Josef Buřič píše o současné ekonomické situaci a ekonomických vyhlídkách. Dobré zprávy nepřináší…
Data publikovaná v těchto dnech o vývoji české ekonomiky už mnohé naznačují. O tom, že jsme již velmi blízko k poklesu ekonomiky by nemělo být pochyb.
Zkusme si zkombinovat několik čísel. V prvé řadě průmysl. Za tři měsíce letošního roku růst o 0,4 %, tedy stagnace. Ale průmysl je motor celé ekonomiky, od jehož chodu závisí i další odvětví. A co více, největší pokles je v automobilovém průmyslu, v té údajné vlajkové lodi české ekonomiky – za tři měsíce je tam meziročně již pokles o desetinu. To už je dost.
A navíc úroveň průmyslové výroby v posledních letech nepřekonala ještě úroveň předkrizového roku 2019. V roce 2021 byl o 2 procenta pod úrovní roku 2019.
Snad nejhorší je ovšem jiný ukazatel – vývoj nových zakázek. Ten sice roste o 5 % meziročně. Ovšem zrada je v jiném vztahu. Nové zakázky jsou vykazovány v běžných cenách. Promítněme si do nich růst cen v průmyslu – jen o skromných 12 % meziročně a je tu reálný pokles nových zakázek o 6 %.
A porovnáme-li to s růstem průmyslové výroby, a to jsou data ve stálých cenách, pak je tu vyhlídka na reálný pokles průmyslové výroby o několik procent v dalším čtvrtletí.
Nejsou to vůbec dobré vyhlídky. Máme tu ovšem i další data – maloobchodní obrat. Meziroční data jsou málo srovnatelná, před rokem jsme zápasili s covidem a některé prodejny byly zavřeny, proto porovnání úplně nesedí.
Ovšem potravinářské obchody nebyly zavřeny. Proto bychom neměli přehlédnout dynamiku prodeje potravin. Tam se pohybujeme v prvním čtvrtletí již pod úrovní minulého roku. Je to sice jen o 1,5 %, ale je to pokles, který se postupně zvětšuje.
Že by zde platila ona známá poučka o tom, že rostoucí ceny zpravidla vedou k poklesu poptávky? Asi ano. Vždyť ceny potravin jsou dnes vyšší skoro o 11 % a opravdu svižně rostou každý měsíc. Protože však rostou ještě mnohem rychleji ceny za energie a bydlení – o 20 % meziročně, tak už asi nezbývá než na potravinách šetřit, protože mít střechu nad hlavou je asi důležitější než si kupovat nějaké lahůdky apod.
Jak je to s dalšími výdaji obyvatelstva se dozvíme z dalších statistik. Proto je naše úvaha jen spekulativní. Stejně jako je spekulativní i naše přemítání o tom, proč právě v březnu poklesly celkové zůstatky depozit na účtech obyvatelstva o 22 mld. Kč a přitom o 34 mld. Kč poklesly stavy na běžných účtech. Že by to byly doplatky za energie? Počkáme, jak vyjde příští měsíc…
Obávám se, že tohle všechno jsou jen první náznaky krize, protože příští měsíce nebudou rozhodně lepší.