„EU dováží mnohem více potravin, než vyváží, a naše spotřeba potravin má škodlivý dopad na planetu – existuje však chuť ke změně, píše Jabier Ruiz v článku pro WWF.
Přestože je EU největším světovým vývozcem zemědělsko-potravinářských produktů z ekonomického hlediska, vykazuje značný obchodní deficit, pokud jde o skutečně důležité nutriční hodnoty, jako jsou kalorie a bílkoviny, ukazuje nová zpráva evropské platformy Světového fondu na ochranu přírody (WWF – World Wide Fund for Nature). EU spotřebovává více, než je její spravedlivý podíl, a naše současná vysoká úroveň produkce potravin je možná pouze díky masivnímu dovozu zdrojů.
V souvislosti s válkou na Ukrajině je třeba přijmout naléhavá opatření, aby se zabránilo celosvětovému nedostatku potravin. Zájmové skupiny však válku využívají jako ospravedlnění pro oslabení environmentálních norem EU s argumenty, které jsou jen opakováním dlouhodobě chybného tvrzení, že Evropa „živí svět“. Zpráva WWF ukazuje, že se jedná o mýtus.
Nová zpráva uvádí, že dovoz potravin do EU a jejich domácí produkce jsou v zásadě neudržitelné, protože ničí přírodní zdroje, způsobují odlesňování a vyčerpávají zásoby ryb po celém světě. Až 40 % potravin vyprodukovaných v EU se také nikdy nesní a toto plýtvání má obrovské dopady na klima a biologickou rozmanitost.
Snaha zvýšit produkci potravin v EU v reakci na probíhající celosvětovou potravinovou krizi, jak navrhují některé politické a lobbistické skupiny, by tyto problémy pravděpodobně jen prohloubila. Místo toho může změna naší spotřeby více přispět k potravinové bezpečnosti a snížit dopady potravinového systému EU.
Ester Asinová, ředitelka evropské kanceláře WWF, uvedla: „V reakci na celosvětový nedostatek potravin a růst jejich cen, který vyvolala válka na Ukrajině, někteří navrhují, že EU musí zmírnit své ekologické normy, aby zvýšila vlastní produkci a „nakrmila svět“. Taková rétorika je však chybná a zavádějící. Pouze udržitelnější potravinový systém bude schopen zajistit potravinovou bezpečnost doma i v zahraničí. EU by se neměla zaměřovat na větší produkci, ale na jinou produkci a spotřebu.“
Jabier Ruiz, vedoucí politický pracovník pro potraviny a zemědělství v evropské kanceláři WWF a hlavní autor zprávy, sdělil: „Naše zpráva jasně ukazuje, že ačkoli EU možná získává miliardy z celosvětového obchodu se zemědělskými potravinami, tento přebytek skrývá mnoho nepříjemných skutečností. EU je spíše než světovou sýpkou ve skutečnosti světovým obchodem se špičkovými potravinami, vyváží produkty určené především bohatším spotřebitelům a vysoké úrovně produkce dosahuje díky neudržitelným vstupům, dovozu a nešetrnému využívání půdy. Obchod s potravinami v EU má tak vysoký sociální a ekologický účet, že prakticky pojídáme celý svět.“
Ze zprávy vyplývá následující:
- Model zemědělsko-potravinářského obchodu EU se točí kolem dovozu surovin s nízkou hodnotou, jako je kakao, ovoce a sója, a vývozu surovin s vysokou hodnotou, jako je víno a čokoláda, což pozitivně přispívá k hospodářství EU, ale ne nutně k celosvětovému zásobování potravinami.
- Mnoho zemědělských a potravinářských komodit dovážených do EU se vyrábí na úkor milionů hektarů lesů a dalších přírodních ekosystémů, což podporuje změnu klimatu, ztrátu biologické rozmanitosti a sociální nespravedlnost; EU zůstává druhým největším dovozcem produktů spojených s odlesňováním tropických oblastí. Nový zákon EU o odlesňování, který je v současné době projednáván v Evropském parlamentu a Radě pro životní prostředí, je příležitostí, jak toto ničení zastavit.
- EU dováží téměř dvakrát tolik mořských plodů, než kolik jich vyprodukuje, a některé z nich pocházejí z tropických oblastí, kde místní komunity spoléhají na tyto rybí populace jako na zdroje bílkovin, ale v důsledku nadměrného rybolovu a změny klimatu se potýkají s poklesem úlovků. Akvakultura by mohla poskytnout určitá řešení, ale pouze pokud se zaměří na býložravé druhy, jako jsou kapři a filtrující měkkýši, a nikoli na masožravé druhy, jako je losos.
