Moskva tento krok nepovažuje za církevní rozkol.
Ukrajinská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu 27. května oznámila svoji církevní samostatnost a nezávislost. Rozhodnutí přijalo shromáždění biskupů, kněží, mnichů a členů církve v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině, opřelo se o rozhodnutí biskupského soboru (shromáždění) z roku 1990, kterým dostala Ukrajinská pravoslavná církev v rámci Moskevského patriarchátu autonomii. Květnové shromáždění vedle vyhlášení samostatnosti a nezávislosti odsoudilo válku na Ukrajině, kterou prohlásilo za porušení přikázání „nezabiješ“.
Jak si všímají noviny Vědomosti, kyjevský metropolita a hlava Ukrajinské pravoslavné církve Onufrij při slavnostní liturgii v Kyjevsko-pečerské lávře (klášteře) sice uctil patriarchu Kyrilla, ale učinil tak po vzoru patriarchů antiochijských a jeruzalémských a bez použití dříve přijaté formulace „velký pán a náš otec“, což je způsob, kterým moskevského patriarchu Kirilla připomínají biskupové autokefálních církví.
Reakce z Moskvy na toto rozhodnutí byla umírněná. Patriarcha Kirill, jehož podpora války na Ukrajině byla terčem kritiky v ukrajinských církevních kruzích, sdělil, že rozhodnutí vnímá „s pochopením“. Mluvčí Ruské pravoslavné církve metropolita Illarion řekl, že krok nepředstavuje „rozkol“, protože obě církve spolu udržují kontakty. Zdůraznil, že z pohledu Moskvy rozhodnutí pouze potvrdilo autonomní status Ukrajinské pravoslavné církve, ale také zviditelnilo špatnou situaci církve na Ukrajině. K rozhodnutí se dvě diecéze (eparchie) postavily negativně – na poloostrově Krymu a v Doněcku.
Vedle kanonické Ukrajinské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu působí na Ukrajině i autokefální Pravoslavná církev Ukrajiny. Moskevský patriarchát považuje tuto církev za schizmatickou strukturu, zatímco řada dalších patriarchátů, včetně Konstantinopolského, ji uznala.