Nárůst cen potravin a energií si vybírá značnou lidskou a ekonomickou daň a pravděpodobně zbrzdí pokrok ve snižování chudoby.

Podle nejnovější zprávy Světové banky Commodity Markets Outlook způsobila válka na Ukrajině velký šok na komoditních trzích a změnila globální strukturu obchodu, výroby a spotřeby způsobem, který udrží ceny na historicky vysokých úrovních až do konce roku 2024.

Nárůst cen energií byl v posledních dvou letech největší od ropné krize v roce 1973. Nárůst cen potravinářských komodit, jejichž velkými producenty jsou Rusko a Ukrajina, a hnojiv, jejichž výroba je závislá na zemním plynu, byl největší od roku 2008. „Celkově se jedná o největší komoditní šok, který jsme zažili od 70. let 20. století. Stejně jako tehdy je tento šok umocněn prudkým nárůstem omezení obchodu s potravinami, pohonnými hmotami a hnojivy,“ uvedl Indermit Gill, viceprezident Světové banky pro spravedlivý růst, finance a instituce. „Tento vývoj začal vyvolávat přízrak stagflace. Politici by měli využít každé příležitosti ke zvýšení hospodářského růstu doma a vyhnout se krokům, které přinesou škody globální ekonomice.“

Očekává se, že ceny energií v roce 2022 vzrostou o více než 50 % a v letech 2023 a 2024 se sníží. Ceny neenergetických produktů včetně zemědělství a kovů by měly v roce 2022 vzrůst o téměř 20 % a v následujících letech se rovněž zmírní. Přesto se očekává, že ceny komodit zůstanou výrazně nad posledním pětiletým průměrem.

„Nárůst cen potravin a energií si vybírá značnou lidskou a ekonomickou daň – a pravděpodobně zbrzdí pokrok ve snižování chudoby. Vyšší ceny komodit zhoršují již tak zvýšené inflační tlaky na celém světě,“ upozorňuje Ayhan Kose, hlavní ekonom a ředitel skupiny Prospects v oddělení spravedlivého růstu, financí a institucí.

Dopad války na Ukrajině na komoditní trhy

Zvláštní část zprávy se podrobně zabývá dopadem války na komoditní trhy. Zkoumá také, jak komoditní trhy reagovaly na podobné šoky v minulosti. Analýza konstatuje, že dopad války by mohl být dlouhodobější než předchozí šoky, a to přinejmenším ze dvou důvodů. Zaprvé je nyní méně prostoru pro nahrazení nejvíce postižených energetických komodit jinými fosilními palivy – protože nárůst cen byl plošný u všech paliv. Za druhé, růst cen některých komodit vede také k růstu cen jiných komodit – vysoké ceny zemního plynu zvýšily ceny hnojiv, což vytváří tlak na růst zemědělských cen.

Válka také vede k nákladnějším vzorcům obchodu, které by mohly vést k dlouhodobější inflaci. Očekává se, že způsobí výrazný odklon obchodu s energiemi. Například některé země nyní hledají dodávky uhlí ze vzdálenějších míst. Zároveň by někteří velcí dovozci uhlí mohli zvýšit dovoz z Ruska a zároveň snížit poptávku od jiných velkých vývozců. Zpráva uvádí, že tento odklon bude pravděpodobně nákladnější, protože zahrnuje větší přepravní vzdálenosti – a uhlí je objemné a drahé na přepravu. K podobným odklonům dochází i v případě zemního plynu a ropy.

V nejbližší době hrozí, že vyšší ceny naruší nebo zpozdí přechod na čistší formy energie. Několik zemí oznámilo plány na zvýšení produkce fosilních paliv. Vysoké ceny kovů také zvyšují náklady na obnovitelné zdroje energie, které jsou závislé na kovech, jako je hliník a nikl pro baterie. Zpráva vyzývá tvůrce politik, aby urychleně jednali a minimalizovali škody pro své občany – a pro globální ekonomiku. Vyzývá k cíleným záchranným programům, jako jsou peněžní transfery, programy školního stravování a veřejné pracovní programy – namísto dotací na potraviny a paliva. Klíčovou prioritou by měly být investice do energetické účinnosti, včetně modernizace budov. Vyzývá také země, aby urychlily rozvoj bezuhlíkových zdrojů energie, jako jsou obnovitelné zdroje.

