Referendum bylo vyhlášeno v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, proběhlo 1. června. Dánská autonomní území, Grónsko a Faerské ostrovy, se referenda nezúčastní.
V prosinci 2015 vyslovili Dánové „ne“ v hlasování o posílení spolupráce s EU v policejních a bezpečnostních otázkách, obávali se ztráty kontroly nad migrací do své země. Ke strategiím EU se celkově stavějí rezervovaně, Maastrichtskou dohodu např. schválili s ročním zpožděním až po značných ústupcích ze strany EU a nejsou členy eurozóny.
Nyní mají v referendu rozhodnout, zda Dánsko zruší 30 let trvající neúčast na společné obranné politice EU (ačkoliv zakládající člen NATO, Dánsko neposílá vojáky do zahraničních misí, neúčastní se ani společné politiky EU v oblasti spravedlnosti, vnitřních věcí a obrany) a posílí bezpečnostní vazby s EU.
Podle v neděli zveřejněného průzkumu veřejného mínění se očekávalo, že 65 % oprávněných voličů bude hlasovat pro zrušení této výjimky, analytici se však obávají tradiční nízké volební účasti. Dánská premiérka Mette Frederiksenová v době kampaně Dány emotivně vyzývala k účasti v referendu. Vyhlásila je dva týdny po ruském vpádu na Ukrajinu a zároveň ohlásila zvýšení výdajů na obranu na požadovaná 2 % do roku 2033. Ke změně dánské politiky jistě přispělo i oznámení Berlína, že masivně zvýší vojenské výdaje, a celková atmosféra v Evropě.
Jedenáct ze 14 dánských politických stran vyzvalo své voliče, aby hlasovali pro zrušení výjimky, proti jsou pouze dvě krajně pravicové strany, které soudí, že společná evropská obrana oslabí pozici NATO.
Po desítkách let neutrality se v reakci na ruskou agresi rozhodlo Finsko i Švédsko ke členství v NATO, nyní zřejmě postoj změní i Dánsko. Tradičně neangažované severské země tak značně posílí evropskou obrannou politiku i pozici NATO.
Aktualizace: Včerejší hlasování skončilo následovně: 66,9 % podpořilo zrušení výjimky, 33,10 % bylo proti. Voličská účast byla 65,7 % oprávněných voličů. Bližší informace ZDE (dánsky).