostní politice a jejich důsledcích pro Finsko. Kromě důsledků pro zahraniční bezpečnost a obrannou politiku se zpráva zabývá ekonomickými dopady změněné situace, bezpečností dodávek, připravenosti, bezpečností hranic, kybernetickou bezpečností a aktivitami v oblasti hybridního vlivu.

Zpráva zohledňuje důležitou roli, kterou hraje naše členství v Evropské unii. Evropská unie je pro Finsko bezpečnostním společenstvím a my chceme dále rozvíjet bezpečnostní a obrannou politiku EU. Finský parlament a vláda spolu s prezidentem posoudí všechny důsledky nové bezpečnostní situace a budou muset zvážit otázku, zda požádat o členství v NATO.

Rozhodnutí v této otázce bude přijato velmi brzy. Základním cílem je zajistit Finsku mír i v budoucnosti. Finsko vytvořilo důvěryhodnou národní obranu a (stejně jako Řecko) udržujeme silnou a moderní armádu. Díky úzkému partnerství jsme již nyní velmi dobře schopni jednat s NATO.

V průběhu více než dvaceti let jsme se společně s NATO účastnili mnoha mezinárodních operací. Ráda bych poděkovala Řecku za jeho soustavnou podporu prohlubování našeho partnerství v NATO. Díky tomuto partnerství jsme připraveni vstoupit do NATO, pokud se tak rozhodneme. Náš vzkaz spojencům v NATO zní takto: Pokud Finsko vstoupí do NATO, přispějeme k bezpečnosti celé aliance.“

Závěrem finská premiérka poděkovala Kyriakosu Mitsotakisovi za přijetí v Athénách s tím, že Finsko a Řecko jsou sice geograficky vzdálené, ale sdílí stejné evropské přesvědčení.

Ilustrační foto: Jari Niemelä, Public domain, via Wikimedia Commons