Vývoj cen komodit

Růst cen od dubna 2020 do března 2022 byl v případě energií největší za jakékoli srovnatelné 23měsíční období od roku 1973 a v případě hnojiv a potravin od roku 2008.

Grafy znázorňují: A (změny cen komodit v roce 2022 v %), B (nárůst cen energií v %), C (nárůst cen hnojiv v %), D (růst cen potravin v %). Zdroj: Bloomberg; World Bank (Commodity Markets Outlook: The Impact of the War in Ukraine on Commodity Markets str. 10).

Podívejme se na některé komodity blíže.

Hnojiva

Celosvětový trh s hnojivy byl již před válkou pod silným tlakem. Vzhledem k tomu, že dusíkatá hnojiva se vyrábějí ze zemního plynu (nebo v případě Číny z uhlí), vysoké ceny těchto komodit již vyhnaly ceny některých hnojiv na nejvyšší úroveň od roku 2010. Evropská unie uvalila na Bělorusko sankce v červnu 2021, v srpnu 2021 je následovaly Kanada, Spojené království a Spojené státy (Světová banka 2021). Další obchodní omezení by mohla dále narušit globální dodávky hnojiv, protože Rusko (a Bělorusko) jsou významnými vývozci draselných a dusíkatých hnojiv. Například na začátku března ruské ministerstvo průmyslu oznámilo, že dočasně pozastaví vývoz hnojiv. Toto oznámení následovalo po dřívějším zákazu dusičnanu amonného (s platností od 2. února do 1. dubna), aby byly zajištěny dodávky pro domácí zemědělce. Čína rovněž pozastavila vývoz močoviny a fosfátů do června 2022, aby zajistila dostatečné dodávky pro domácí potravinářskou výrobu. Nedostatek hnojiv by mohl vést k omezení jejich používání, zejména v zemích EMDE (Emerging Market and Developing Economies – rozvíjející se trhy a rozvojové ekonomiky), což by dále snížilo zemědělské výnosy a produkci.

Trh s kovy

Narušení trhů s kovy bylo méně závažné než na jiných trzích, ačkoli ruská výroba a vývoz hliníku a niklu byly částečně narušeny sankcemi a případné další omezení mělo dopad na ceny. Válka snížila dovoz oxidu hlinitého, který je klíčovou surovinou pro výrobu hliníku. Ruská státní společnost Rusal již v únoru pozastavila výrobu ve své rafinérii oxidu hlinitého na Ukrajině, zatímco v březnu Austrálie zavedla zákaz vývozu oxidu hlinitého do Ruska. Tyto ztráty představovaly dvě třetiny ruského dovozu oxidu hlinitého. Trh s niklem byl ovlivněn přerušením výroby v důsledku sankcí uvalených na ruský těžební gigant Nornickel. Na Rusko připadá 6 % celosvětových dodávek niklu, ale 20 % vysoce kvalitního niklu pro baterie (kvůli silné poptávce po elektromobilech).

Tyto problémy se na celosvětové úrovni ještě prohloubily snížením produkce v jiných oblastech. Například vysoké náklady na energii v Evropě přinutily mnoho hutí snížit výrobu hliníku o odhadovaných 17 % evropské kapacity. Obchodníci s kovovými komoditami, stejně jako obchodníci s energiemi, se také mohou rozhodnout vyhnout se ruskému vývozu kovů. Totéž platí pro drahé kovy, jako je zlato, palladium a platina, kde má Rusko významný podíl na vývozu, zejména v případě palladia. Obecně je však vývoz kovů snadnější než vývoz energetických produktů přesměrovat na alternativní vývozní trhy.

Zpráva konstatuje, že pokud se válka prodlouží nebo zintenzivní, mohou se vzájemné obchodní překážky ještě přitvrdit.

Podrobnější informace najdete na tomto odkaze: World Bank Group, Commodity Markets Outlook: The Impact of the War in Ukraine on Commodity Markets, April 2022

Upozornění: Překlad tohoto článku nebyl vytvořen Světovou bankou a neměl by být považován za oficiální překlad Světové banky. Světová banka nenese odpovědnost za jakýkoli obsah nebo chyby v tomto překladu.

Creative Commons Attribution CC BY 3.0 IGO.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.