CBS: Ruská ekonomika je (zatím) překvapivě odolná

Odolnost ruské ekonomiky stojí na politice centrální banky a vývozech ropy a plynu za vysoké ceny.

Peter Armstrong se v květnové analýze pro kanadskou CBS věnoval dopadům západních sankcí na ruskou ekonomiku. Podobně jako The Economist ve své nedávné analýze, i Armstrong píše o překvapivé odolnosti ruské ekonomiky v kontextu sankcí a izolace.

Ruské hospodářství letos čeká recese, ale zemi se zatím podařilo otupit nejtvrdší ekonomické důsledky západních sankcí zavedených v souvislosti s invazí na Ukrajinu, píše.

Po 30% propadu hodnoty ruského rublu v únoru se hodnota měny téměř zdvojnásobila, a to především díky obratným krokům centrální banky, která rychle podpořila rubl. Banka výrazně omezila možnost ruských občanů prodávat rubly a nakupovat zahraniční měny, požaduje nyní, aby zahraniční země platily za ruské energetické produkty v rublech, a ruské společnosti, které stále vyvážejí, nutí vyměnit 80 % svých příjmů v cizích měnách za rubly.

Tato politika podle expertů vytvořila umělou poptávku po měně, zvýšila její hodnotu a udržela rubl na spodní hranici. Ruský trh práce zůstal solidní – a stát projevil ochotu zasáhnout, aby udržel domácí ekonomiku v chodu, upozornil také Armstrongův text.

Základem současné síly ruské ekonomiky je podle autora ruský vývoz ropy a plynu. Od únorové invaze na Ukrajinu ceny ropy a plynu prudce vzrostly, takže vysoké ceny a pokračující ruské vývozy částečně oslabily dopady sankcí. Rusko za poslední dva měsíce vydělalo na vývozu ropy, plynu a uhlí přibližně 65 miliard dolarů, tedy více než 955 milionů dolarů denně, zjistilo Centrum pro výzkum energetiky a čistého ovzduší.

Pro Rusko představují připravované a dlouho diskutované sankce na ruské dovozy ropy a plynu potenciální problém: pokud by Evropa tuto hrozbu splnila a zakázala ruskou ropu a plyn, výrazně by to omezilo schopnost Ruska zmírnit úder západních sankcí.

Ruská centrální banka už varovala, že zemi čeká nejhorší hospodářský pokles za poslední desetiletí. „Sankce uvalené na Rusko ovlivnily situaci ve finančním sektoru, podnítily poptávku po zahraničních měnách a způsobily dramatické výprodeje finančních aktiv, odliv hotovosti z bank a prudký nárůst poptávky po zboží,“ uvedla Elvira Nabiullina už v dubnu. Prognóza Mezinárodního měnového fondu (MMF) je ještě horší: „Základní prognóza počítá s prudkým poklesem HDP o 8,5 % v roce 2022 a s dalším poklesem o přibližně 2,3 % v roce 2023.“

Nejtěžší na hodnocení stavu ruské ekonomiky je zohlednit všechny neznámé. Ani ti nejlepší odborníci nevědí, jak bude válka pokračovat a jak budou reagovat evropské země, konstatuje na závěr Armstrong.

Podle posledních informací se Evropská unie v noci na dnešek dohodla na asi 90% embargu dovozů ruské ropy do EU. EU má za to, že tak zastaví ruskou válečnou mašinérii. Další informace ZDE.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.