- EU produkuje více živočišných produktů, než je pro naše zdraví vhodné. Pro udržení tohoto nadměrně velkého odvětví živočišné výroby se více než polovina obilovin, které vypěstujeme, zkrmuje zvířatům a dovážíme obrovské množství sóji a dalších krmiv. Produkce plodin pro krmivo nebo palivo je ze své podstaty neefektivní, což zvyšuje dopady našeho zemědělství a potravinářství na biologickou rozmanitost, zdraví půdy a klima.
- V EU se každoročně vyhodí obrovské množství potravin, podle odhadů až 173 kg potravin na osobu.Zatímco na úrovni maloobchodu a spotřebitelů se stále více usiluje o řešení problému plýtvání potravinami, ztráty potravin v zemědělských podnicích jsou často přehlíženy, ale odhaduje se, že až 15 % celkové produkce potravin se každoročně ztratí během sklizně nebo krátce po ní.
- Spotřebitelé v EU mají chuť na změnu. Tři z pěti Evropanů chtějí jíst udržitelněji a tři ze čtyř chtějí, aby právní předpisy EU zajistily, že všechny výrobky prodávané v EU nepovedou ke ztrátě biologické rozmanitosti.
- Potravinářské podniky se stále více zapojují do výroby potravin šetrné k přírodě, regenerativního zemědělství a vyšších standardů ochrany zvířat. V současné době je v EU a ve Spojeném království ekologicky obhospodařováno přibližně 14,6 milionu hektarů půdy – 8,1 % celkové zemědělské plochy – téměř 350 000 producentů a hodnota trhu s biopotravinami v EU se od roku 2010 zdvojnásobila.
- Zlomovým bodem musí být připravovaný legislativní rámec pro udržitelný potravinový systém, který má Evropská komise navrhnout v roce 2023. Zpráva uvádí několik politických cest, kterými může tento nový zákon nasměrovat spotřebu potravin v EU k udržitelnosti.
„Evropská komise se již nemůže vyhýbat přijetí rozhodných opatření k řešení environmentálních a sociálních dopadů naší spotřeby potravin. V opačném případě zůstane udržitelnost potravinového systému EU vždy nedosažitelná. Nyní nastal čas řešit hluboce zakořeněné problémy, které jsou jádrem toho, jak vyrábíme a konzumujeme potraviny. Připravovaný rámcový zákon o udržitelných potravinových systémech může udat směr a nasměrovat další politická opatření,“ dodává Ruiz.
O autorovi: Jabier Ruiz pracuje pro Světový fond na ochranu přírody v Bruselu a v posledních letech sleduje politické debaty EU o společné zemědělské politice (SZP) a koordinuje činnost této nevládní ekologické organizace v oblasti prosazování SZP. V současné době vede příspěvek WWF k výzkumnému projektu „Showcase“ o zemědělství a biologické rozmanitosti financovanému EU.
Zdroj: WWF, „The EU eats the world, shows new report“ (23.05.2022)
Licence: Attribution-ShareAlike 3.0 Unported (CC BY-SA 3.0)
Psali jsme:
- Německo omezí používání biopaliv z plodin tváří v tvář hrozící potravinové krizi
- Studie: Evropa denně spálí v autech ekvivalent 15 milionů bochníků chleba
- Růst cen potravin a narušení dopravy budí obavy ohledně globálního hladu
- Válka na Ukrajině vyvolává nedostatek potravin v arabských zemích
- Válka na Ukrajině povede k potravinové krizi, varuje další ruský podnikatel
- Potravinová bezpečnost: Čína řeší pět problémů
- Co se bude dít s cenami pšenice?
- Potravinová bezpečnost je pro Čínu důležitá
- OSN: Třetina obyvatel arabského světa trpí hladem
- Potravinové banky v USA čelí krizi díky růstu cen potravin i dopravy
- Hrozí v Afghánistánu hladomor?
- Světové ceny potravin jsou nejvyšší za poslední dekádu
- V zákulisí chrámů konzumu se odehrává tvrdý boj
- Po celém světě dochází k enormnímu plýtvání jídlem
- Nárůst globálních teplot vzbuzuje obavy o potravinovou bezpečnost
- Hlad ve světě zhoršuje změna klimatu
- Dánsko podporuje iniciativu Emirátů a USA týkající se inovací v zemědělství
- Maso z laboratoře: kdysi utopie, dnes realita se slibnou budoucností
- 155 milionů lidí zažívá vážnou potravinovou nejistotu
- Emiráty chtějí stát v čele inovací v zemědělství
- OSN: Světové ceny potravin v letošním roce dál rostou
- Robotizace zemědělství zažívá boom
- Jak nakrmíme populaci?
- Jak dosáhnout potravinové soběstačnosti, aby to fungovalo?
- Jak může městské zemědělství přispět k zabezpečení potravin?
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.